116 C 178/2021-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13.480 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 11. 12. 2017. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 11. 12. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Jejich převzetí žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 5.840 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1.040 Kč splatných 11. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 5.840 Kč se sestávaly z částky 1.760 Kč jako poplatku za správu úvěru, z částky 1.520 Kč jako poplatku za hotovostní výběr a úroku z úvěru, který byl sjednán ve výši 28 % ročně z jistiny úvěru, tj. v částce 2.240 Kč. Poplatek za uzavření smlouvy ve výši 320 byl splatný při uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Žalovaný se ve čl. V odst. 4 smlouvy pro případ, že by poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že jediný příjem žalovaného představuje příjem ze zaměstnání. Žalovaný pracuje jako skladník s měsíčním příjmem cca 17.000 Kč, pracovní smlouvu má uzavřenu na dobu určitou do 31. 12. 2017. Žalovaný bydlí v nájmu. Celkové měsíční výdaje žalovaný v žádosti uvedl v částce 11.000 Kč (bydlení, stravování, ostatní výdaje). Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, když nepravidelnými platbami uhradil částku v celkové výši 5.360 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 2.112 Kč započetl na úrok z úvěru, v částce 1.656 Kč na poplatek za správu úvěru, v částce 1.272 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek a v částce 320 Kč na poplatek za uzavření smlouvy. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020, s účinností ke dni 8. 7. 2020, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020. Žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 18. 12. 2020, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 8.000 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 104 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 248 Kč, úroku z úvěru ve výši 128 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 11. 1. 2019 do 20. 5. 2020 v celkové výši 1.182,91 Kč, úroku z prodlení od 21. 5. 2020 do zaplacení z částky 8.128 Kč, úroku z úvěru ve výši 10,79 % od 21. 5. 2020 do zaplacení z částky 8.000 Kč a smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč představující 0,1 % denně z jednotlivých dlužných částek v období od 12. 2. 2018 do 14. 4. 2020. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 2048 věty prvé občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku ve výši 8.000 Kč a žalovaný by ve stanovené lhůtě tuto částku vrátil společně s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 5.840 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). 17. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdce si sice od žalovaného vyžádal informace a doklady týkající se jeho příjmu ze zaměstnání, které mu žalovaný příslušnými listinami doložil, avšak nijak se nezbýval příjmem žalovaného v budoucnu, když žalovaný měl uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou, a to jen do 31. 12. 2017, tedy jen do konce měsíce, kdy byla smlouva o úvěru sjednána. Ohledně výdajů se právní předchůdce spokojil s uvedením částky 11.000 Kč. Za situace, kdy se právní předchůdce žalobce vůbec nezajímal o to, jakým způsobem bude žalovaný úvěr po skončení pracovního poměru splácet, nelze říci, že postupoval s odbornou péčí. Z tohoto důvodu je úvěrová smlouva uza