29 C 27/2021-38 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 647,31 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 720 Kč (nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvní pokuty ve výši 490 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 14 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 720 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení, neuvedla důvod. Soud proto rozhodl tak, že řízení ve výše uvedeném rozsahu zastavil (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.) (výrok I.). Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že důsledně zjišťovala jeho tzv. kreditní skóre (credit scoring). To je proces, kdy je posuzována příjmy a výdaje spotřebitele a jsou přezkoumávány informace o proměnných spotřebitele jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model. Jeho výstupem je pravděpodobnost dodržení závazku spotřebitelem ze smlouvy o úvěru. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii (typ úvěru) potom je využíván odlišný model. Zároveň v něm jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je žádost spotřebitele o úvěr žalobkyní zamítnuta. Toto vykonává na základě od počátku nastavených parametrů vytvořených odbornými zaměstnanci automatizovaný systém. (Výše uvedené se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem před uzavřením o smlouvy o pojištění vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých žadatelů o pojištění a jejich finanční krytí. Pro předcházení předlužení spotřebitele je dále zajišťována tzv. kontrola bonity, jejíž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci toho je ověřována schopnost spotřebitele splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení spotřebitele, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Zároveň pokud vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení spotřebitele, přistoupí se k požadavku o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. a ke kontrole v externích registrech (NRKI a SOLUS) (S ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu s úvěry). V případě žalovaného vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky byla následující: - specifikace klienta: rodinný stav – svobodný, druh bydlení – podnájem, počet dětí – 0; - finanční údaje: zdroj příjmu klienta – zaměstnanec, výše čistého měsíčního příjmu – 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti – 0 Kč, splátky dle NRKI – 3 401 Kč, výše splátky schváleného úvěru – 600 Kč. Žalobce dále vycházel z životního minima jednoho dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI a SOLUS, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem: klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem: bez negativní informace v SOLUS. Z NRKI zprávy je zjevná řádná platební morálka žalovaného u existujících i již ukončených úvěrů. Dále žalobkyně provedla také lustraci v ISIR s výsledkem: nenalezen – pozitivní vyhodnocení. Z výsledků posouzení bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen požadovaný úvěr splácet. Výše uvedenému nasvědčuje i to, že žalovaný po uzavření smlouvy o úvěru po dlouhou dobu (déle než 5 let) řádně a včas úvěr splácel (64 splátek). Dále uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 28. 4. 2014 písemně smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí si ujednali Úvěrové podmínky s kódem IZK114P (dále jen„ podmínky“), Sazebník poplatků a odměn (dále jen„ sazebník“) a Pravidla Premia Programu pro [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] (dále jen„ pravidla“), se kterými byl žalovaný seznámen nebo je musel znát, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout prostřednictvím karty peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce 15 000 Kč s tím, že výši úvěrového rámce lze v průběhu trvání smlouvy zvýšit, a to tak, že žalobkyně navrhne novou výši rámce a žalovaný překročí čerpáním původní výši rámce, bez ujednání účelu úvěru, a žalovaný se zavázal jí poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 26,28 % ročně, pojistné 99 Kč měsíčně, případně poplatky, odměny a sankce dle sazebníku, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, splatných vždy k 20. dni v měsíci, první v měsíci následujícím po prvním čerpání. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že úrok a pojistné přirůstají k jistině. Dále si strany ujednaly, že žalovaný se zavazuje v případě prodlení žalovaného se splacením alespoň 2 splátek nebo 1 po dobu delší než 3 měsíce, celý čerpaný úvěr na požádání splatit (zesplatnění úvěru). Žalovaný obdržel kartu. Následně si strany ujednaly zvýšení úvěrového rámce na 40 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím karty žalovaného na jeho požádání a v jeho prospěch poskytla peněžní prostředky a tento je čerpal tak, jak je specifikováno ve splátkovém kalendáři, na který žalobkyně odkázala. Žalobkyně použila (započetla) plnění žalovaného na dlužnou částku tak, jak je specifikováno ve splátkovém kalendáři, na který žalobkyně odkázala. Žalovaný se však dostal do prodlení se splátkou splatnou v měsíci prosinec 2019 až březen 2020 a také dalšími. Žalobkyni tak ze smlouvy vzniklo právo zesplatnit úvěr. Žalobkyně výzvou ze dne 14. 4. 2020, odeslanou žalovanému prostřednictvím České pošty a. s., požádala žalovaného, aby celý čerpaný úvěr splatil nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalovaný však nezaplatil. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky. Nyní pohledávka žalobkyně za žalovaným činí celkem 25 927,31 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny ve výši 25 682,31 Kč, poplatků ve výši 245 Kč (za 5 výpisů, vždy ve výši 49 Kč), kapitalizovaného úroku do 8. 7. 2020 ve výši 4 781,57 Kč a dále ve výši 26,28 % z částky 25 682,31 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení do 8. 7. 2020 ve výši 504, 34 Kč a dále ve výši 10 % z částky 25 927,31 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení, blíže specifikovaných ve splátkovém kalendáři, na který žalobkyně odkázala. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že důsledně zjišťovala jeho tzv. kreditní skóre (credit scoring). To je proces, kdy je posuzována příjmy a výdaje spotřebitele a jsou přezkoumávány informace o proměnných spotřebitele jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model. Jeho výstupem je pravděpodobnost dodržení závazku spotřebitelem ze smlouvy o úvěru. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii (typ úvěru) potom je využíván odlišný model. Zároveň v něm jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je žádost spotřebitele o úvěr žalobkyní zamítnuta. Toto vykonává na základě od počátku nastavených parametrů vytvořených odbornými zaměstnanci automatizovaný systém. Pro předcházení předlužení spotřebitele je dále zajišťována tzv. kontrola bonity, jejíž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci toho je ověřována schopnost spotřebitele splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení spotřebitele, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Zároveň pokud vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení spotřebitele, přistoupí se k požadavku o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. a ke kontrole v externích registrech (NRKI a SOLUS) (S ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu s úvěry). V případě žalovaného vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky byla následující: - specifikace klienta: rodinný stav – svobodný, druh bydlení – podnájem, počet dětí – 0; - finanční údaje: zdroj příjmu klienta – zaměstnanec, výše čistého měsíčního příjmu – 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti – 0 Kč, splátky dle NRKI – 3 401 Kč, výše sp