230 C 36/2019-64 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované úhrady částek, tak jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná není od 27. 8. 2014 pojištěná na území České republiky a v období od 27. 8. 2014 do 31. 3. 2019 čerpala neoprávněně zdravotní služby v celkové výši 6 008,67 Kč. Ohledně výše odkázal žalobce na specifikaci ve vyúčtování vyčerpané péče po zrušení zdravotního pojištění. Současně žalobce uvedl, že v přehledu úhrad zdravotní péče jsou podrobně vypsané veškeré úkony i s daty realizace a částkami, které za ně žalobce uhradil příslušnému zdravotnickému zařízení, avšak jelikož konkrétní čerpaná zdravotní péče a pracoviště, kde byla péče realizována, jsou citlivými osobními údaji, jsou tyto údaje anonymizovány. Kompletní a neanonymizovaný výpis bude doložen při soudním jednání. Dále požaduje žalobce po žalované úhradu částky 7 083,22 Kč, což je částka za neoprávněně čerpané zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice, opět za období od 27. 8.2014 až 31. 3. 2019, a to pro [celé jméno žalované], narozenou 7. 5. 2009 (nezletilá dcera žalobkyně), jež také není od 27. 8.2014 pojištěná na území České republiky. Zde žalobce poukázal, že situace je shodná jako u žalobkyně avšak jedná se o náhradu škody za nezletilou a je zde dána odpovědnost zákonného zástupce, tedy žalobkyně, jež je matkou nezletilé. V neposlední řadě žalobce požadoval po žalované úhradu částky 11 305,07 Kč, kdy se jednalo o úhradu za neoprávněně čerpané zdravotní služby v období od 27. 8. 2014 až 31. 3. 2019 pro nezletilou [jméno] [celé jméno žalované], narozenou 8. 6. 2011, přičemž se opět jedná o dceru žalované. I u obou dcer je odkazováno na vyúčtování vyčerpané péče, kde jsou podrobněji specifikovány čerpané zdravotní služby. 2. S ohledem na skutečnost, že u žalované i u obou jejich nezletilých dcer a také u jejího manžela došlo od 27. 8.2014 k ukončení pobytu občana ČR, jak bylo zjištěno z výpisu z technologického centra Ministerstva vnitra ČR, obrátil se soud s dotazy jak na matku tak i otce žalované, aby případně mohli být tito ustanoveni opatrovníky žalované. Tito na přípisy soudu i přes zaslanou urgenci nereagovali a za této situace došlo k ustanovení opatrovníka žalované z řad advokátů. Ten se ve věci vyjádřil tak, že nárok uvedený v žalobě neuznává. Bylo poukázáno na to, že sice u žalované došlo k ukončení pobytu občana, avšak nebylo prokázáno, že by současně nebyla naplněna druhá podmínka, tedy to, že žalovaná nebyla zaměstnankyní zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky v rozhodném období. Pokud je poukazováno, že se jedná o negativní tvrzení, které žalobce neprokazuje, s tímto se strana žalovaná neztotožňuje. Dále bylo také poukázáno, že pokud se jedná o nároky nezletilých dětí ani zde nebylo prokázáno, že by u těchto byl čerpán nárok neoprávněně, neboť se jedná dle věku zjevně o nezaopatřené děti a plátcem pojistného ze zákona měl být stát. Jelikož u obou nezletilých nedošlo dosud ke skončení povinné školní docházky a současně nebylo prokázáno, že žalovaná neměla na čerpání zdravotních služeb nárok, nelze bez dalšího ani učinit závěr, že by na čerpání neměly nárok nezletilé děti žalované. Současně žalovaná strana namítla, že žalobkyně neprokázala výše svých nároků, kdy přehled úhrad, jež obsahuje vykázanou zdravotní péči, poplatky a doplatky obsahuje nesrovnalosti, jednotlivé částky neodpovídají skutečnosti, a to ani v jednom z posuzovaných případů. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z technologického centra Ministerstva vnitra ČR vyplynulo, že jak žalovaná, tak i [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] a [celé jméno žalované], [datum narození] mají k 27. 8. 2014 ukončený pobyt občana. Tato skutečnost je stejná i u manžela žalované [jméno] [příjmení], narozeného 15. 12. 1988, kdy u tohoto došlo navíc k datu 13. 8. 2014 k ukončení platnosti doručovací adresy. Výpis z evidence vězňů pak dokládal, že žalovaná k datu 5. 9. 2019 nebyla osobou ve výkonu vazby trestu odnětí svobody ani zabezpečovací detence. Žalobce k důvodnosti výše požadovaných částek doplnil ohledně žalované výpis vykázané zdravotní péče vystavený 5. 6. 2019, kde je jako vykázaná zdravotní péče za období 8/2014-3/2019 uvedená částka 6 212,30 Kč a poplatky a doplatky započítané do limitu 73,59 Kč Tyto dvě částky jsou přeškrtnuty, rukou je dopsaná částka 6 008,67 Kč, avšak když soud sečetl všechny částky uvedené v tomto přehledu úhrad, tyto neseděly ani s jednou ze žalobcem uváděných částek, přičemž nutno uvést, že tento nesoulad zůstal i v případě, že soud nezapočetl do žalované částky kapitační platby placené ambulanci praktického lékaře. Není tak zjevné, za které konkrétní výkony žalobce úhradu požaduje, když soud součtem těchto částek dospěl k částce jiné, než která je částkou žalovanou. Stejná skutečnost pak platí i ohledně výpisu pro obě nezletilé dcery a to [celé jméno žalované], taktéž výpis z 5. 6. 2019, kde je jako vykázána zdravotní péče za období 8/2014-3/2019 uvedená částka 9 188,65 Kč přeškrtnuto a nad to rukou napsáno 7 083,22 Kč, opět pak ani v případě, že soud provedl součet bez kapitačních plateb či spolu s nimi, nedošel k žalované částce. Současně soud poukazuje na to, že některé výkony jsou zde přeškrtnuty, není tedy zjevné, zda tyto výkony nejsou požadovány, kdy i pokud soud nezapočítal i tyto přeškrtnuté platby, opět součet nečinil žalovanou částku. Stejné závěry lze pak uvést i ohledně vykázané zdravotní péče 5. 6. 2019 pro nezletilou [jméno] [celé jméno žalované], kde je jako vykázaná zdravotní péče pro období 8/2014-3/2019 uvedená částka 11 958,07 Kč, poplatky a doplatky započítané do limitu pak 55,94 Kč a rukou je zde dopsaná částka 11 305,07 Kč aniž by z tohoto přepisu bylo patrné (tím méně vysvětlené), co je do této částky započítáváno. V případě této nezletilé je přeškrtnuto méně položek, nicméně opět jak již bylo uvedeno, soud k částce kterou zde uvedl žalobce, nedospěl ani přepočtem jednotlivých položek bez zohlednění kapitační platby či bez zohlednění žalobcem přeškrtnutých částek. Součty v žádném z žalobcem požadovaných případů neseděly, a jelikož z žalobních tvrzení tak ani ve spojení s důkazy předloženými žalobcem není zřejmé, jaké konkrétní úkony žalobce po žalované k úhradě požaduje. Bylo na žalobci, aby výše uvedené skutečnosti dotvrdil, neboť povinnost tvrzení a následně poté důkazní leží na žalobci, jako pánu sporu. Soud uvádí, že pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud toto poučení poskytnout, není proto povinen ani oprávněn sdělovat mu potřebná poučení jinak a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád § 1-200za, Komentář I. vydání Praha: C. H. Beck 2009, strana 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k jeho tíži. V konkrétní věci se žalobce nedostavil k jednání bez omluvy, ač řádně předvolán, kdy soud předpokládal, že právě u tohoto jednání si upřesní žalobce jak požadované úkony a vysvětlí rozpory v uváděných částkách (když soud není oprávněn dovozovat, co žalobce případně tou kterou položkou zamýšlel – tedy zda ji započítával, či nikoliv). Současně by byl žalobce vyzván také k doplnění tvrzení ohledně požadovaného příslušenství. Tento v návrhu uvedl, že požaduje úrok 10 % ročně, aniž by specifikoval, zda se jedná o úrok smluvený či zákonný úrok z prodlení a dále by také byl vyzván k doplnění, na základě jaké konkrétní skutečnosti dovozuje prodlení žalované k jím uváděnému datu. Jelikož se jednalo o žalobu projednatelnou a skutečnosti, které soud potřeboval doplnit, byly skutečnostmi, které bylo možné doplnit u jednání a soud navíc v projednávaném případě vůbec ani nepředpokládal, že by se žalobce k jednání nedostavil, když tento sám uvedl v žalobě, že u jednání doplní anonymizované výpisy provedených a uhrazených úkonů. Soud za dané situace v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (tedy odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání