112 C 169/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 28. 7. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 15 500 Kč s příslušenstvím a částky 8 209,55 Kč s příslušenstvím, obou z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce. Žalobce svůj první nárok odůvodňuje tak, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne 10. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce, a poskytl žalované částku ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 15 650 Kč, úrok z jistiny ve výši 29 %, a to v 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 4. 2018. Žalovaná částečně uhradila žalobci částku 5 221 Kč. Druhý nárok žalobce vyplývá též ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli dne 10. 10. 2016, a žalovaná obdržela částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 12 961 Kč, úrok z jistiny ve výši 29 %, a to v 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 12. 2017. Žalovaná na dlužné částce uhradila toliko 12 993 Kč. 2. Obě pohledávky byly na žalobce postoupeny smlouvou ze dne 14. 6. 2018, v obou případech požaduje žalobce pouze jistinu s příslušenstvím, nikoliv dlužné poplatky. Žalobce před podáním žaloby žalovanou vyzval k plnění. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud provedl dokazování předloženými listinnými důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 10. 2016, jejíž přílohou jsou smluvní podmínky, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce také poplatek ve výši 12 961 Kč, a zápůjční úrok ve výši 29 % ročně z jistiny, a to v 60 týdenních splátkách. 6. Ze zákaznické karty ze dne 10. 10. 2016 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalované byl 29 800 Kč a odhadované měsíční výdaje byly 16 000 Kč. Podle karty žalovaná předložila dokumenty - pracovní smlouva (na dobu neurčitou), potvrzení o příjmu, 3 výplatní pásky. 7. Z výpisu vyhotoveného dne 1. 7. 2018 (tabulka umoření) se podává, že žalovaná uhradila na dluhu ze zápůjčky ze dne 10. 10. 2016 celkem 12 993 Kč, přičemž zůstatek jistiny činil 8 209,55 Kč. 8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 2. 2017, jejíž přílohou jsou smluvní podmínky, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 18 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce také poplatek ve výši 15 650 Kč, a zápůjční úrok ve výši 29 % ročně z jistiny, a to v 60 týdenních splátkách. 9. Ze zákaznické karty ze dne 10. 2. 2017 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalované byl 28 300 Kč a odhadované měsíční výdaje byly 8 000 Kč. Podle karty žalovaná předložila dokumenty - pracovní smlouva (na dobu neurčitou), potvrzení o příjmu, 3 výplatní pásky. 10. Z výpisu vyhotoveného dne 1. 7. 2018 (tabulka umoření) se podává, že žalovaná uhradila na dluhu ze zápůjčky ze dne 10. 2. 2017 celkem 5 221 Kč, přičemž zůstatek jistiny činil 15 500 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, jejíž součástí je příloha – seznam pohledávek, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil obě pohledávky za žalovanou na žalobce. Přípisem ze dne 14. 6. 2018 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek a zároveň byla vyzvána k úhradě částky 53 751,36 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení přípisu (srov. podací lístek ze dne 13. 7. 2018). 12. Přípisem ze dne 12. 3. 2020 žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 60 087 Kč z titulu dluhu z obou smluv o zápůjčce, a to nejpozději do 19. 3. 2020. Zároveň žalovanou upozornil na možnost zvýšení nákladů v případě soudního vymáhání dluhu (srov. podací lístek ze dne 13. 3. 2020). 13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), právně věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Podle § 2390 OZ„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce“. Podle § 2392 OZ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 15. Podle § 1968 OZ věty první„ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení“. Podle § 1970 OZ„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená“. 16. Žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena v souladu s § 1879 a násl. OZ a žalované toto postoupení bylo oznámeno přípisem ze dne 14. 6. 2018. 17. Předně soud zkoumal z úřední povinnosti, zda právní předchůdce žalobce posoudil před uzavřením obou smluv o zápůjčce úvěruschopnost žalované v souladu s požadavky v § 86 ZSÚ. Právní předchůdce žalobce si zjistil od žalované příjmy a výdaje, které podložil relevantními dokumenty, přičemž na základě těchto informací bylo možné vycházet z předpokladu, že žalovaná bude schopna zápůjčku splácet. Právní předchůdce žalobce tak postupoval v souladu s odbornou péčí a dostál požadavkům zákona (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 – 39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ba publikované v systému ASPI pod č. JUD381523CZ, resp. č. JUD424006CZ). 18. Žalovaná uzavřela dne 10. 10. 2016 a dne 10. 2. 2017 s právním předchůdcem žalobce smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. OZ a žalované byly poskytnuty částky 15 000 Kč a 18 000 Kč. U první smlouvy o zápůjčce se žalovaná zavázala splatit zápůjčku včetně poplatku ve výši 12 961 Kč v 60 týdenních splátkách, u druhé smlouvy o zápůjčce se žalovaná zavázala splatit zápůjčku včetně poplatku ve výši 15 650 Kč také v 60 týdenních splátkách. U obou zápůjček si strany sjednaly v souladu s § 2392 odst. 1 OZ úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaná uhradila na dluh z první smlouvy částku 12 993 Kč a zbylá jistina činila 8 209,55 Kč, na dluh z druhé smlouvy uhradila 5 221 Kč, přičemž zůstatek jistiny činil 15 500 Kč. Žalovaná – ani přes výzvu žalobce – na zbylém dluhu ničeho neuhradila a ocitla se v prodlení podle § 1968 OZ a žalobci vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny a úroku z prodlení podle § 1970 OZ ve výši určené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a také úroku ve sjednané výši 29 % ročně. Žalovaná je v řízení zcela pasivní, netvrdila ani neprokázala žádnou skutečnost, která by svědčila o zaplacení zbylé dlužné částky, případně že je žalovaný nárok z hlediska hmotněprávního nedůvodný. 19. Soud proto přiznal žalobci ve výroku I. požadovanou jistinu stejně jako související příslušenství v podobě jednak úroku a úroku z prodlení. Stalo se tak jednak v kapitalizované podobě, jednak v procentní sazbě do zaplacení. S ohledem na okolnosti případu, kdy žalobce požaduje po žalované zaplacení jistiny s příslušenstvím ze dvou smluv o zápůjčce, přihlížeje také k příjmům žalované, soud v souladu s § 160 OSŘ stanovil lhůtu k plnění v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku. 20. Výrok II. o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ, přičemž žalobce byl plně úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. 21. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 949 Kč. Dále náklady tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), tj. celkem 900 Kč (300 Kč za úkon). Žaloba má (dle obsahu) náležitosti uvedené v § 14b AT, neboť jde o typový spor ze smlouvy o zápůjčce, který žalobce (vycházeje z úřední činnosti) podává opakovaně a tyto věci jsou skutkově i právně obdobné. Dále advokátu přísluší podle § 14b odst. 5 AT náhrada paušálních výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). S připočtením 21 % daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 OSŘ) ve výši 252 Kč tak náklady za zastoupení advokátem činí 1 452 Kč. Soud tak přiznal žalobci k tíži žalované na náhradě nákladů řízení celkem 2 401 Kč Lhůtu k plnění soud uložil v souladu s § 160 OSŘ. 22. Pro úplnost soud doplňuje, že odměnu za úkon právní služby - přípis žalobce ze dne 18. 10. 2021 označený jako doplnění žaloby - nepovažoval soud za účelný náklad řízení ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, neboť všechny skutečnosti ohledně posuzování úvěruschopnosti tvrzené v tomto podání mohl a měl žalobce uvést již v návrhu ve