116 C 66/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 38.990 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 30. 3. 2017. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 30. 3. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 21.000 Kč. Jejich převzetí žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 14.490 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 2.730 Kč. První splátka byla splatná ke dni 30. 4. 2017. Celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 14.490 Kč se sestávaly z částky 4.620 Kč jako poplatku za správu úvěru, z částky 3.990 Kč jako poplatku za hotovostní výběr splátek (inkasní poplatek) a úroku z úvěru, který byl sjednán ve výši 25,85 % ročně. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Žalovaná se ve smlouvě pro případ, že by poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že jediný příjem žalované představuje invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 3.546 Kč. Do příjmu domácnosti pak žalovaná uvedla také příspěvek na péči ve výši 8.000 Kč, když žalovaná pečuje o svého otce, se kterým sdílí domácnost, a starobní důchod otce ve výši 12.632 Kč. Žalovaná bydlí společně s otcem v nájemním bytě, kde platí měsíční nájemné ve výši 7.000 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaná uvedla v částce 14.000 Kč (bydlení, stravování, ostatní výdaje). Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, když nepravidelnými platbami uhradila částku v celkové výši 8.000 Kč, kterou právní předchůdce v částce 3.326,40 Kč započetl na úrok z úvěru, v částce 2.608,20 Kč na poplatek za správu úvěru a v částce 2.065,40 Kč na inkasní poplatek. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020, s účinností ke dni 8. 7. 2020, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020. Žalovaná žalobci dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 18. 12. 2020, která byla žalované dle předloženého poštovního podacího archu odeslána téhož dne. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 21.000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2.011,80 Kč, inkasní poplatek ve výši 1.924,60 Kč, úrok z úvěru ve výši 2.553,60 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 12. 5. 2018 do 20. 5. 2020 z částky 23.553,60 Kč (jistina + úrok z úvěru) v celkové výši 4.056,80 Kč, úrok z prodlení od 21. 5. 2020 do zaplacení z částky 23.553,60 Kč, úrok z úvěru ve výši 11,99 % od 21. 5. 2020 do zaplacení z částky 21.000 Kč a smluvní pokutu ve výši 11.500 Kč představující 0,1 % denně z dlužné částky za období od 1. 5. 2017 do 16. 1. 2019. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 2048 věty prvé občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce s žalovanou dne 30. 3. 2017 uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] ve které vystupoval právní předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 21.000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). 17. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalované úvěr splácet. Právní předchůdce si sice od žalované vyžádal informace a doklady týkající se jejích příjmů i výdajů, které mu žalovaná příslušnými listinami doložila. Žalovaná uvedla, že je invalidní důchodkyní a pobírá pouze důchod ve výši 3.546 Kč. Žije ve společné se svým otcem, o kterého se stará, disponuje tak s příspěvkem na jeho péči ve výši 8.000 Kč a jeho důchodem ve výši 12.632 Kč. Právní předchůdce se spokojil pouze s informací, že žalovaná v součtu disponuje měsíčně s částkou ve výši 24.178 Kč, kdy při průměrných měsíčních nákladech domácnosti ve výši 14.000 Kč, zbývá žalované použitelný měsíční příjem ve výši 10.178 Kč. Právní předchůdce žalobce se však při posouzení úvěruschopnosti žalované ne