45 C 97/2017-190 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 376 200,30 Kč s příslušenstvím představující dluh zůstavitelky [jméno] [příjmení], po které je žalovaná dědičkou odpovídající za její dluhy do výše nabytého dědictví, tedy právě do částky 1 376 200,30 Kč. Předmětný dluh [jméno] [příjmení] představoval dlužnou kupní cenu za věci prodané jí a [jméno] [příjmení] na základě privatizačního projektu [číslo] dohodou o vydání a převodu majetku ze dne 1. 6. 1993 ve výši 8 663 637 Kč, za který obě kupující odpovídali solidárně. Na předmětnou kupní cenu bylo dne 2. 3. 1995 uhrazeno 200 000 Kč, dne 3. 3. 1995 3 189 000 Kč, dne 13. 5. 2002 731 986,50 Kč a dne 4. 11. 2005 466 391 Kč. 2. Žalovaná nárok žalobkyně ani z části neuznala, neboť předmětná dohoda je absolutně neplatná pro neurčitost, když v ní není jednoznačně určen předmět dohody ani velikost podílů nabyvatelek. Pokud by dohoda platná byla, každá z nabyvatelek nabyla podíl id ½, a měla tedy povinnost hradit kupní cenu rovněž z ½. Dohodnutá cena byla s ohledem na stav převáděného majetku nepřiměřená, část, kterou měla hradit [jméno] [příjmení], resp. žalovaná, již byla stejně dílčími úhradami zaplacena. Právo žalobkyně na uhrazení příslušenství pohledávky je promlčeno. 3. Ve své replice žalobkyně uvedla, že dohoda je platná, když je z ní zřejmé kdo a s jakým obsahem ji uzavřel, absenci určení podílů lze překlenout ustanovením § 137 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ze smyslu předmětné dohody je zřejmá dlužnická solidarita nabyvatelek, když obě nabyvatelky jsou společně označeny jako kupující, a ve spoluvlastnické praxi je zcela běžné, že nabyvatelé odpovídají za uhrazení kupní ceny solidárně, což odpovídá snaze převodců maximálně zajistit úhradu kupní ceny. S ohledem na uzavřenou darovací smlouvu mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je zřejmé, že tato hradila právě za [jméno] [příjmení], nicméně s ohledem na solidární odpovědnost tato skutečnost není podstatná. Kupní cena byla sjednána platně na základě účetní evidence, kdy postup stanovení kupní ceny byl ověřen auditorem. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován od počátku, proto její právo na jeho zaplacení promlčeno není. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne 1. 6. 1993 Fond národního majetku České republiky, jako osoba povinná a prodávající, a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako osoba oprávněná a kupující, spolu uzavřeli dohodu o vydání a převodu majetku v dohodě uvedeného podle privatizačního projektu [číslo] za cenu 9 528 000 Kč s tím, že tato částka bude upřesněna dle účetní uzávěrky k termínu podpisu smlouvy se splatností do 30 dnů od data podepsání zápisu o předání majetku, jak se z této dohody (č. l. 24) podává. Ze zápisu o předání majetku (č. l. 28) se podává, že k předání předmětného majetku došlo dne [datum] s tím, že kupní cena bude činit 8 663 637 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl tento zápis podepsán [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne [datum] (č. l. 33). Ze zápisu auditora ze dne [datum] (č. l. 141) se podává, že hodnota majetku uváděná v zápise o předání odpovídá doloženým částkám podle vedeného účetnictví. Ze seznamu nemovitostí na LV (č. l. 136) a z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 133 a 135) se podává, že předmětné nemovitosti byly zapsány na [jméno] [příjmení], resp. na její právní nástupkyni, a na [jméno] [příjmení], resp. na její právní nástupkyni, v podílu id ½, jak rovněž potvrdila svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], dcera [jméno] [příjmení], a svědek [jméno] [příjmení], manžel svědkyně. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá za sebe podaly výzvu k vrácení majetku, jak vypověděla svědkyně [příjmení]. Obě kupující byly o zaplacení kupní ceny každá v celé výši 8 663 637 Kč upomenuty přípisem Fondu národního majetku ČR ze dne [datum] (č. l. 34), resp. ze dne [datum] (č. l. 35), jak se z těchto přípisů zjišťuje. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 1995 č. j. [spisová značka] (č. l. 51) se podává, že [jméno] [příjmení] zemřela dne [anonymizováno]. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2016 č. j. [číslo jednací] (č. l. 71) se podává, že [jméno] [příjmení] zamřela dne [datum] a její jedinou dědičkou se stala žalovaná, která za její dluhy odpovídá do výše nabytého dědictví, tedy do částky 1 376 200,30 Kč. Z výpisu z účtu Fondu národního majetku ze dne 2. 3. 1995 (č. l. 15, resp. 82), jak je zřejmé z čísla účtu uvedeného v tomto výpisu ve spojení např. s výpisem z účtu č. l. 38 stejného čísla s označením jeho vlastníka, se podává, že na něj toho dne byla složena částka 200 000 Kč, kdy mezi stranami není sporu o tom, že se jednalo o úhradu předmětné kupní ceny. Z výpisu z účtu Fondu národního majetku ze dne 3. 3. 1995 (č. l. 14, resp. 83) se podává, že na něj toho dne [anonymizováno] [jméno] [příjmení] složila částku 3 189 000 Kč. Dne 13. 5. 2002 byla jménem [jméno] [příjmení] připsána na účet Fondu národního majetku částka 731 986,50 Kč, jak se podává z výpisu z účtu (č. l. 38) přiznaná mu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2002 č. j. [číslo jednací] (č. l. 37), jak je z tohoto usnesení zřejmé, a dále dne [anonymizováno] byla jménem [anonymizováno]. [příjmení], správkyně konkurzní podstaty [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jak je zřejmé z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2004 č. j. [číslo jednací] (č. l. 39), připsána na účet Fondu národního majetku částka 466 391 Kč, jak se podává z výpisu z účtu (č. l. 40) přiznaná mu naposledy uvedeným usnesením Krajského soudu v Brně, jak je z tohoto usnesení zřejmé. Částečné uhrazení kupní ceny rámcově potvrdili též svědkové [příjmení] a [příjmení]. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že všechny částky byly hrazeny na dluh [jméno] [příjmení]. Soud její výpovědi neměl důvod nevěřit, když z žádného jiného důkazu nevyplývá opak a je logické, že dcera dříve uhradí dluh matky než [anonymizováno]. Tomuto závěru rovněž nasvědčuje skutečnost, že svědkyně [příjmení] měla své [anonymizováno] [jméno] [příjmení] slíbit už v roce [rok], že její část kupní ceny bude hradit, jak svědkyně vypověděla, a jak je podpořeno skutečností, kdy darovací smlouva o převodu některých předmětných nemovitostí z [jméno] [příjmení] na svědkyni byla uzavřena dne [datum], jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 133), nicméně první úhradu svědkyně [příjmení] zaplatila až [anonymizováno]1995, jak se podává z výpisu z účtu (č. l. 15), tedy více než rok po smrti [anonymizováno], jak je zřejmé z usnesení z dědického řízení [jméno] [příjmení]. Uvedené platí též ohledně plnění poskytnutého z konkurzu majetku svědkyně, když ani v této části neměl soud důvod svědkyni nevěřit a žádný důkaz její výpověď v této části nezpochybnil, z usnesení konkurzního soudu nejsou zřejmé důvody vzniku uspokojovaných pohledávek. Pokud svědek [příjmení] vypověděl, že částku 3 189 000 Kč uhradila [jméno] [příjmení], soud této části jeho výpovědi neuvěřil, neboť je v rozporu s výpovědí svědkyně [příjmení] i s výpisem z účtu (č. l. 14), kde je u této částky uvedeno jméno této svědkyně. I kdyby soud ale z této části výpovědi svědka [příjmení] vyšel, na jeho závěrech by to nic nezměnilo, když svědek vypověděl, že tyto prostředky uhradila [jméno] [příjmení] mimo jiné z prostředků, které jí půjčila svědkyně [příjmení]. Příčiny uvedeného rozporu soud spatřuje v nejednoznačném určení původu těchto prostředků v rodině, kdy i z prohlášení [jméno] [příjmení], jak se podává z notářského zápisu ze dne [datum] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] (č. l. 159), je zřejmé, že tyto prostředky byly uhrazeny na dluh právě [jméno] [příjmení], aniž by byl uveden jejich původ. 5. Z usnesení Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 15. 9. 1994 č. j. [číslo jednací], z doručenky (č. l. 43) ani výpisu z účtu (č. l. 19) soud pro jejich procesní povahu neučinil žádná skutková zjištění. Ze stejného důvodu soud k důkazu neprováděl sdělení notářky [jméno] [příjmení] ze dne 2. 4. 2010, které mělo prokázat, že dědické řízení po [jméno] [příjmení] nebylo ke dni 9. 4. 2010 skončeno. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz znaleckým posudkem ohledně ocenění převáděného majetku, když jeho hodnota byla dostatečně zjištěna dohodou o jeho ceně ve spojení se zprávou auditora. 6. Soud v projednávané věci aplikoval za použití ustanovení § 47 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření dohody o vypořádání a převodu majetku, tedy ke dni [datum], zákon č. 87/1991 Sb., ve znění účinném k témuž dni (dále jen„ zákon č. 87/1991 Sb.). Dle ustanovení § 7 odst. 4, 5 zákona č. 87/1991 Sb., jde-li o nemovitost zhodnocenou tak, že její cena určená ke dni podání písemné výzvy oprávněnou osobou podstatně převyšuje cenu původní věci, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat finanční náhradu podle § 13 nebo zda bude požadovat vydání nemovitosti. Pokud bude trvat na vydání nemovitosti, oprávněná osoba nahradí povinné osobě rozdíl mezi cenami uvedenými v předchozí větě. Obě ceny se stanoví podle cenových předp