47 C 131/2021-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky specifikované ve výroku s následujícím zdůvodněním. Žalobce si u žalovaného objednal 20. 12. 2018 poskytnutí služby spočívající v mezinárodní přepravě zboží - hodinek do [země]. Za uvedenou službu vystavil žalovaný žalobci fakturu na částku 11 482 Kč, kterou žalobce žalovanému uhradil. Žalobce si žalovaného najal na přepravu zboží a žalovaný si následně najal [právnická osoba] k zajištění přepravy, šlo o přepravu nejprve v rámci České republiky na letiště a následně z letiště do [země]. Příjemce zboží v [země] hodinky reklamoval a vrátil jej zpět žalobci, přepravu zboží zajišťoval žalovaný a za tuto službu vystavil žalobci fakturu [číslo] na částku 14 651 Kč. I tuto fakturu žalobce uhradil. Při návratu zboží do České republiky vyměřil [ulice] úřad [obec] [část obce] clo ve výši 21 Kč a DPH ve výši 97 090,20 Kč, neboť z celní dokumentace k vývozu a dovozu zboží vyplývalo, že hodinky odeslané žalobcem prostřednictvím žalovaného do [země] a hodinky, které se z [země] fakticky vrátily, nebyly totožné. Aby žalobce prokázal, že se jedná o totožné zboží, byl nucen najmout odbornou pomoc a zastupováním v celním řízením pověřil společnost [právnická osoba] Ta v řízení poté, co opravila vady vývozní celní dokumentace, prokázala, že se jedná o tytéž hodinky. V celním řízení vyšlo najevo, že důvodem, proč se celní úřad mylně domníval, že se jedná o jiné zboží, byly chyby ve vývozní dokumentaci způsobené žalovaným. Chybou podle celního úřadu byl nedostatečný popis zboží při vývozu zboží, zejména absence výrobního čísla hodinek, přičemž pokud by bylo zboží řádně označeno ve vývozním doprovodným dokladu [anonymizována dvě slova], celní úřad by clo a DPH nevyměřoval. K vyměření cla a DPH by nedošlo, neboť by celní úřad nepovažoval zboží za jiné. Žalobce nejprve kontaktoval [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. s uplatněním nároku na náhradu škody. Ta se ovšem nároku zřekla s tím, že smluvním partnerem žalobce je žalovaný, a proto je třeba nárok uplatnit u ní. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, a to s následujícím odůvodněním. Žalobce si u žalovaného objednal mezinárodní přepravu zboží - hodinek„ [příjmení] [příjmení] watch“ do [země]. Žalovaný žalobce požádal o přesný popis zboží, ale žalovaný neobdržel sériová čísla ani přesnější popis, pouze informaci, že se jedná o„ hodinky [anonymizováno] edice [příjmení]“. Ani v objednávce nebyl konkrétnější popis zboží. Žalobce neinformoval žalovaného předem, že se bude jednat o dočasný vývoz, u něhož je potřeba poskytnout podrobnější dokumentaci týkající se popisu zboží, a proto žalovaný nemohl předpokládat, že upřesnění zboží je nedostatečné a že celní úřad neztotožní vyvezené zboží se zbožím následně vráceným. U prodeje hodinek se nepředpokládá, že se zboží bude vracet. 3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalobce si u žalovaného – přes internetovou stránku žalovaného - objednal dne 20. 12. 2018 mezinárodní přepravu zboží do [země], a to hodinek, které žalobce identifikoval jako„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“ (dále jako„ hodinky“), přičemž jako příjemce zboží byl sjednán [příjmení] [příjmení] v [země] v [příjmení] [jméno] (důkaz: nesporné a Otistk objednávky [číslo]). 5. Žalovaný žalobci mailem dne 21. 12. 2018 napsal, že podle [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. chybí přesný popis zboží a nechť jej žalobce připíše do formuláře. Žalobce mailem týž den odpověděl, že se jedná o hodinky značky [anonymizováno], že pracovník žalobce toto vyřizující není v České republiky a požádal žalovaného, zda to může za žalobce žalovaný dopsat. Žalovaný 27. 12. 2018 odpověděl, že svému subdodavateli napsal, že se jednání o hodinky [anonymizováno] edice [příjmení], ale že to subdodavatel potřebuje mít uvedené v dokumentu podepsaném přímo žalobcem. Žalobce 27. 12. 2018 odpověděl, nechť to do dokumentu podepsaného žalobcem žalovaný dopíše za žalobce; žalovaný 27. 12. 2018 odpověděl, že to vyřeší se subdodavatelem a 27. 12. 2018 napsal žalobci, že zásilka by měla být téhož dne odeslána z celního oddělení. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu mailovou komunikací mezi účastníky. 6. Za uvedenou mezinárodní přepravu hodinek vystavil žalovaný žalobci fakturu [číslo] znějící na částku 11 482 Kč, kterou žalobce žalovanému uhradil (důkaz citovanou fakturou a nesporné mezi účastníky). 7. Dne 7. 1. 2019 si žalobce u žalovaného objednal přepravu týchž hodinek z [země] zpět do ČR (důkaz objednávkou [číslo] nesporné). To z důvodu, že příjemce zboží hodinky reklamoval (nesporné mezi účastníky a ostatně to plyne i z objednávky [číslo] v níž je uvedeno, že zboží se vrací zpět do ČR). 8. Při návratu hodinek do České republiky vyměřil [ulice] úřad [obec] [část obce] dne 17. 1. 2019 žalobci clo ve výši 21 Kč a DPH ve výši 97 090,20 Kč, neboť z celní dokumentace k vývozu a dovozu zboží nevyplývalo, že hodinky odeslané žalobcem prostřednictvím žalovaného do [země] - a hodinky, které se z [země] vrátily - byly totožné. [příjmení] žalobce prokázal, že se jedná o totožné zboží, najal si odbornou pomoc a zastupováním v celním řízením pověřil společnost [právnická osoba] Ta v řízení vedeném celním úřadem o vrácení cla a DPH prokázala, že se jedná skutečně o tytéž hodinky, a to i po opravení údajů ve vývozním celním prohlášení; proto celní úřad ve svém rozhodnutí [číslo] ze dne 31. května 2019 rozhodl, že se žalobci vrací clo 21 Kč a DPH 97 090,2 Kč [ulice] úřad [část obce] ve svém rozhodnutí ze dne 31. května 2019, [číslo jednací] mimo jiné uvedl:„ …Ve vývozním doprovodným dokladu [anonymizována dvě slova] bylo zboží v položce [číslo] v kolonce 31 (popis zboží) popsáno„ Náramkové hodinky, řízené elektricky, též s vestavěnými stopkami, pouze s mechanickým zobrazením – [příjmení] [příjmení] - 1 ks“, v kolonce 33 bylo zařazeno do kódu nomenklatury [číslo]. Popis zboží se považuje za dostatečný k určení jeho totožnosti, jeli dostatečně přesný pro snadné zjištění jeho množství a povahy. V našem konkrétním případě se jedná o běžný obchodní popis zboží bez uvedení např. výrobního čísla hodinek apod… [ulice] úřad dále uvádí, že v popisu zboží v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v popisu zboží ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a na proforma faktuře [číslo] je pouze uveden obecný popis zboží, což celní předpisy umožňují, nikoli však u zboží, které je potřeba ztotožnit bez jakékoli pochybnosti, jelikož případné přiznání celní a daňové výhody se vztahuje ke konkrétnímu zboží, tzn., že chybí absence např. výrobního čísla hodinek atd., aby nemohlo dojít k záměně. Pokud není zcela ztotožněno dovezené a dočasně vyvezené zboží, tak nelze přiznat celní nebo daňovou výhodu, neboť by mohlo docházet k porušení celních a daňových předpisů tím, že by subjekt vyvezl a následně dovezl např. podobné zboží v rozdílné kvalitě a ceně, čímž by docházelo k úniku celního dluhu (cla a DPH) …“. Tyto skutečnosti soud zjistil z citovaného rozhodnutí celního úřadu z 31. 5. 2019. 9. Žalobce za zastupování žalobce v celním řízení sp. zn. [číslo] o vrácení cla a DPH zaplatil společnosti [právnická osoba] dne 19. 6. 2019 částku 14 520 Kč (důkaz fakturou [číslo] Detailem pohybu z účtu žalobce). 10. Žalobce požádal o zaplacení žalobní částky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. (subdodavatele žalovaného), který však žalobní částku nezaplatil s vysvětlením z 19. 8. 2019, že služba dodání zboží byla u něj objednána ve prospěch žalobce žalovaným, přičemž žalovaný je připraven věc řešit s žalobcem (důkaz mailem z 19. 8. 2019). 11. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalobní částky dopisem, který doručil žalovanému 17. 5. 2020), ale marně, žalovaný nezaplatil žalobní částku (nesporné mezi účastníky a důkaz výzvou a doručenkou do datové schránky). 12. Soud tak z důkazů zjistil následující skutkový závěr. Žalobce si u žalovaného objednal 20. 12. 2018 poskytnutí služby spočívající v mezinárodní přepravě zboží - hodinek do [země]. Žalovaný následně pověřil [právnická osoba] Express Worldwide spol. s r.o. jako svého subdodavatele k zajištění přepravy hodinek. Šlo o přepravu hodinek nejprve v rámci České republiky na letiště a následně z letiště do Spojených států amerických. Příjemce zboží v USA hodinky reklamoval a vrátil hodinky žalobci. Při návratu hodinek do České republiky vyměřil [ulice] úřad [obec] [část obce] clo ve výši 21 Kč a DPH ve výši 97 090,20 Kč, neboť z celní dokumentace k vývozu a dovozu zboží nevyplývalo, že hodinky odeslané žalobcem prostřednictvím žalovaného do [země] a hodinky, které se z [země] fakticky vrátily, byly totožné. Za účelem, aby žalobce prokázal, že se jedná o totožné hodinky, zajistil si odbornou pomoc a zastupováním v celním řízením pověřil společnost [právnická osoba], která v celním řízení - poté,