243 C 19/2019-111 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 60.661,35 Kč s tzv. zákonným úrokem z prodlení z částky 55.371 od 1.3.2019 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru. Žalobce poskytl žalované úvěr, který žalovaná řádně a včas nesplácela. Žalobce v souladu se smlouvou od úvěrové smlouvy odstoupil a dluh žalované sestávající z jistiny 53.312,20 Kč, úroků 5.289,65 Kč, pojistného 898,50 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 600 Kč a smluvních pokut 561 Kč se stal splatným 28.2.2019. Žalovaná žalobci poté přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění. 4. Z žádosti/smlouvy ze dne 10.12.2016 soud zjistil, že žalobce a žalovaná sjednali smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a rámcovou smlouvu o platebních službách, za součást smlouvy byly prohlášeny všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky, sazebník, přílohou smlouvy byla přihláška k pojištění k revolvingovému úvěru. Smlouvou žalobce poskytl žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 55.000 Kč, byl sjednán maximální úvěrový rámec 500.000 Kč, výše splátky minimálně 5 % z dlužné částky (bez čerpání podle specifických podmínek čerpání a splácení určené části revolvingového úvěru) k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Splátky byly splatné k 17. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru, byl sjednán poplatek za správu a vedení úvěrového účtu 69 Kč měsíčně, úroková sazba 23,76 % ročně, úhrada za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. 5. Z dodatku o specifických podmínkách čerpání a splácení určené části revolvingového úvěru ze dne 10.12.2016 soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodly na tom, že čerpáním části revolvingového úvěru ve výši 6.780 Kč bude uhrazena kupní cena zboží, tuto část úvěru se žalovaná zavázala uhradit ve 20 měsíčních splátkách po 355 Kč včetně pojištění 16 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17.1.2017. 6. Z žádosti/smlouvy [číslo] soud dále zjistil, že v rámci údajů o žalované bylo uvedeno, že je svobodná, nemá děti, je zaměstnána jako úřednice u Městského soudu v Brně, má čistý příjem 12.000 Kč, náklady na bydlení 1.000 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, finanční závazky 4.500 Kč, ostatní pravidelné výdaje 3.000 Kč, bylo uvedeno číslo jejího bankovního účtu, způsob bydlení: bydlí u rodičů, dětí, na adrese bydlí od roku 1991. 7. Z informace o zprostředkovateli úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že zprostředkovatelem úvěru byla ALZA CZ A.S. 8. Z nedatovaného dopisu soud zjistil, že žalované byly sděleny přístupové údaje do depozitáře klientských dokumentů na internetových stránkách. 9. Z firemní aplikace ve spojení s výpisem z účtu žalobce ze dne 15.12.2016 soud zjistil, že žalobce prodejci uhradil částku 6.780 Kč dle dodatku. 10. Z výpisu k úvěru žalované soud zjistil, že žalovaná kromě částky 6.780 Kč vyčerpala finanční prostředky ve výši 53.358 Kč prostřednictvím karty, a to v období od 30.4.2018 do 29.5.2018, což se podává i z přehledu transakcí ke kartě. Dále z výpisu k úvěru soud zjistil, že žalovaná žalobci uhradila 12.200 Kč. 11. Z dopisu ze dne 18.12.2018 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě splatného dluhu ve výši 13.161 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení upomínky a upozornil ji, že v případě neuhrazení od smlouvy odstoupí. 12. Z dopisu ze dne 23.1.2019 soud zjistil, že žalobce z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru od smlouvy o úvěru odstoupil a vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 60.662 Kč (sestávajícího z dlužných splátek ve výši 15.000 Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení ve výši 44.501 Kč, smluvní pokuty 561 Kč a náhrady nákladů na vymáhání 600 Kč) do 28.2.2019. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dopis byl žalované odeslán dne 25.1.2019. 13. Z dopisu ze dne 1.3.2019 soud zjistil, že zástupkyně žalobce upomenula žalovanou o úhradu a upozornila ji na soudní vymáhání v případě neuhrazení dluhu. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že upomínka byla žalované odeslána dne 5.3.2019. 14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná sjednali dne 10.12.2016 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcovou smlouvu o platebních službách, jíž žalobce poskytl žalované úvěr. Žalovaná vyčerpala 6.780 Kč tak, že žalobce uhradil cenu zboží, a dále vyčerpala prostřednictvím platební karty 53.358 Kč. Žalovaná žalobci uhradila 12.200 Kč. Žalobce pro prodlení žalované se splácením úvěru odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu do 28.2.2019. 15. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 16. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), neboť žalobce jednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná jako nepodnikající fyzická osoba. 17. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 18. Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedl na základě údajů uvedených v úvěrové smlouvě s tím, že neměl důvod považovat žalovanou uvedené příjmy za nereálně vysoké, kde žalovaná uvedla, že je úřednice na městském soudě, jako svůj čistý měsíční příjem uvedla částku 12.000 Kč, náklady na bydlení 1.000 Kč, jako způsob bydlení uvedla, že bydlí u rodičů, uvedla, že je bezdětná a svobodná. Žalobce uvedl, že žalovanou deklarovaný příjem ověřil proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence, profil žalované nebyl shledán jako rizikový, proto žalobce nepřistoupil k dalšímu kroku vícestupňového ověření příjmů žalované. Žalovanou deklarované náklady na bydlení ve výši 1.000 Kč žalobce z obezřetnosti navýšil na 2.000 Kč, jako na výdaj dále nahlížel na„ hodnotu minimálního disponibilního příjmu, který u žalované stanovil na 4.000 Kč s tím, že minimální disponibilní příjem je regulován zákonem č. 110/2006 Sb. Dotazem do registru SOLUS žalobce zjistil, že žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. Žalobce zdůraznil, že žalovaná potvrdila správnost a úplnost údajů uvedených ve smlouvě a uvedla, že nezamlčela žádné relevantní informace potřebné k posouzení její úvěruschopnosti. 19. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a to již proto, že se spolehl pouze na informace sdělené žalovanou, které si nenechal nijak doložit, sám příjem žalované ověřil pouze proti své tabulce předpokládaných příjmů, skutečný příjem žalované z jiných podkladů nezjišťoval ani neprověřoval, nenechal si jej nijak doložit, skutečnými výdaji žalované se nijak nezabýval, zohlednil pouze výdaj na bydlení, tvrzený způsob bydlení si však také nijak nenechal doložit, u dalších výdajů vycházel pouze z hodnoty životního minima, které však informaci o skutečných výdajích žalované neposkytuje. Ve smlouvě bylo uvedeno číslo účtu žalované, ani žádné výpisy z účtu si vš