17 C 172/2018-149 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.10.2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, vedeným u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], a toto následně vypořádal prodejem těchto nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že čistý výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky řízení dle jejich spoluvlastnických podílů v rozsahu id. 1/3. Žalobce uvedl, že se spoluvlastníkem shora uvedených nemovitých věcí stal na základě rozhodnutí o příklepu soudního exekutora ze dne 12.4.2018, kdy povinnou v dražbě byla dřívější spoluvlastnice podílu paní [jméno] [příjmení]. Žalobci bylo k jeho dopisu ze dne 25.5.2018 týkajícímu se hospodaření se společnou věcí podáním ze dne 10.7.2018 zástupcem žalovaných č. 1,2 sděleno, že předmětné nemovité věci bezplatně užívá [celé jméno žalovaného], a to na základě dohody spoluvlastníků. Pro případ, že by mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobce uvedl, že je ochoten prodat svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 1/3, s tím, že cena by se měla odvíjet od hodnoty nemovitých věcí obvyklé v daném čase a místě tj. v rozsahu 6.000.000,00 Kč - 8.000.000,00 Kč kdy upozornil na skutečnost, že hodnota nemovitých věcí byla stanovena ve znaleckém posudku vypracovaném v roce 2016 pro účely dražby na částku ve výši 5 mil. korun. Dále žalobce uvedl, že dohoda o užívání je neplatná. Uvedenou částku žalovaní č. 1,2 považovali za nereálnou a příliš vysokou. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá z předmětných nemovitostí žádný užitek, neužívá ji, domáhá se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví soudní cestou, přičemž režim vypořádání je na soudu, avšak má za to, že nejvhodnějším způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je prodej movitých věcí ve veřejné dražbě a následně rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů. 2. Žalovaní č. 1,2 k podané žalobě uvedli, že činí nespornými, že žalobce se stal spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, dále uvedli, že předmětné nemovitosti užíval a užívá žalovaný č. 1, a to bezplatně. Tato dohoda byla uzavřena mezi žalovaným č. 1, žalovaným č. 2 a původní spoluvlastnicí [jméno] [příjmení]. Tuto dohodu považují za platnou i po změně v osobě spoluvlastníka, kdy odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 či rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4347/2007. Žalobce jako menšinový spoluvlastník je nucen tuto platnou dohodu o bezúplatném užívání respektovat. Dále žalovaní odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 778/2005 ve vztahu k požadavku žalobce na úhradu náhrady za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného č. 1. Žalovaný č. 1 předmětné nemovitosti spravuje, udržuje a provedl jejich rekonstrukci. Naproti tomu žalobce se na správě a údržbě nemovitostí jakkoliv nepodílí a nepodílel. Žalovaní č. 1,2 mají zájem na vypořádání spoluvlastnictví se žalobcem s tím, že žalovaný č. 1 má zájem přikázání spoluvlastnického podílu žalobce do svého vlastnictví. 3. Žalobce a žalovaní č. 1,2 jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, jenž je veden u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Podíl každého z účastníků řízení činí id. 1/3. Vlastnické právo žádného ze spoluvlastníků není omezeno. Nemovitosti nejsou zatíženy služebnostmi. Uvedené bylo zjištěno z listu vlastnictví [číslo]. 4. V rámci exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] vedeného pověřeným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] proti povinné [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky oprávněného [právnická osoba] byl žalobci udělen příklep usnesením č.j. [číslo jednací], kdy tento dne 12.4.2018 v rámci elektronické dražby nemovitostí, která se konala dne 12.4.2018 v 12:00 hodin, učinil a následně zaplatil nejvyšší podání ve výši 1.244.700,00 Kč. Žalobce se na základě toto rozhodnutí stal vlastníkem podílu id. 1/3 na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, vedeným u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Uvedené bylo zjištěno z usnesení o udělení příklepu č.j. [číslo jednací] a z usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 2.3.2018. 5. Pro účely dražby byl vypracován znalcem [titul] [jméno] [příjmení] dne 8.7.2016 znalecký posudek [číslo] s tím, že obvyklá cena dražených nemovitostí, vše zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k.p. [část obce] činila pro rodinný dům vč. pozemků parc. [číslo] na [list vlastnictví] částku ve výši 5.024.313,00 Kč, a pro pozemky na [list vlastnictví] (nejsou předmětem této právní věci) částku ve výši 828.000,00 Kč (pozemky parc. [číslo]). Znalec kalkuloval u předmětných pozemků s cenou 3.000,00 Kč za m2. Současně nebyly zjištěny právní vady v podobě jakékoliv služebnosti. Uvedené bylo zjištěno ze znaleckého posudku ze dne 8.7.2016 [číslo]. 6. Dne 25.5.2018 žalobce sdělil žalovanému č. 1 (na vědomí i žalovanému č. 2), že se stal vlastníkem podílu ve výši 1/3 na předmětných nemovitostech, který vydražil dne 12.4.2018 v dražbě prováděné [exekutorský úřad], soudní exekutor [titul] [příjmení]. Dále žalobce sdělil, že původní spoluvlastnice byla vyzvána k vyklizení a předání uvedené nemovitosti s veškerým příslušenstvím, a to do 12.7.2018. Žalovaný č. 1 byl vyzván k součinnosti při předání a vyklizení předmětných nemovitostí, přičemž předání nemovitostí mělo proběhnout za přítomnosti všech spoluvlastníků či jimi pověřených osob. Pro případ, že by nemovitosti žalovaný č. 1 neužíval, či byly užívány některým ze spoluvlastníků, byl žalovaný č. 1 vyzván k součinnosti ve věci vypořádání spoluvlastnických podílů. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení žalobce ze dne 25.5.2018. Na uvedené bylo reagováno ze strany žalovaného č. 1,2 dopisem ze dne 10.7.2018, kterým jejich právní zástupce žalobci sdělila, že předmětné nemovitosti jako celek užívá žalovaný č. 1, a to bezplatně na základě dohody spoluvlastníků. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení právního zástupce žalovaných č. 1,2 ze dne 10.7.2018. K tomu žalobce v dopise ze dne 16.7.2018 uvedl, že má za to, že bere na vědomí, že předmětné nemovitosti jako celek užíval a bude užívat žalovaný č. 1, a dohodu o užívání tento neuzavřel žalovaný č. 1 se žalobcem, ale s původní spoluvlastnicí paní [jméno] [příjmení], přičemž tato dohoda tedy pozbyla platnosti datem dražebního jednání. Vzhledem k tomu, že tedy žalovaný č. 1 nemovitosti užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, žalobce požadoval náhradu za užívání svého spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 z tržního nájemného obvyklého v daném místě a čase u obdobných nemovitostí. Současně žalobce navrhl dvě varianty možného vypořádání a) odkup spoluvlastnického podílu 1/3 na nemovitých, a to za cenu obvyklou v daném místě a čase, které se u obdobných nemovitostí pohybují v rozmezí cca 6.000.000,00 Kč - 8.000.000,00 Kč, b) společný prodej. Stanovisko žalovaných žalobce očekával do 31.7.2018. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení žalobce ze dne 16.7.2018. Dne 17.8.2018 právní zástupce žalovaného č. 1,2 s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 uvedl, že skutečnost, že došlo ke změně v osobě jednoho spoluvlastníka nemá vliv na platnost uzavřené dohody spoluvlastníků o bezúplatném užívání společné věci tj. žalovaní č. 1,2 dohodu uzavřenou s [jméno] [příjmení] považují za platnou. Dále s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 778/2005 k požadavku žalobce na náhradu za užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, bylo žalobci sděleno, že s tímto žalovaní č. 1,2 nesouhlasí, a mají za to, že pokud byla mezi spoluvlastníky uzavřena dohoda o bezplatném užívání společné věci, není spoluvlastník, který užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, povinen platit nájemné a nelze se vůči němu domáhat ani nároků z titulu bezdůvodného obohacení. Současně bylo sděleno, že žalovaní č. 1,2 se nebrání odkoupení spoluvlastnického podílu žalobce, avšak navrhovaná cena nekoresponduje s cenami, za jaké lze podíl na obdobných nemovitostech odkoupit. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení žalobce ze dne 17.8.2018. 7. Dne 8.1.1996 v rámci dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] (matce žalovaných č. 1,2 a původní spoluvlastnice [jméno] [příjmení]) bylo rozhodnuto výrokem III., že předmětné nemovité věci resp. jejich id ½ náležející do dědictví byly vypořádány dědickou dohodou tak, že manžel zůstavi