247 C 19/2020-125 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 23 746,50 Kč s úrokem z prodlení od 1. 3. 2020 a z toho 8 290,10 Kč na bolestném, 546,40 Kč na ušlé mzdě, 15 000 Kč na nemajetkové újmě, a to jako náhrady újmy vzniklé žalobci v důsledku ublížení na zdraví žalobce ze strany žalovaného dne 31. 10. 2019. Pokud jde o žalobní částku 15 000 Kč, žalobce ji požadoval za duševní útrapy, které specifikoval jako:„ šok (psychický otřes), který mu byl způsobem žalovaným při nenadálém, nečekaném a bezdůvodném útoku na jeho osobu, kdy žalovaný žalobce bezdůvodně verbálně a následně fyzicky napadl. Při tomto útoku došlo k hrubému narušení tělesné integrity žalobce. Sama skutečnost, že se stal žalobce obětí násilné trestné činnosti ze strany žalovaného v něm zanechala traumatizující zkušenost, v důsledku které se žalobce stal nedůvěřivým ve vztahu k cizím osobám, uzavřeným, částečně úzkostným. V průběhu své pracovní neschopnosti byl žalobce odkázán na pomoc třetích osob, útokem žalovaného byl rovněž dehonestován ve vztahu ke svým kolegům v zaměstnání, kdy je o něm v zaměstnání obecně známo že byl "zbit v práci" ze strany žalovaného.“. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě. 2. Dne 5. 9. 2021 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 4 464,10 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 3. 2020, a to v reakci na znalecký posudek [číslo] ze dne 26. 5. 2021, který dospěl k závěru o výši bolestného ve výši 3 826 Kč. 3. Podle § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.:„ (1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. (2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. (3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. (4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.“. 4. Jednání ve věci samé před částečným zpětvzetím žaloby ještě nebylo zahájeno, proto mohl soud o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby rozhodnout bez ohledu na stanovisko žalovaného (viz § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Z těchto důvodu soud rozhodl ve výroku I. rozsudku, že řízení se - o části žaloby požadující přiznat žalobci z titulu bolestného částku ve výši 4 464,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 464,10 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení – zastavuje. 5. Důkazy soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z důkazů zjistil následující skutková zjištění. 6. Dne 31. 10. 2019 žalovaný fyzicky napadl žalobce, a to tak, že jej opakovaně udeřil pěstí do obličeje a hlavy, čímž mu způsobil zlomeninu nosních kůstek a tržnou ránu na nosu a ústech, a toto zranění žalovaného omezilo v obvyklém způsobu života na dobu 23 dnů, a to především nutností klidového režimu, bolestivostí hlavy, ztíženým dýcháním, ztíženým příjmem stravy pro otok úst a nemožností výkonu zaměstnání s pracovní neschopností od 31. 10. 2019 do 22. 11. 2019. Tím žalovaný úmyslně ublížil na zdraví žalobci a spáchal přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin (důkaz tímto trestním příkazem). 7. Žalobce byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jeho průměrná hodinová mzda dosahovala v roce 2019 výše 131, 356 Kč (důkaz: Roční průměry na náhrady). Žalobce byl v pracovní neschopnosti kvůli shora citovanému fyzickému útoku od 31. 10. 2019 do 22. 11. 2019, tedy celkem 23 dnů a z toho 17 pracovních dnů, tj. 136 pracovních hodin (17 x 8) (důkaz: potvrzení o pracovní neschopnosti, rozhodnutí o dočasní pracovní neschopnosti). Příjem žalobce by při normálním běhu okolností, tedy při neexistenci pracovní neschopnosti, činil částku 17 864,40 Kč (136 x 131, 356 Kč). Žalobci byly vyplaceny dávky nemocenské dne 12. 12. 2019 v částce 13 727 Kč a 27. 12. 2019 ve výši 3 681 Kč (důkazy: Informace o vašich transakcích s datem 12. 12. 2019 a 27. 12. 2019 a účastnický výslech žalobce). Celkem tak žalobce obdržel na dávkách nemocenské 17 404 Kč, pročež ušlá mzda činí 456,40 Kč (17 864,40 Kč – 17 404 Kč). 8. Žalobce doručil žalovanému poštou výzvu k zaplacení žalobní částky 10. 2. 2020 s lhůtou k zaplacení do 29. 2. 2020 a to tak, že žalovaný si osobně převzal výzvu k plnění (důkaz výzvou k zaplacení s dodejkou). 9. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce] (soudní znalec oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví) ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že zlomenina nosních kostí žalobce byla popsána na RTG vyšetření jako pravděpodobná a následné CT vyšetření tuto zlomeninu nepotvrdilo. Proto znalec určil bolestné na základě Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) (kterou vzalo občanskoprávní a obchodní kolegium dne 12. 3. 2014 na vědomí) ve výši 3 826 Kč, a to za (S012) ránu nosu 7 bodů a za (S01) ránu rtu 5 bodů. Pro rok 2019 je cena bodu 318,85 Kč, jelikož v roce 2018 dosáhla průměrná mzda 31 885 Kč (k tomu srov. i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1029/2020). 10. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný žalobci adresoval – před fyzickým útokem shora popsaným – dne 31. 10. 2019 na pracovišti žalobce vulgární nadávky, a to např. slovo svině, a těchto vulgárních nadávek bylo jich minimálně 6. Následně žalovaný žalobce fyzicky napadl. Tento konflikt a nadávky žalovaného adresovaného žalobci vznikly v kontextu, že na dílně v práci žalobce tehdy pracovala tehdejší přítelkyně žalovaného, která křivě obvinila žalobce z obtěžování. Žalovaný na žalobce zaútočil takovým způsobem, že jej udeřil minimálně 10 x pěstí, do hlavy. Dnes sice už žalobce vzpomínka na toto napadení žalovaným netrápí, ale minimálně 2 měsíce od útoku měl žalobce obavy, že by si na něj žalovaný mohl počkat. Žalobce tížilo, že útok žalovaného na žalobce byl na pracovišti žalobce, a to i kvůli tomu, že osobu žalobce znehodnotil v očích zaměstnavatele, vedoucího a blízkých přátel. V práci se žalobci jeho kolegové vysmívali, a to např. v tom smyslu, že mu říkali, že ty„ seš ten, kdo dostal na hubu“,„ neumíš se ani pořádně bránit“. V této práci je žalobce nadále a uvedené narážky již ustaly. Žalobce pociťoval velký šok po napadení. Od útoku až do dnešních dnů se žalovaný žalobci neomluvil, ani mu neposkytnul peněžitou satisfakci, žalobce žalovaného viděl naposledy v den útoku a žalovaný tehdy neměl snahu se omluvit. Útok žalovaného žalobci ovlivnil běžný život, a to v tom smyslu, že byl odkázán na pomoc třetí osoby, budil se často nejen kvůli zhoršenému dýchání, ale i kvůli nočním můrám a měl obavy, že by mohlo následovat něco horšího. Po dobu 2 měsíců po útoku se žalobce vyhýbal lidem, což ustalo po dvou měsících. 11. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil právně následovně. 12. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“)„ Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“. Podle § 2962 odst. 1 o. z.:„ Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.“. Podle § 81 o. z.:„ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy“). 13. Pokud jde o způsob a výši přiměřeného zadostiučinění, v podústavní úpravě platí zejména § 2951 odst. 2 o. z., § 2956 o. z., § 2957 o. z. Podle § 2951 odst. 2 o. z.:„ Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.“. Podle § 2956 o. z.:„ Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“. Podle § 2957 o. z.:„ Způsob a výše přiměřeného zadostiučině