116 C 231/2021-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 159,66 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 10. 7. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne 14. 8. 2019, [číslo] na základě které byly žalovanému bezhotovostně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 709,56 Kč do 21. 8. 2019. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a poskytnutý úvěr včetně poplatku nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně na žalobce. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce, a proto žalobce požaduje zaplacení částky ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 1 709,56 Kč, poplatku za 3 odeslané upomínky v celkové výši 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 10. 7. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Dne 14. 8. 2019 byl mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřen dodatek ke smlouvě [číslo] na jehož základě byla splatnost úvěru prodloužena o 7 dnů. Do 21. 8. 2019 tak měl žalovaný povinnost vrátit nejen poskytnuté peněžní prostředky, ale i sjednaný poplatek ve výši 1 709,66 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Dle předloženého výpisu z bankovního účtu byly peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč zaslány dne 10. 7. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla v čl. 4 [číslo] smlouvy sjednána povinnost nahradit účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v důsledku prodlení úvěrovaného s úhradou dlužné částky. Dle čl. 10 úvěrových podmínek byly upomínky zpoplatněny částkou 150 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednaném termínu úvěr s poplatkem nevrátil, zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému dne 28. 8. 2019, dne 7. 9. 2019 a dne 17. 9. 2019 elektronické upomínky. Pro případ prodlení byla dále v čl. 4 [číslo] smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z předložené výplatní pásky soud zjistil, že v dubnu 2019 měl žalovaný čistý příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši 19 069 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 31. 12. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], která následně na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 5. 3. 2020 postoupila pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce ze dne 23. 3. 2020, která byla žalovanému dle předloženého emailu odeslána elektronicky dne 26. 3. 2020. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 1 709,66 Kč, poplatku za odeslané upomínky ve výši 450 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení z částky 11 709,66 Kč a smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2048 věty prvé občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný 13. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). 15. Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 12. 11. 2021, č.j. 116 C 231/2021-17, vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem ověřena rešeršemi v příslušných databázích a registrech, kdy bylo zjištěno, že proti žalovanému není vedeno žádné exekuční nebo insolvenční řízení. Od žalovaného byl dále vyžádán doklad totožnosti a informace o zdroji a výši příjmů a výši výdajů. Z žalovaným předložené výplatní pásky za duben 2019 poskytovatel úvěru zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného byl 19 069 Kč, výdaje byly stanoveny na částku 6 000 Kč. Soudu však nebylo žádným způsobem doloženo, z jakých skutečností vychází výše těchto výdajů. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdce si sice od žalovaného vyžádal informace a doklady týkající se jeho příjmu ze zaměstnání, avšak za měsíc duben 2019, když úvěrová smlouva byla uzavírána až v červenci 2019. Není tak zřejmé, zda žalovaný měl pravidelný příjem nejen v době uzavírání úvěrové smlouvy, ale i v době splatnosti úvěru. Ohledně výdajů se právní předchůdce spokojil s uvedením částky 6 000 Kč. Za situace, kdy žalovaný měl jednorázově vrátit celou částku ve výši 11 709,66 Kč a právní předchůdce žalobce se vůbec nezajímal o reálné příjmy a výdaje žalovaného, nelze říci, že by tento postupoval s odbornou péčí. Z tohoto důvodu je úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkaze