104 C 25/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 10.12.2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 25 658,74 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 19.11.2018 a částky 25 027,11 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 23.7.2018. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovaným dne 19.11.2018 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 50 533 Kč (tj. jistina ve výši 30 000 Kč a poplatek za zápůjčku ve výši 20 533 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 843 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy celkem uhradil pouze částku 8 535,06 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván v rámci dopisu dne 6.1.2021. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požadoval jistinu z této smlouvy ve výši 25 658,74 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 269,68 Kč (tj. 9,75% ročně z částky 25 658,74 Kč od 24.4.2019 do 18.12.2020), kapitalizovaný úrok ve výši 7 042,55 Kč (tj. 29% ročně z částky 25 658,74 Kč od 14.1.2020 do 18.12.2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 25 658,74 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 25 658,74 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 2. Žalobce v návrhu dále uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovaným dne 23.7.2018 uzavřel dále smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 63 079 Kč (tj. jistina ve výši 35 000 Kč a poplatek za zápůjčku ve výši 28 079 Kč), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy celkem uhradil pouze částku 20 999,94 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván v rámci dopisu dne 6.1.2021. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požadoval jistinu z této smlouvy ve výši 25 027,11 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 068,87 Kč (tj. 9,75% ročně z částky 25 027,11 Kč od 16.5.2019 do 18.12.2020), kapitalizovaný úrok ve výši 6 668,82 Kč (tj. 29% ročně z částky 25 027,11 Kč od 24.1.2020 do 18.12.2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 25 027,11 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 25 027,11 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 23.7.2018 se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 28 079 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne 23.7.2018 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný a bezdětný, pracuje jako OSVČ a jeho příjem činí 60 091 Kč měsíčně. Jako výdaje pak uvedl pouze náklady na splátku zápůjček ve výši 3 000 Kč měsíčně. Pokud jde o další výdaje, jako jsou náklady na bydlení, stravu, dopravu a další, tyto nebyly dle karty zákazníka zjišťovány. Pokud jde o dokumenty, kterými si měl předchůdce žalobce informace z karty zákazníka ověřovat, je zde uvedeno pouze faktury 5 6/2018. 7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 19.11.2018 se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 20 533 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 843 Kč. 8. Ze zákaznické karty ze dne 19.11.2018 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je svobodný a bezdětný, pracuje jako OSVČ a jeho příjem činí 32 000 Kč měsíčně, kdy jako další příjmy domácnosti uvedl částku 17 000 Kč, přičemž však uvedl, že má pouze jeden zdroj příjmů. Jako výdaje pak uvedl pouze náklady na splátku zápůjček ve výši 3 505 Kč měsíčně a odhadované náklady měsíčně celkem (včetně splátek) 5 000 Kč. Pokud jde o další výdaje, jako jsou náklady na bydlení, stravu, dopravu a další, tyto nebyly dle karty zákazníka zjišťovány. Pokud jde o dokumenty, kterými si měl předchůdce žalobce informace z karty zákazníka ověřovat, je zde uvedeno pouze faktury 9 10/2018. 9. Z tabulek umoření bylo zjištěno, že žalovaný na smlouvu [číslo] uhradil celkem částku 8 535,06 Kč, a na smlouvu [číslo] uhradil celkem částku 20 999,94 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávky žalovaného na žalobce. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 bylo zjištěno, že byl žalovaný vyrozumíván o postoupení obou pohledávek na žalobce, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu. 12. Z předžalobmí upomínky ze dne 19.10.2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 3.11.2021. 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 19. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvy o zápůjčce, na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalovanému nejdříve částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdci žalobce vrátit částku 63 079 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč, a dále poskytl předchůdce žalobce žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdci žalobce vrátit částku 50 533 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 843 Kč. Charakter smluvních ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalovaného zápůjčky splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaný uvedl v rámci zákaznických karet