72 C 155/2021-87 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 12.000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 24. 9. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně, poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, případně částku ve výši 1.000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Výše minimální pravidelné splátky odpovídala 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, případně částce ve výši 1.000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší, přičemž pravidelná minimální měsíční splátka byla splatná vždy ke každému 30. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Přestože byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný dosud dluh neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud tudíž uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Dne 24. 9. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) a žalovaný smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku úvěru spolu s úroky z úvěru a poplatkem za čerpání z bankovního účtu prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši: a) 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo: b) 1.000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 24. 10. 2018. Celkový počet splátek závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Dle článku IV. bodu 1 se smluvní strany dohodly, že budou úvěr úročit pevnou úrokovou sazbou dle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činila 8,5 % měsíčně. Dále se smluvní strany dohodly, že žalovaný zaplatí poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Dle článku VI. bodu 1 bylo dále mezi smluvními stranami ujednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky právnímu předchůdci žalobce dle smlouvy, může věřitel po žalovaném požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením žalovaného jako klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení je stanovena platnými právními předpisy a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 % bodů, a to spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v postavení klienta v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], jako postupníkem, byla na společnost [právnická osoba], postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným, kdy následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobce jako postupníkem byla dále postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dne 7. 11. 2020. Žalobce předložil příslušnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným včetně přílohy v podobě seznamu postoupených pohledávek. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 7. 11. 2020. 6. Dle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Právní poměr mezi stranami se dále řídí mimo jiné také ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 9. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 12. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Na podkladě skutkového stavu zjištěného na základě účastníky předložených listinných důkazů a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že s ohledem na příslušná shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je třeba posoudit plnění, které bylo ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuto žalovanému dle pravidel o bezdůvodném obohacení, když zákonem stanovenou neplatnost právního jednání, jako důsledek porušení uvedené povinnosti věřitele, je v návaznosti na ustanovení § 588 občanského zákoníku třeba považovat za neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinností poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je přitom povinen zabývat se uvedenou