31 C 214/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci 18 426,86 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek úvěru, který byl žalované poskytnut ve výši 24 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne 3. 12. 2018. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr splatit vč. sjednané odměny ve výši 4 080 Kč za administrativní činnosti, dále úroku ve výši 4 080 Kč (úroková sazba ve výši 21,27 % ročně) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč, to vše v pravidelných 78 týdenních splátkách po 582 Kč počínaje 10. 12. 2018 a konče dnem 1. 6. 2020. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, právnímu předchůdci žalobce nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalobce požaduje po žalované úhradu jistiny ve výši 18 426,86 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 482,28 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 167,03 Kč a dále úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná celkem právnímu předchůdci zaplatila 19 933 Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci 26 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek úvěru, který byl žalované poskytnut ve výši 26 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne 17. 4. 2019. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr splatit vč. sjednané odměny ve výši 5 200 Kč za administrativní činnosti, dále úroku ve výši 5 200 Kč (úroková sazba ve výši 18,98 % ročně) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 780 Kč počínaje 25. 4. 2019 a konče dnem 11. 6. 2020. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, právnímu předchůdci žalobce nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalobce požaduje po žalované úhradu jistiny ve výši 26 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 988,30 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 574,44 Kč a dále úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná celkem právnímu předchůdci zaplatila 10 520 Kč. Požadovanou dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce obě výše uvedené pohledávky za žalovanou ze smluv o úvěru [číslo] [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu: 5. Dne 3. 12. 2018 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a karta zákazníka. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 24 000 Kč a dále úrok ve výši 4 080 Kč (úroková sazba ve výši 21,27 % ročně), administrativní poplatek ve výši 4 080 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 480 Kč, celkem částku ve výši 44 640 Kč v pravidelných 78 týdenních splátkách po 582 Kč, počínaje 10. 12. 2018. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 12. 2018 a smluvních podmínek. 6. Do karty zákazníka ze dne 3. 12. 2018 žalovaná uvedla, že je osobou se základním vzděláním, svobodnou, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bydlení, je na mateřské, resp. rodičovské dovolené, již má uzavřenou předchozí smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč, který má splácet splátkou ve výši 3 100 Kč měsíčně. Příjmy žalované činily 23 608 Kč, výdaje celkem činily 15 100 Kč s tím, že částka ve výši 5 000 Kč představuje výdaj na bydlení a 7 000 Kč jsou ostatní výdaje, tj. použitelný příjem byl vyčíslen na 8 508 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil složenkou na energie a složenkou dokládající příjem žalované. 7. Dne 17. 4. 2019 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a karta zákazníka. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 26 000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 26 000 Kč a dále úrok ve výši 5 200 Kč (úroková sazba ve výši 18,98 % ročně), administrativní poplatek ve výši 5 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 10 400 Kč, celkem částku ve výši 46 800 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 780 Kč, počínaje 25. 4. 2019. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2019 a smluvních podmínek. 8. Do karty zákazníka ze dne 17. 4. 2019 žalovaná uvedla, že je osobou se základním vzděláním, svobodnou, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bydlení, je na mateřské, resp. rodičovské dovolené, již má uzavřenou předchozí smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 24 000 Kč, který má splácet splátkou ve výši 2 600 Kč měsíčně. Příjmy žalované činily 22 600 Kč, výdaje celkem činily 16 700 Kč s tím, že částka ve výši 6 500 Kč představuje výdaj na bydlení a 7 600 Kč jsou ostatní výdaje, tj. použitelný příjem byl vyčíslen na 5 900 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil finanční situaci fakturami za vodu, elektřinu, plyn TV, SIPO a složenkou dokládající příjem žalované. 9. Dne 15. 1. 2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou v celkové výši z titulu smlouvy o úvěru [číslo] [číslo] žalobci, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Součástí uvedeného dopisu byla i výzva k úhradě dlužných částech z vzniklých na základě obou smluv o úvěru [číslo] [číslo]. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 a dokladu o odeslání. 10. Dne 13. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 74 277,47 Kč nejpozději do 28. 5. 2021 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o úvěru [číslo] [číslo]. 11. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná v období od roku 2014 do doby uzavření smlouvy o úvěru [číslo] dne 3. 12. 2018 čelila průběžně celkem 7 exekučním řízením (80 EXE 605/2014, 75 EXE 1961/2015, 75 EXE 2001/2015, 64 EXE 1089/2017, 75 EXE 601/2018 a 75 EXE 1130/2018). 12. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je