116 C 50/2021-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 46.149,82 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 1. 2. 2019 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 21.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s celkovými náklady úvěru výši 18.032 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2.788 Kč Poslední splátka byla splatná dne 1. 4. 2020. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, když uhradila pouze dne 2. 2. 2019 částku ve výši 2.788 Kč, domáhá se žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, zaplacení dlužné jistiny ve výši 19.612,47 Kč s příslušenstvím, nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 1.758,70 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.509 Kč, nesplaceného poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 1.811,58 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 9.552,25 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou úvěru se žalobce domáhá rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 9.905,82 Kč. Žalovaná žalobci dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 23. 11. 2020, která byla žalované odeslána dne 24. 11. 2020. 2. Usnesením ze dne 23. 8. 2021, č.j. 116 C 50/2021-27, ve spojení s opravným usnesením ze dne 11. 11. 2021, č.j. 116 C 50/2021-33, bylo řízení co do částky 1.500 Kč na smluvní pokutě, co do částky 1.431,56 Kč na kapitalizovaném úroku a co do částky 1.058,05 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení zastaveno, když žalobce vzal v uvedeném rozsahu žalobu zpět. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu dne 16. 6. 2022 se bez omluvy nedostavila. Žalobce se z jednání omluvil. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Z předložené smlouvy o úvěr [číslo] (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovanou tuto smlouvu dne 1. 2. 2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr výši 21.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 14 měsíčních splátek ve výši 2.788 Kč celkovou částku ve výši 39.032 Kč. Tato částka byla tvořena úvěrem ve výši 21.000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18.032 Kč Náklady úvěru pak tvořily úroky ve výši 2.022 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10.290 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1.940 Kč a inkasní poplatek ve výši 3.780 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky byla mezi účastníky ve čtvrtém odstavci smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy byla příloha obsahující předpis splátek. 6. Z žádosti o úvěr ze dne 1. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy vdaná, měla jednu vyživovací povinnost a bydlela u rodičů. Od 26. 1. 2018 byla zaměstnána u uvedeného zaměstnavatele, což mělo být dle zatrhnutých políček ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. Příjmy žalované byly uvedeny ve výši 16.289 Kč a byly tvořeny mzdou ve výši 13.060 Kč a sirotčím důchodem ve výši 3.229 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce ve výši 9.358 Kč a byly tvořeny náklady na bydlení a energie ve výši 1.000 Kč a ostatními náklady (doprava, jídlo, osobní náklady) ve výši 5.590 Kč a splátkou stávajících půjček ve výši 2.768 Kč. Použitelný měsíční příjem tak byl zjištěn ve výši 9.358 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem byla informována o změně v osobě věřitele, když na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2048 věty prvé občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). 18. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce sice dle zatrhnutých políček měl ověřit příjem žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek a dokladu o výplatě sirotčího důchodu, avšak není zřejmé, zda se jednalo o pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, za jaké období byly výplatní pásky doloženy, ani na základě jakých skutečností dostávala žalovaná sirotčí důchod, když byla vdaná, zaměstnaná, starší 26 let a bydlela u rodičů. Ohledně výdajů se právní předchůdce spokojil pouze s uvedením částky 9.358 Kč bez toho, že by výdaje jakkoliv ověřil. Avšak za situace, kdy žalovaná již při uzavírání smlouvy splácí jiné půjčky ve výši 2.768 Kč, měl právní předchůdce žalobce o to důkladněji a důsledněji zkoumat, zda žalovaná bude schopna splátky platit, a to po celou dobu trvání smluvního vztahu. Pokud právní předchůdce žalobce žalované poskytl finanční prostředky, aniž by si blíže ověřil její výdaje (např. bankovními výpisy), jeví se se jeho počínání jako lehkomyslné, což také svědčí o nedostatečném posouzení a ověření schopnosti žalované úvěr splácet. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/201