55 C 150/2021-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 11. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.889 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce na základě webové registrace ze dne 12. 6. 2019 poskytl žalovanému službu spočívající v poskytnutí obchodního sídla podnikání na adrese [obec a číslo] v [obec] a žalovaný se zavázal uhradit žalobci částku ve výši 199 Kč bez DPH měsíčně, účtovanou jedenkrát ročně. Žalobce vyúčtoval žalovanému poskytnutou službou za období od 13. 9. 2020 do 12. 9. 2021 fakturou [číslo] ze dne 13. 9. 2020 znějící na částku ve výši 2.889 Kč a splatnou dne 20. 9. 2020. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku ve výši 2.889 Kč žalobci dosud neuhradil. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 4. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 5. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalovaný si dne 12. 6. 2019 objednal u žalobce obstarání souhlasu s umístěním virtuálního sídla za cenu 199 Kč na první tři měsíce, následně ve výši 199 Kč měsíčně. Souhlas s umístěním a se zápisem sídla pro žalovaného na adrese [ulice a číslo] v [obec] byl vydán na dobu tří měsíců, žalovaný dne 12. 6. 2019 uhradil částku ve výši 214 Kč vyúčtovanou žalobcem fakturou č. [rok] [číslo] ze dne 12. 6. 2019. Adresa sídla žalovaného byla dne 17. 6. 2019 zapsána v živnostenském rejstříku. Jak vyplývá z obchodních podmínek žalobce, žalobce své služby spočívající v umístění sídla/místa podnikání poskytuje jako příkazník a objednatel se jako příkazce zavazuje uhradit za obstarání umístění sídla/místa podnikání odměnu, přičemž pokud neuvede, že o další trvání smlouvy nemá zájem, trvá smluvní vztah i nadále, a žalobce vystaví žalovanému fakturu na období dalších 12 měsíců. Žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 13. 9. 2020 částku ve výši 2.889 Kč se splatností dne 20. 9. 2020 za poskytování sídla v období od 13. 9. 2020 do 12. 9. 2021. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobce ze dne 29. 12. 2020. 6. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 7. Podle ustanovení § 2430 občanského zákoníku příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 8. Podle ustanovení § 2438 odst. 1 občanského zákoníku příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli příkazní smlouvu dle ustanovení § 2430 občanského zákoníku. Žalobce se na základě této smlouvy zavázal obstarat pro žalovaného virtuální sídlo na adrese [obec a číslo] v [obec] a žalovaný se za obstarání této záležitosti zavázal poskytnout žalobci odměnu ve výši 199 Kč bez DPH měsíčně. Z tohoto výčtu smluvních povinností je zřejmé, že žalobce svým povinnostem dostál, naproti tomu žalovaný řádně vyúčtovanou odměnu žalobci neuhradil a porušil tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 2.889 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit z této částky i požadovaný úrok z prodlení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů (ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 11. 1. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.