31 C 110/2021-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 4. 11. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 373 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že žalobce vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba] do 16. 5. 2017 uzavřel se žalovaným distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace 24. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] dle které byl žalovanému poskytnut úvěr 8 000 Kč bankovním převodem na číslo účtu dle smlouvy. Žalovaný měl uhradit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru ve výši 1 600 Kč z titulu pokrytí nákladů se zpracováním, vyhodnocením, schválením žádosti o čerpání úvěru. Žalovaný měl povinnost zaplatit z peněžních prostředků, které byly žalobcem poskytnuty, úrok 20 % měsíčně. Tento úrok ve výši 20 % se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu, když výše takto dohodnutého úroku měsíčně dle výpisu k revolvingovému úvěru činí 4 410 Kč. Žalovaný nezaplatil na úhradě revolvingového úvěru ničeho. Podle bodu 6.5 smlouvy se celý dluh stává splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti úvěru neuhradil a je od 1. 7. 2020 v prodlení. Žalobci vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny 8 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 1 600 Kč, úroků ve výši 4 410 Kč a smluvní pokuty ve výši 363 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, na což nereagoval. 2. Žalovanému byla zaslána výzva, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce poskytl souhlas přímo v žalobě, zatímco žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Je tedy zřejmé, že v případě žalobce se jedná o obchodní korporaci podnikající v oblasti poskytování úvěrů. Z občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že se jedná o fyzickou osobu, když z údajů v této identifikační kartě byla potvrzena existence žalovaného. 4. Žalobce uzavřel se žalovaným jako úvěrující s klientem smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] z obsahu této smlouvy bylo zjištěno, že úvěr mohl být poskytnut až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč s prvním čerpáním ve výši 5 000 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovanému touto smlouvou byly poskytnuty peněžní prostředky 8 000 Kč, a to formou bankovního převodu na účet č. [bankovní účet], když číslo tohoto účtu bylo uvedeno u specifikace žalovaného jako účastníka smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaný měl tedy dle tvrzení žalobce poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, když takto poskytnutou jistinu úvěru měl hradit ve výši minimální splátky 1/5 dluhu k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce s minimální výší 300 Kč. Žalovanému byly dle bodu 4.5 smlouvy zasílány výpisy z úvěru s aktuální výší dluhu, minimální splátkou a datem splatnosti, když žalovaný měl dle bodu 5.1 smlouvy uhradit poplatek 20 % z čerpané jistiny úvěru ve výši 1 600 Kč. Úrok byl sjednán v článku 6.1 smlouvy ve výši 20 % měsíčně! od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. Úrok vyčíslený ke konci každého kalendářního měsíce se stal dle ujednání ve smlouvě součástí jistiny dluhu žalovaného, když takto vypočtený úrok činí v kapitalizované výši 3 776 Kč. Dále pak mezi účastníky sporu byla dohodnuta smluvní pokuta dle bodu 6.2 smlouvy, kdy podle bodu 6.3 smlouvy činí požadovaná smluvní pokuta 363 Kč (skutková tvrzení žalobce v žalobě, smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru z 24. 3. 2020 [číslo]). Žalovaný nezaplatil na svém dluhu nic. Podle bodu 6. smlouvy se bez dalšího stává dluh splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení dlužné částky, když z titulu jistiny úvěru, poplatku a kapitalizovaných úroků 20 % měsíčně z jistiny úvěru činila celá dlužná částka 14 010 Kč. Po připočtení smluvní pokuty tak žalobce požaduje z titulu úvěru 14 373 Kč, když tato částka se sestává z jistiny úvěru, poplatku a části úroků 14 010 Kč a 363 Kč na smluvní pokutě (občanský průkaz žalovaného, výpis k revolvingovému úvěru, výpisy z účtu [bankovní účet]). Před uzavřením úvěru měl žalobce k dispozici jeden! výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za únor 2020. Jedná se o účet odlišný od účtu, na který byl úvěr poskytnut a soud z něho zjistil, že na tento účet žalovaný přijímá mzdu a že jeho výdaje jsou vyšší, než příjmy, počáteční zůstatek činil 157,34 Kč a konečný zůstatek činil 20,12 Kč, žalovanému za tento konkrétní měsíc nezůstaly žádné disponibilní prostředky, ze kterých by mohl úvěr splácet. 5. Závěrem tedy lze shrnout, že žalobce odvíjí uplatnění svého nároku z titulu revolvingového úvěru, který byl žalovanému poskytnut, žalovaný čerpal na revolvingovém úvěru částku 8 000 Kč, k čemuž měl uhradit poplatek 1 600 Kč a kapitalizované dohodnuté úroky 4 410 Kč. K úhradě dluhu zbývá z titulu úvěru 14 010 Kč a na smluvní pokutě 363 Kč, což v součtu znamená žalobcem požadovanou částku 14 373 Kč. 6. Co se týče právní kvalifikace věci, soud tuto věc posoudil s ohledem na dataci smlouvy dle § 3028 odst. 1 OZ, tedy dle platné právní úpravy. 7. Mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným či klientem došlo ve smyslu § 1721 a násl. OZ distančním způsobem k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ, kdy tímto typem smlouvy se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných nejen od spotřebitele ale také z veřejně dostupných zdrojů, databází dlužníků za účelem posouzení úvěruschopnosti klienta. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o možnostech spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje, schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů, výdajů spotřebitele a plněním dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, neboť jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen, bez ohledu na příjmy, splácet spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 580 odst. 1 OZ, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, které odporuje zákonu, či narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že nejprve se z úřední povinnosti ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]) zabýval tím, zda žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když je zřejmé, že úvěrová smlouva v rámci revolvingového úvěru měla být uzavřena z titulu spotřebitelských vztahů dle § 419 OZ i s ohledem na charakter žalobce, který podniká právě v oblasti poskytování úvěru. Jak vyplývá z dikce citovaného ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel má tuto povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka z informací, které získal od dlužníka a z dalších databází. Je nutno uvést, že s ohledem na připojené listinné důkazy žalobce tuto povinnost nesplnil řádně, protože se spokojil pouze s výpisem z účtu žalovaného za měsíc únor 2020, ze kterého plyne jednoznačný závěr, že žalovanému na účtu za daný měsíc nezůstává dostatek disponibilních prostředků, ze kterých by mohl úvěr splácet. Byť by se v tomto směru dalo argumentovat tím, že úvěr čerpaný žalovaným je relativně nízký (8 000 Kč), povinnost zkoumat schopnost splácet úvěr u to