116 C 61/2021-63 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10.716 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 6.250 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 27. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7.300 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1.300 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neplatil a dostal se do prodlení. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Žalobce požaduje zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.716 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, částky ve výši 716 Kč představující nesplacený úrok, částky ve výši 826 Kč představující nesplacený inkasní poplatek, částky ve výši 958 Kč představující nesplacený administrativní poplatek, smluvní pokuty ve výši 6.250 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.190,81 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení úroku ve výši 10,55 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, přičemž výši úrokové sazby odvozuje od úrokové sazby, kterou banky v době uzavření smlouvy poskytovaly domácnostem na úvěry na spotřebu se splatností 1-5 let, když mezi žalovaným a právním předchůdcem byl sjednán pevný úrok jen po dobu trvání spotřebitelského úvěru a nikoliv i za dobu od marného uplynutí sjednané doby trvání úvěru do skutečného vrácení poskytnutého úvěru. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 9. 3. 2021, které bylo upřesněno podáním ze dne 2. 2. 2022, vzal žalobce po důkladném zvážení svoji žalobu částečně zpět co do částky 1.250 Kč na smluvní pokutě. Usnesením ze dne 7. 4. 2022, č.j. 116 C 61/2021-60, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2022, soud řízení v uvedeném rozsahu zastavil. 4. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky v celkové výši 17.500 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.716 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 10,55 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.190,81 Kč. 5. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne 27. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] 2018 [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 10.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku v celkové výši 17.300 Kč sestávající se z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.000 Kč a nákladů spotřebitelského úvěru v celkové výši 7.300 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1.300 Kč splatných vždy k 27. dni kalendářního měsíce, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 27. 5. 2019 Náklady spotřebitelského úvěru představoval úrok ve výši 28 % ročně, tj. 2.800 Kč; poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč; administrativní poplatek ve výši 2.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.900 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení s tím, že souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 7. Dle předložené tabulky úhrad žalovaný nepravidelnými splátkami v různé výši zaplatil pouze částku 4.800 Kč, přičemž poslední úhrada byla provedena dne 23. 8. 2018. Uhrazenou částku právní předchůdce žalobce započetl v částce 400 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru, v částce 2.084 Kč na úhradu úroku, v částce 1.242 Kč na administrativní poplatek a v částce 1.074 Kč na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek. 8. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 27. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy žil společně s manželkou v nájmu, měl jednu vyživovací povinnost, pracoval jako dělník v lakovně u označeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši 19.071 Kč, což bylo doloženo výplatními páskami za měsíce leden až březen 2018 a pracovní smlouvou. Celkový příjem domácnosti pak dosahoval částky 27.171 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 24.800 Kč a byly tvořeny výdaji na bydlení ve výši 14.900 Kč, což bylo doloženo pokladními doklady za měsíce únor a březen 2018 a nájemní smlouvou, výdaji na stravu ve výši 7.900 Kč a ostatními výdaji ve výši 2.000 Kč. 9. Výše úrokové sazby u úvěru pro domácnosti na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let včetně ke dni 30. 4. 2018 činila 10,55 % ročně. Uvedené soud zjistil z přehledu úrokových sazeb ze dne 3. 6. 2021. 10. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], na kterou s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla převedena část závodu společnosti [právnická osoba], [IČO], byla s účinností ke dni 8. 7. 2020 postoupena pohledávka za žalovaným na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020. 11. Žalovaný žalobci zbývající dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 18. 12. 2020, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 13.750 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.1.190,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.716 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 10,55 % z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného dostatečně, když se zabýval příjmy i výdaje žalovaného, které si nechal doložit příslušnými listinami. Soud tak nedospěl k závěru, že by celá uzavřená smlouva byla v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného neplatná. 17. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení však soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy dle § 2395 a násl. občanského zákoníku závazkový vztah. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dohodnuté peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, když nepravidelnými platbami v různé výši uhradil pouze částku 4.800 Kč. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. 18. Soud shledal smlouvu neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu § 588 občanského zákoníku v části ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 400 Kč, administrativního poplatku ve výši 2.200 Kč a