72 C 212/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.620 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 231,26 Kč za období od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020 s tím, že žalovaný se na základě oznámení stal s účinností od 26. 11. 2001 poplatníkem rozhlasového poplatku. Vznikla mu tak v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, povinnost platit rozhlasový poplatek, kdy měsíční výše rozhlasového poplatku za jeden rozhlasový přijímač činí 45 Kč. Žalovaný tak dluží z titulu úhrady rozhlasových poplatků za období od října roku 2017 do září roku 2020 celkem částku v celkové výši 1.620 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 6. Na základě soudem provedeného dokazování prostřednictvím předložených listinných důkazů v podobě výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 24. 9. 2020, přehledu dlužných předpisů poplatníka a plateb, a předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2020 předložené včetně dokladu o odeslání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 7. Žalovaný se stal držitelem rozhlasového přijímače na základě oznámení žalobci, že se stal poplatníkem rozhlasového poplatku s účinností od 26. 11. 2001. Žalovaný však neuhradil rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně za období od 1. 10. 2017 do 1. 9. 2020 ve výši 1.620 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2020, na základě které mu byl žalobcem vyúčtován předmětný nedoplatek z titulu televizních poplatků. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 9. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 10. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 11. Podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 12. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a byl přihlášen jako poplatník rozhlasového poplatku do příslušné evidence a v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, tudíž mu vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek, který činil 45 Kč měsíčně, neboť dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku činí 45 Kč. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když nezaplatil rozhlasový poplatek za období od října roku 2017 do září roku 2020 včetně. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, ocitl se v prodlení a v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, mu vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení za období od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020 z částky ve výši 1.620 Kč ve výši 231,26 Kč. Právo žalobce na jeho zaplacení a výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 600 Kč. 14. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci byla proto jako nezastoupenému účastníku přiznána náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za 2 úkony (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění) a dále byla žalobci přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč.