104 C 67/2018-205 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.6.2018 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je jedinou dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené dne 24.9.1932, naposledy bytem [adresa] (dále jen„ zůstavitelka“). Žaloba je odůvodněna tím, že existuje závěť zůstavitelky ze dne 5.10.2012 (dále též„ předmětná závěť“), která není psána vlastní rukou zůstavitelky, obsahuje doložku o přítomnosti dvou svědků – paní [celé jméno svědkyně] a pana [celé jméno svědka], zůstavitelka před těmito současně přítomnými svědky výslovně projevila, že tato listina obsahuje její vůli a tuto listinu před svědky vlastnoručně podepsala. Touto závětí zůstavitelka povolala žalobkyni jako jedinou dědičku veškerého svého movitého majetku a v listině specifikovaných nemovitostí a také zrušila předchozí závěť sepsanou formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala neplatnost závěti ze dne 5.10.2012 proto, že závěť není datována, je místy nesrozumitelně formulována, v doložce o přítomnosti svědků je hovořeno o zůstaviteli v mužském rodě, s odkazem na výpovědi svědků v pozůstalostním řízení namítala, že zřejmě nebyla splněna podmínka, aby svědci závěti byli při prohlášení zůstavitelky oba současně přítomni. V době pořízení závěti zůstavitelka nebyla způsobilá k právním úkonům, podpis na závěti není podpisem zůstavitelky. 3. V průběhu pozůstalostního řízení vznikl spor o dědické právo mezi dědičkou ze závěti ze dne 7.3.2005 sepsanou formou notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 229/2005, N 253/2005 poz. vnučkou [celé jméno žalované] (žalovaná) a poz. dcerou [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), která tvrdila, že je dědičkou zůstavitelky z allografní závěti ze dne 5.10.2012. Poz. vnučka [celé jméno žalované] (žalovaná) neuznala závěť ze dne 5.10.2012 za platnou a pravou, vzhledem k tomu, že tato závěť nebyla sepsána formou listiny veřejné, ale soukromé, byla žalobkyně jako pozůstalá dcera odkázána dle § 170 z.ř.s. k podání žaloby na určení, že je dědičkou po zůstavitelce, jakožto osoba, jejíž dědické právo se opírá o slabší právní důvod, a aby ve sporném soudním řízení prokázala pravost a správnost této listiny. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané žaloby. Jelikož usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5.4.2018, č.j. 58 D 621/2016-184, jímž byla žalobkyně odkázána k podání žaloby, nabylo právní moci dne 24.4.2018 a žaloba byla doručena soudu dne 6.6.2018, byla žaloba podána ve lhůtě dědickým soudem k tomu stanovené tj. 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána na základě odkazu dle ust. § 170 z.ř.s., nebylo třeba zabývat se otázkou naléhavého právního zájmu, neboť ten je v daném případě dán ze zákona. 5. V projednávané věci byla mezi účastníky sporná otázka platnosti závěti pořízené údajně zůstavitelkou dne 5.10.2012 za účasti dvou svědků závěti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Žalovaná namítala, že zůstavitelka nebyla pro svůj špatný zdravotní stav způsobilá platně právně jednat a že podpis na závěti není pravým vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Předmětem sporu tak bylo vyřešení předběžné otázky, zda allografní závěť ze dne 5.10.2012 splňuje formální náležitosti požadované zákonem, zda podpis obsažený na této závěti je vlastnoručním podpisem zůstavitelky, zda zůstavitelka byla s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilá k právnímu jednání a následně tedy vyřešení otázky, zda žalobkyně je či není dědičkou zůstavitelky z této závěti. 6. Soud provedl dokazování výpověďmi účastníků řízení, svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], opisem závěti ze dne 5.10.2012, dále znaleckým posudkem soudního znalce [celé jméno znalce] ze dne 1.9.2020 z oboru písmoznalectví, obsahem připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 58 D 621/2016, listinnými důkazy - svědeckými výpověďmi svědků závěti [celé jméno svědkyně] na č.l. 144 a [celé jméno svědka] na č.l. 177, závětí ze dne 7.3.2005 sepsanou formou notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 229/2005, N 253/2005, rozsudkem Krajského soudu v Brně z 9.11.2000, sp.zn. 2 T 19/2000, pravomocným dne 2.1.2001 a zjistil následující skutkový stav: 7. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 58 D 621/2016 bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne 2.4.2016, jako rozvedená, jako jedinou v úvahu přicházející dědičku podle zákonné posloupnosti ve smyslu ust. § 1635 odst. 1 o.z. zanechala svou dceru [celé jméno žalobkyně] (žalobkyni). Zůstavitelka formou notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] dne 5.4.2005, pod sp. zn. NZ 269/2005, N 293/2005, pořídila listinu o ustanovení správce dědictví, v níž správcem celého dědictví povolala svou vnučku [jméno] [příjmení] - nyní [celé jméno žalované] (žalovanou). Zůstavitelka pro případ smrti pořídila závětí a listinou o vydědění sepsanou formou notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 7.3.2005 pod sp. zn. NZ 229/2005, N 253/2005, v níž svou dědičkou ustanovila vnučku [jméno] [příjmení] nyní [celé jméno žalované], více dědiců povoláno nebylo, současně vydědila svou dceru [jméno] [příjmení] nyní [celé jméno žalobkyně] z důvodu, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9.11.2000, sp. zn. 2 T 19/2000 byla odsouzena pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku a dále z důvodu, že o zůstavitelku trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako její dcera měla projevovat. Do pozůstalostního spisu byla dne 29.7.2016 Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientkou advokáta JUDr. [celé jméno svědka] předložena závěť zůstavitelky, v níž zůstavitelka uvedla, že je výlučným vlastníkem v závěti specifikovaných nemovitostí a za dědičku těchto nemovitostí, jakož i za dědičku všech svých movitých věcí povolala svou dceru [celé jméno žalobkyně], závěť není datována, u podpisu dvou svědků je uvedeno datum 5.10.2012. 8. Předmětná závěť je závětí allografní, není psána vlastní rukou zůstavitelky, je vyhotovena prostřednictvím výpočetní techniky, obsahuje podpis„ [příjmení] [jméno]“, nad podpisem nebo vedle podpisu zůstavitelky není uvedeno datum závěti, a dále obsahuje doložku o přítomnosti dvou svědků – paní [celé jméno svědkyně], [datum narození], bytem [adresa svědkyně], [datum narození], bytem [adresa svědka], v níž svědci prohlašují, že jsou plně způsobilí k právním úkonům a svými podpisy potvrzují, že zůstavitelka před nimi jako dvěma současně přítomnými svědky výslovně projevila, že tato listina obsahuje její poslední vůli a tuto listinu před svědky vlastnoručně podepsala, dále je doložka opatřena datem 5.10.2012 a podpisem dvou svědků závěti. 9. Svědkyně [celé jméno svědkyně], si při výpovědi u soudního jednání na okolnosti sepisu předmětné závěti vůbec nevzpomínala. Uvedla, že podpis a písmo na předmětné závěti je sice jejím písmem, ale nevzpomněla si, že by dříve viděla text závěti či, že by byla přítomna situaci, při které by závěť, která jí byla soudem předložena k nahlédnutí, byla pořizována. Zůstavitelku svědkyně viděla asi dvakrát v životě, představila jí ji žalobkyně v zaměstnání. Druhého svědka závěti [celé jméno svědka] nezná. Shodným způsobem tato svědkyně vypovídala i u notářky v pozůstalostním řízení. Svědkyně nebyla schopna žádným způsobem vysvětlit, jak se její podpis na závěť dostal. Žalobkyni poznala [celé jméno svědkyně] v zaměstnání, asi v roce 2011, kdy byla vedoucí prodejny bazar a žalobkyně zde vypomáhala při brigádě, svědkyně jejich vztah označila za bezproblémový, kamarádský, měli mezi sebou menší konflikt ohledně peněz, které svědkyně půjčila žalobkyni a ta jí je nevrátila včas. 10. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], advokát, při soudním jednání uvedl, že se na něho s žádostí o právní radu se závětí obrátil druh žalobkyně pan [příjmení], kterému již dříve svědek poskytoval právní služby, tyto služby poskytl svědek několikrát i žalobkyni, osobní vztah mezi nimi však nebyl. Druh žalobkyně pan [příjmení] požádal o sepis závěti, poskytl svědkovi informace ohledně nemovitostí a řekl, že zůstavitelka chce vše odkázat své dceři (žalobkyni), text závěti připravila kolegyně svědka z kanceláře. Svědek si nevzpomínal na podrobnosti průběhu podpisu závěti, uvedl, že„ předpokládá“, že závěť zůstavitelce přečetl, ona řekla, že s tím souhlasí. Závěť byla u zůstavitelky, druhou svědkyni závěti paní [celé jméno svědkyně] viděl pouze 1x, při podpisu závěti. Listinu dal u sebe do úschovy, na tom se dohodl s panem [příjmení] a zůstavitelka s tím souhlasila. Na zůstavitelce byl patrný vyšší věk, po přečtení závěti pouze uvedla, že to tak chce, blíže spolu nehovořili. Při svědecké výpovědi v pozůstalostním řízení svědek uváděl, že ho o sepis závěti požádala sama zůstavitelka, že měla text závěti připravený a že závěť po podpisu zůstala u zůstavitelky. 11. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 1.9.2020 v oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že znalec dospěl k jednoznačnému závěru, ž