63 C 244/2020-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 25.11.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v domě v [obec], [část obce] [číslo] (dále jen„ předmětný byt“), daná žalobkyni žalovanými dne 22.9.2017, je neoprávněná. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaní jsou spoluvlastníky obytného domu [adresa] v [obec], [část obce a číslo] a na základě nájemní smlouvy ze dne 25.7.2007 je žalobkyně nájemkyní předmětného bytu nacházejícího se v tomto domě, nájem byl uzavřen na dobu neurčitou počínaje dnem 1.8.2007. Dne 27.9.2017 byla žalobkyni doručena výpověď nájmu, a protože tvrzení v ní uvedená byla nepravdivá, podala žalobkyně dne 9.10.2017 žalobu na určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu. Věc byla vedena zdejším soudem pod spisovou značkou 116C 256/2017 a žaloba byla posléze vzata zpět. Následně byla žalobkyně vyzvána, aby předmětný byt vyklidila s odvoláním na výpověď ze dne 22.9.2017. Žalobkyně však vzala žalobu ve věci 116C 256/2017 zpět pod podmínkou smírného vyřešení sporu a neměla racionální důvod vzdávat se práva nájmu k předmětnému bytu a proto žalobkyně trvá na tom, že výpověď„ je neplatná“. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Poukazovala na skutečnost, že žaloba nebyla podána včas, jelikož uplynula zákonná prekluzivní lhůta k podání žaloby. 3. Účastníci shodně tvrdili a nebylo mezi nimi sporu, že účastníky byla dne 25.7.2007 uzavřena nájemní smlouva, na základě které se žalobkyně stala nájemkyní předmětného bytu, že žalobkyni byla dne 22.9.2017 doručena výpověď z nájmu bytu a dne 9.10.2017 podala žalobkyně žalobu na určení neplatnosti této výpovědi, která byla podáním doručeným soudu dne 28.8.2020 vzata zpět. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy soud tato shodná tvrzení účastníků za své skutkové zjištění. 4. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z listiny označené„ pokyn k podání zpětvzetí žalobního návrhu“ ze dne 2.9.2020 a„ zpětvzetí žalobního návrhu ve věci určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu pronajímateli ze dne 22.9.2017“ ze dne 26.8.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně udělila pokyn advokátce – Mgr. [jméno] [příjmení], aby tato za osobu žalobkyně„ podala příslušnému soudu zpětvzetí žalobního návrhu“ ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 15Co 90/2020. Zpětvzetím žalobního návrhu ze dne 26.8.2020 adresovaným Městskému soudu v Brně, vzala žalobkyně zpět v celém rozsahu žalobu ve věci„ určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu pronajímateli ze dne 22.9.2017“ vedené pod spisovou značkou 116C 256/2017. Zpětvzetí žaloby bylo odůvodněno jednáním stran o uzavření mimosoudní dohody. 5. Z usnesení vydaného Městským soudem v Brně dne 1.9.2020, č.j. 116C 256/2017-61, bylo zjištěno, že řízení o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu vedené mezi žalobkyní a žalovanými bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne 30.9.2020. 6. Žalobkyně dále navrhovala, aby k prokázání jejího tvrzení ohledně okolností, za jakých bylo jednáno o uzavření mimosoudní dohody mezi účastníky vedoucí k zastavení řízení ve věci 116C 256/2017, ohledně tvrzeného nátlaku činěného na žalobkyni stran zpětvzetí žaloby ve věci 116C 256/2017 a dále ohledně poskytnutí lhůty k předání bytu do rukou žalovaných byla vyslechnuta svědkyně Mgr. [jméno] [příjmení]. Tento návrhy důkaz nebyl proveden zejména s ohledem na ekonomii řízení, protože skutkový stav podstatný pro rozhodnutí sporu byl dostatečně zjištěn z důkazů shora uvedených a skutečnosti, které měly být tímto důkazem prokázány, nebyly pro posouzení věci právně relevantní. 7. Podle ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 8. Podle ustanovení § 2286 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odstavec 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odstavec 2). 9. Podle ustanovení § 2288 o.z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu (odstavec 1). Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno, b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (odstavec 2). 10. Podle ustanovení § § 2290 o.z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 11. Podle ustanovení § 648 o.z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. 12. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla na základě nájemní smlouvy ze dne 25.7.2007 nájemkyní předmětného bytu a dne 22.9.2017 jí doručena výpověď z nájmu bytu. Poté podala žalobkyně dne 9.10.2017 žalobu na určení neplatnosti výpovědi, řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod spisovou značkou 116C 256/2017 a podáním doručeným soudu dne 28.8.2020 byla žaloba vzata zpět. O těchto skutečnostech nebylo mezi stranami sporu. Usnesením ze dne 1.9.2020, č.j. 116 C 256/2017-61, bylo uvedené řízení o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, přičemž usnesení nabylo právní moci dne 30.9.2020. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo„ určeno, že výpověď nájmu bytu pronajímateli ze dne 22.9.2017, je neplatná“. 13. Byť žalobkyně v petitu své žaloby navrhuje, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi, je z jejího obsahu zřejmé, že jde o žalobu podle ustanovení § 2290 o.z., jíž se žalobkyně domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi. Uvedené ustanovení opravňuje nájemce – žalobkyni - obrátit se na soud s žádostí o přezkum oprávněnosti dané výpovědi nájmu, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Po uplynutí této prekluzivní lhůty již právo žádat soud o přezkoumání výpovědi zaniká. 14. Při rozhodování předmětného sporu vycházel soud ze skutečnosti, že žalobkyni došla výpověď dne 22.9.2017, zákonná dvou měsíční lhůta tedy uplynula dne 22.11.2017 (§ 605 odst. 2 o.z.). Bylo-li však právo uplatněno v promlčecí lhůtě u orgánu veřejné moci a bylo-li v zahájeném řízení řádně pokračováno, promlčecí lhůta neběží (§ 648 o.z.). Jak bylo již uvedeno, žalobkyně se obrátila na soud s žalobou na určení neplatnosti výpovědi, přičemž toto řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby dne 30.9.2020. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, a proto dojde k zastavení řízení, má se za to, že ke stavení promlčecí lhůty vůbec nedošlo. Právo žalobkyně obrátit se na soud s žádostí o přezkum oprávněnosti dané výpovědi nájmu dle ustanovení § 2290 o.z. tedy zaniklo dne 22.11.2017, a proto byla žaloba zamítnuta. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1, kdy žalovaní byli ve věci zcela úspěšní, neboť žaloba byla zamítnuta a proto mají právo na plnou náhradu nákladů řízení, které jim vznikly. Náklady řízení žalovaných spočívají v úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 2.500 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 3, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání vyjádření ve věci, účast u jednání dne 18.10.2021), která byla snížena o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, neboť zástupce žalovaných zastupoval ve stejné věci společně více osob, odměna advokáta tedy činí 2.000 Kč (2.500 - (20% z 2.500) = 2.000), a v úhradě 3 paušálních částek po 300 Kč u každého z žalovaných podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradác