15 C 115/2019-80 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 18. 2. 2019 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 894 597 Kč s příslušenstvím představující dlužnou cenu za provedení díla – vnitřní a venkovní elektroinstalace a dodání řídicího systému Creston pro domácí automatizaci z titulu smlouvy o dílo uzavřené na základě objednávky ze dne 3. 10. 2011. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že předmětnou smlouvu neuzavřela. Objednávku podepsala až po smrti svého manžela, který zemřel dne 24. 4. 2012, pod vlivem této události, aniž by věděla, co je obsahem této objednávky nebo předcházející dohody žalobkyně s manželem žalované. Předmětné právo je promlčeno. Žalobkyně předmětnou pohledávku vůči žalované uplatnila žalobou již v řízení Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo na návrh účastníků přerušeno, kdy usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne 15. 9. 2017, a protože žádný z účastníků nenavrhl pokračování v řízení, bylo zastaveno. Žalobkyně tedy v tomto řízení nepokračovala řádně a promlčecí doba uplynula dne 20. 9. 2018. 3. Ve své replice žalobkyně uvedla, že předmětná pohledávka promlčena není. S ohledem na těžkou životní situaci ovdovělé žalované se rozhodla, že po ní bude předmětný nárok vymáhat až po vypořádání SJM žalované. Protože se však blížilo uplynutí promlčecí doby, dne 8. 4. 2015 podala v původním řízení [spisová značka] žalobu. V tomto řízení pak žalovaná navrhla přerušení řízení, ke kterému se žalobkyně připojila, neboť chtěla dodržet původní dohodu s žalovanou, že nárok bude vymáhat až po vypořádání SJM žalované, protože s žalovanou soucítila. V době přerušení řízení žalobkyně zůstala s žalovanou v kontaktu a byla ubezpečována, že k uhrazení předmětu řízení dojde. Uplatnění námitky promlčení je tedy v rozporu s dobrými mravy. Promlčecí doba počala znovu běžet až po pravomocném skončení původního řízení, kdy usnesení Krajského soudu o potvrzení usnesení soudu prvního stupně, že řízení se zastavuje, nabylo právní moci dne 28. 2. 2019 a předmětná žaloba tedy byla podána včas, neboť žalobkyně byla v původním řízení aktivní a řádně v něm pokračovala. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaná částka ve výši 894 597 Kč byla žalované a jejímu manželovi vyúčtována fakturou [číslo] (č. l. 37, resp. 40 p. v.) se splatností 13. 4. 2012, jak se podává z této faktury, na základě objednávky ze dne 3. 10. 2011 na dokončení vnitřní a venkovní elektroinstalace vč. dodávky svítidel a dodání řídicího systému Crestron, jak je zřejmé z této objednávky (č. l. 36) a cena pak vyplývá z kalkulace celku (č. l. 38 p. v.) a z kalkulace systému Crestron (č. l. 40). Dílo bylo předáno bez vad dne 21. 3. 2012, jak je zřejmé z předávacího protokolu (č. l. 38). Žalovaná na tuto částku přes opakované předžalobní výzvy ze dne 4. 2. 2015 (č. l. 41) a 10. 3. 2015 (č. l. 41 p. v.) ničeho neuhradila, jak je zřejmé z těchto přípisů ve spojení kopiemi jejich podacího lístku, dodejek a kopie obálky (č. l. 42 a 43). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že manžel žalované zemřel dne 24. 4. 2012. Z žaloby ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že touto žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení téže částky a ze stejného titulu jako v projednávané věci. Tato žaloba byla soudu doručena dne 8. 4. 2015, jak se podává z doručenky žaloby (č. l. 1 spisu [spisová značka]). Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 23. 8. 2017 č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že toto řízení bylo přerušeno dle ustanovení § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”). Toto usnesení nabylo právní moci dne 15. 9. 2017, jak je z něho zřejmé. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2018 č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že toto řízení bylo zastaveno, neboť žádný z účastníků ve lhůtě jednoho roku nepodal návrh na pokračování v řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 2. 2019, jak je z něho zřejmé, když předtím bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2019 č. j. [číslo jednací], jak je zřejmé z tohoto rozhodnutí. 5. Z usnesení z dědického řízení po manželovi žalované ze dne 21. 3. 2019 č. j. [číslo jednací] (č. l. 51), z odvolání účastníků dědického řízení proti usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 53 -57), ze zpětvzetí tohoto odvolání žalované (č. l. 59) ani z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2015 č. j. [číslo jednací] (č. l. 60) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť tyto listiny nemají žádný vztah k pro věc rozhodným skutečnostem. Ze stejného důvodu soud k důkazu neprováděl žalovanou navrhovaný oddací list žalované a úmrtní list jejího manžela. Z dalších provedených listinných důkazů čtených ze spisu [spisová značka] soud neučinil žádná další pro věc podstatní skutková zjištění. 6. S ohledem na následné právní hodnocení soud k důkazu pro nadbytečnost neprováděl žalobkyní navrhované další aktuální listiny z dědického spisu, kterými chtěla prokázat pasivní legitimaci žalované a oprávněnost předmětného nároku, ani účastnický výslech žalobkyně, který měl prokázat den podepsání objednávky, faktury a předávacího protokolu, ani svědeckou výpověď dcery žalované, a výpovědí účastníků řízení, kterými žalovaná chtěla prokázat svoji nevědomost o uzavření předmětné smlouvy o dílo. 7. Soud v projednávané věci s ohledem na ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů aplikoval zákon [číslo] Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 100 odst. 1 OZ právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle ustanovení § 101 OZ pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Dle ustanovení § 112 OZ uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. Předmětná faktura byla splatná dne 13. 4. 2012, žaloba ve věci sp. zn. [spisová značka] byla podána dne 8. 4. 2015, když toto řízení bylo zastaveno, protože žádný z účastníků nepodal návrh na pokračování v řízení ve smyslu ustanovení § 111 odst. 4 OSŘ. Nelze tedy mít za to, že by žalobkyně v tomto řízení řádně pokračovala, když ani ona včas nepodala návrh na pokračování v řízení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3017/2017) a běh promlčecí doby se tedy nestavěl, neboť pro to nebyla splněna jedna ze zákonných podmínek (srov. shodně též [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, [obec a číslo], [číslo] s., komentář k § 112). Promlčecí doba tedy uplynula dne 15. 4. 2015, a protože žaloba v projednávané věci byla podána dne 18. 2. 2019 a žalovaná se promlčení dovolala, nebylo lze právo na zaplacení ceny díla žalobkyni přiznat. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že i kdyby žalované předmětná faktura byla doručena až po smrti jejího manžela, k zaplacení předmětné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 4. 2. 2015, a pokud účastníci nedohodli dobu splatnosti ceny díla, tato by byla dle ustanovení § 563 OZ splatná den poté, co žalovaná byla k uhrazení žalobkyní vyzvána, a žaloba v projednávané věci by byla rovněž podána až po uplynutí promlčecí doby. Pokud žalobkyně namítala uplatnění námitky promlčení žalovanou v rozporu s dobrými mravy, neboť při vymáhání žalované částky soucítila s žalovanou stiženou smrtí manžela, je třeba uvést, že toto tvrzení je účelové. Pokud totiž manžel žalované zemřel dne 24. 4. 2012, tato skutečnost žalobkyni nebránila dne 8. 4. 2015 podat proti žalované žalobu ve věci sp. zn. [spisová značka], a to z důvodu, aby k promlčení předmětného práva nedošlo, jak sama žalobkyně uvedla. Nelze tedy přisvědčit tvrzení žalobkyně, že pouze soucit s žalovanou jí bránil podat návrh na pokračování v tomto řízení, který mohl být podán nejdříve 15. 12. 2017 (dle ustanovení § 111 odst. 4 OSŘ tři měsíce po přerušení řízení, přičemž není podstatné kdo přerušení řízení jako první navrhl), tedy téměř tři roky po podání první žaloby. Protože návrh na pokračování v řízení mohl být nejpozději podán v době, kdy od úmrtí manžela žalované uplynula doba delší než pět let, a její zármutek tedy už nemohl být tak intenzivní jako v době, kdy žalobkyně proti ní podala první žalobu, nelze mít zato, že námitka promlčení žalované je nemravná, neboť pokud dříve (téměř tři roky po smrti manžela žalované) soucit se zármutkem žalované žalobkyni nebránil podat proti ní žalobu, těžko lze uvěřit tvrzení, že tento soucit jí