234 C 14/2019-140 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18.4.2019 žalobce a) domáhal po žalovaném uhrazení částky ve výši 478 euro a 17 854 Kč a každý z žalovaných b), c), d) a e) částky 250 euro a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnili tak, že žalobce a) s žalovaným uzavřel dne 29.8.2017 pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Smlouva byla dodatkem rozšířena o asistenci pro případ poruchy vozidla, pro případ poruchy v zahraničí byl navýšen pojistný limit na částku 20 000 Kč, a to s účinností od 17.8.2018. Dne 19.8.2018 se žalobci v pojištěném vozidle vydali na dovolenou do Bulharska. Na území Srbska však došlo dne 20.8.2018 k poruše vozidla, což představovalo pojistnou událost, na kterou se vztahovalo žalobcem a) uzavřené dodatečné pojištění. Žalobce a) se telefonicky obrátil na společnost, která měla fakticky asistenční služby zajišťovat - [právnická osoba], zde mu však bylo sděleno, že na tuto službu nárok nemá. Žalobce a) následně zjistil, že žalovaný u [právnická osoba] tuto sjednanou asistenční službu pro žalobce nezajistil. Žalobci měla být poskytnuta služba dispečinku dle čl. 5 odst. 2 písm. a) doplňkových pojistných podmínek žalovaného, práce mechanika dle čl. 5 odst. 2 písm. b), případně dle potřeby i ubytování odtah vozidla dle písm. g) téhož ustanovení a též odtah vozidla do servisu v zahraničí dle čl. 5 odst. 2 písm. j) nebo jeho repatriace do České republiky při splnění zde uvedených podmínek dle písm. k ) téhož ustanovení. Žádnou z těchto sjednaných služeb žalovaný žalobci neposkytl a žalobce a) je musel zabezpečit sám, tedy konkrétně odtah vozidla do servisu, opravu vozidla, která však byla hotova až dalšího dne a tím pádem i nutnost obstarat ubytování v nevyhovujícím místním hotelu. Po opravě vozidla v Srbsku žalobci pokračovali v cestě, vozidlo však vykazovalo další závady a nedaleko cíle v Bulharsku se stalo opět nepojízdným. Žalobce a) již asistenční společnost nekontaktoval a sám si zajistil odtah a opravu vozidla v bulharském servisu - porucha měla spočívat v prasklém klínovém řemeni a poškozeném startéru. Posledního dne dovolené bylo vozidlo tedy opraveno a žalobci se s ním vydali na zpáteční cestu do České republiky. Na území Srbska došlo k další poruše - opět byl závadou klínový řemen, resp. prasklé ozubené kolo, na němž řemen drží, žalobci však dojeli na území Maďarska. I nyní si žalobce a) musel znovu zajistit odtah vozidla do servisu. Zde mu bylo sděleno, že cena opravy by si vyžádala cca 500 euro, což by bylo značně nehospodárné, žalobce a) se tedy rozhodl repatriaci vozidla do České republiky. Porušením uzavřené pojistné smlouvy tak žalobci a) vznikla hmotná i nehmotná újma a ostatním žalovaným nehmotná újma. Hmotná újma spočívá v tom, že žalobce a) musel vynaložit za opravu poruchy vozidla v Bulharsku částku 228 euro a částku 17 854 Kč za repatriaci vozidla z Maďarska, které mu ze strany žalovaného nebyly proplaceny; naproti tomu žalovaný uhradil žalobci a) celkem 610 euro za odtah vozidla při první poruše v Srbsku (120 euro), opravu vozidla při první poruše v Srbsku (160 euro), ubytování při první poruše v Srbsku (60 euro), odtah vozidla v Maďarsku (170 euro) a ubytování v Maďarsku (100 euro). Částku 17 854 Kč za repatriaci vozidla z Maďarska je nutno považovat za škodu dle § 2913 občanského zákoníku vzniklou porušením smlouvy proto, že žalovaný nedostál svým povinnostem sjednat žalobci a) opravu vozidla a v momentě, kdy se oprava ukázala jako neekonomická (šlo o totožnou závadu jako v Bulharsku a i pokud by se ji podařilo provést v době kratší sedmi dnů, nevedlo by to k odstranění závady vozidla) v opravně, kterou si rovněž žalobce a) musel sám vyhledat, ač tak měl učinit žalovaný, nezbylo než přistoupit k repatriaci vozidla, aby žalobce a) předešel dalším škodám. Porušením uzavřené pojistné smlouvy žalovaným vyvolalo u každého z žalobců vznik nehmotné újmy ve smyslu § 2971 občanského zákoníku. Nehmotná újma spočívá v tom, že žalobce a) musel na cestě sám zajistit služby, které měl zajistit zajišťovat právě žalovaný, což se nepochybně projevilo i ve sféře ostatních žalobců jako určitá ztráta radosti z dovolené. Nehmotná újma žalobců spočívala dále v tom, že museli cestou dvakráte nocovat v nevyhovujícím ubytování na území Srbska a Maďarska a konečně v tom, že byly narušeny dovolenkové plány žalobců a toto porušení nebylo vykompenzováno poskytnutím sjednaných služeb. Výši nehmotné újmy pak žalobci stanovili u každého v částce 250 euro za analogického použití nařízení [příjmení] [číslo] upravujících kompenzaci při zpožděných letech. Žalovaný se k nárokům uplatňovaným vůči němu žalobci vyjádřil tak, že ani jeden z nich důvodný není. Připustil, že s žalobcem a) dne 29.8.2017 uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] že na základě žádosti žalobce a) byl mu navýšen limit asistenční služby na 10 000 Kč pro Českou republiku a 20 000 Kč pro zahraničí. Dále připustil, že žalobce a) kontaktoval dne 20.8.2018 asistenční službu žalovaného - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] V důsledku technické závady však žalobci a) bylo sděleno, že pro případ poruchy vozidla v zahraničí připojištění sjednané nemá, dále již žalobce a) asistenční službu a ani žalovaného nekontaktoval. Dne 3.9.2018 žalobce a) žalovaného vyzval nechť celou záležitost prošetří, což žalovaný učinil a vyplatil žalobci a) částku 610 euro za odtah vozidla při první poruše v Srbsku (120 euro), opravu vozidla při první poruše v Srbsku (160 euro), ubytování při první poruše v Srbsku (60 euro), odtah vozidla v Maďarsku (170 euro) a ubytování v Maďarsku (100 euro). Částka 610 euro přestavuje 15 680,05 Kč, přičemž limit pojistného plnění dle smlouvy, resp. doplňkových pojistných podmínek pro asistenci vozidla činí 20 000 Kč, proto jsou veškeré nároky žalobce a) na plnění z pojistné smlouvy nad rámce rozdílu, tedy částky 4 319,95 Kč nedůvodné. Žalovaný žalobci a) proplatil nároky, resp. výdaje, které měly souvislost s opravou vozidla v Srbsku a Maďarsku, které žalobce a) alespoň nějakým hodnověrným způsobem doložil. Výdaj za opravu vozidla v Bulharsku v částce 228 euro však žalobce dokládá toliko svým čestným prohlášením, což za relevantní důkaz považovat nelze, o tom byl žalobce a) vyrozuměn již před podáním žaloby. Současně byl vyzván, nechť doloží, že by oprava vozidla v Maďarsku přesáhla dobu sedmi dnů ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. k ) doplňkových pojistných podmínek žalovaného, jen za této podmínky by žalovaný žalobci a) náklady repatriace vozidla uhradil, žalobce a) sám však uvádí, že k repatriaci přikročil poté, co zjistil vysokou ceny opravy a proto k repatriaci přistoupil jako k nejúspornějšímu řešení. Tato skutečnost je pravděpodobně důvodem, proč nárok na úhradu částky 17 854 Kč subsumuje pod ustanovení o náhradě škody, ač jde o nárok ze smlouvy. Žalovaný skutečně porušil svůj závazek z pojistné smlouvy, když žalovanému neposkytl sjednanou asistenční službu, nicméně toto jeho protiprávní jednání není v příčinné souvislosti se vším„ příkořím“, které žalobcům vzniklo, tedy se všemi vzniklými náklady v průběhu cesty. Žalobce a) zjevně při první poruše nezvolil dostatečně kvalitní opravnu, což mělo za následek vznik potřeby dalších oprav, což tedy nelze již klást k tíži žalovaného. Pokud jde o nárok žalobců na náhradu nehmotné újmy pro jakousi ztrátu radosti z dovolené, pak žalobci odkazovaný § 2971 občanského zákoníku na řešenou věc nedopadá. Předpokladem náhrady nehmotné újmy jsou zvláštní okolnosti vzniku škody, tj. zejména porušení důležité povinnosti z hrubé nedbalosti či úmyslná touha škodit či jiná zvlášť zavrženíhodná pohnutka. Žádná mimořádná okolnost vzniku škody zde není, ustanovení slouží k ochraně zásadních statků, jako je život a zdraví člověka, majetku významné hodnoty apod.. Průběh cesty žalobců není záviděníhodný, nicméně, za situace, kdy by žalovaný plnění poskytl, byly by plány žalobců a„ radost“ z dovolené i tak narušeny, neboť by stejně museli své poruchové vozidlo nechat opravit a přespávat v místních ubytovacích zařízeních. V reakci na námitky žalovaného žalobce ještě uvedl, že pokud byl žalobce a) při první poruše v Srbsku ze strany asistenční služby odmítnut, nemělo by zjevně smysl jej kontaktovat opakovaně, porušení smlouvy je z tohoto pohledu zjevně na straně žalovaného. Limit 20 000 Kč dle čl. 3 doplňkových pojistných podmínek žalovaného se vztahuje k jednotlivé pojistné události, zde však došlo k několika samostatným pojistným událostem (poruchám), kdy požadovaná plnění jsou nižší, než sjednaný limit. Žalobce mají za to, že jimi navržené důkazy – čestné prohlášení a účastnické výslechy žalobců a) a c) jsou způsobilými důkazy k prokázání jejich nároků, pokud by soud neměl za prokázanou výši těchto nároků, nechť je soud určí úvahou ve smyslu § 136 občanského soudního řádu. Tím, že žalobce nesplnil svoji základní povinnost z pojistné smlouvy, resp. jejího dodatku, lze dovodit, že tak učinil z hrubé nedbalosti, ustanovení § 2971 občanského zákoníku se tedy vztáhne i na řešenou v