13 C 8/2022-48 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 11. 5. 2022 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 217 750 Kč jako přiměřené zadostiučinění. Vznik nemajetkové újmy spatřoval žalobce v nesprávném úředním postupu v nepřiměřeně dlouho vedeném řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo zahájeno dne 29. 12. 2000 a bylo pravomocně ukončeno dne 28. 7. 2021. Řízení tak trvalo 20 let a 7 měsíců. S ohledem na závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, vypočetl žalobce přiměřené zadostiučinění na částku ve výši 391 000 Kč. Žalovaný mu poskytl přiměřené zadostiučinění na základě stanoviska ze dne 24. 11. 2014 ve výši 173 250 Kč. Dlužná částka proto dle žalobce činí 217 750 Kč. 2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že kromě shora uvedeného zadostiučinění poskytla žalobci další částku ve výši 100 917 Kč z titulu nesprávného úředního postupu ve shora uvedeném řízení před Městským soudem v Brně Celkem tak poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 274 167 Kč, které považovala za přiměřené, odpovídající všem okolnostem případu. Základní částka byla stanovena na 391 667 Kč, žalovaná následně přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o 30 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Současně bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 10 % z důvodu postupu soudu v uvedené věci. Celkové snížení tedy dle žalované činilo 30 %, což činí na zadostiučinění celkem částku 274 167 Kč. Uvedená výše koresponduje se závěry shora uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu. Žalovaná navrhla proto ve zbývajícím rozsahu podanou žalobu zamítnout. 3. Žalobce na jednání soudu dne [datum] vzal podanou žalobu částečně zpět, a to do částky 100 917 Kč z důvodu její úhrady ze strany žalované po podání žaloby. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 věty prvé téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Na základě procesního úkonu žalobce a v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř., soud řízení částečně zastavil v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 4. V dalším průběhu řízení setrvali účastníci řízení na svých stanoviscích. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Ze stanoviska žalované ze dne 24. 11. 2014 (č. l. 17) soud zjistil že žalovaná přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup v řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] za nepřiměřenou délku řízení ve výši 173 250 Kč. 7. Žalobce dne [datum] uplatnil u žalované žádost poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] Celkem požadoval zaplatit částku 217 750 Kč, to za celkovou nepřiměřenou délku řízení 20,59 roku (žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ze dne [datum], č. l. 6-7 vč. doručenky, č. l. 5). Žalovaná potvrdila doručení shora uvedené žádosti žalobce dne [datum] (vyjádření [stát. instituce] ze dne 9. 12. 2021, č. l. 8). 8. Ze stanoviska žalované ze dne 16. 6. 2022 (č. l. 22-23) soud zjistil že žalovaná přiznala žalobci další přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup v řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] za nepřiměřenou délku řízení ve výši 100 917 Kč. 9. Z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující podstatné skutečnosti. 10. Řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podanou žalobou dne 29. 12. 2000. Předmětem žaloby byl nárok žalobce na zaplacení částky 817 406 Kč z titulu nedoplatku mzdy a částky 20 098 Kč z titulu zaměstnaneckých výhod. Žalovaný se k uplatněnému nároku vyjádřil dne 12. 4. 2001. Dne 25. 7. 2002 soud zaslal žalobci výzvu dle § 43 o. s. ř. za účelem odstranění vad žaloby. Doplnění žalobního návrhu ze strany žalobce bylo soudu doručeno dne 30. 8. 2002. První jednání ve věci se konalo dne 17. 10. 2003 s tím, že bylo odročeno, že se účastníci pokusí ve věci dohodnout mimosoudně. Dne 15. 12. 2003 došla soudu žádost žalobce o odročení nařízeného jednání na 16. 12. 2003 z důvodu poskytnutí dalšího času pro mimosoudní řešení věci. Na jednání dne 19. 3. 2004 byla přednesena žaloba a vyjádření k ní a dále probíhalo listinné dokazování. Na uvedeném jednání sám žalobce poukazoval na komplikovanost celé projednávané věci. Dále ve věci proběhla jednání ve dnech 15. 10. 2004 a 22. 2. 2005. Na jednání 19. 4. 2005 soud poukazuje, že bude muset vyřešit záležitost rozporuplné žaloby mezi původně uplatněným petitem a nyní uplatňovaným nárokem. Dne 9. 5. 2005 doručil žalobce soudu podání, kterým vyčíslil nárok na náhradu mzdy na 399 772 Kč. Na jednání soudu dne 17. 5. 2005 opětovně žalobce upozorněn na rozpory v požadovaných částkách a nutnosti vymezit požadované příslušenství. Zástupkyně žalobce se zavázala uvedené dořešit. Jednání dne 20. 9. 2005 bylo odročeno, protože žalobce nedoručil zpětvzetí. Ke zpětvzetí stanovena lhůta 1 měsíc. Dne 8. 11. 2005 žalobce doručil zpětvzetí a upravil petit. Dne 2. 3. 2006 ustanoven ve věci znalec. Na jednáních 6. 3. 207 a 28. 3. 2007 probíhal výslech znalce. Ve věci bylo soudem prvního stupně poprvé rozhodnuto dne 27. 7. 2007, č.j. [číslo jednací]. Uvedený rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2009, č.j. [číslo jednací], a to z důvodu, že soud první stupně rozhodl, aniž měl postaveno najisto, co je předmětem uplatněných nároků žalobce. Dne 2. 9. 2009 byl ze strany soudu prvního stupně zadán pokyn k odeslání rozsudku krajského soudu. Na 18. 1. 2011 bylo ve věci nařízeno další jednání. Jednání dne 26. 5. 2011 bylo odročeno na neurčito za účelem výzvy dle § 43 o. s. ř. Výzva dle § 43 soudem učiněna dne 23. 2. 2012. Usnesením ze dne 20. 4. 2012, č.j. [číslo jednací], byla žaloba žalobce odmítnuta. K odvolání žalobce bylo uvedené rozhodnutí změněno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2012, č.j. [číslo jednací], že se podání žalobce ze dne 29. 12. 2000 ve spojení s podáním ze dne 21. 3. 2012 neodmítá. Krajský soud v Brně uvedl, že postup soudu prvního stupně nebyl správný s tím, že úkolem soudu prvního stupně bylo, aby řádným procesním postupem byl vyjasněn předmět řízení, zejména ohledně výše nároků. Na jednání soudu dne 19. 4. 2013 byla připuštěna změna žaloby. Na jednání soudu dne 21. 6. 2013 žalobce sdělil, že bude navrhovat revizi znaleckého zkoumání, k čemuž přistoupil dne 30. 7. 2013. Žalobce podal stížnost na postup soudu v řízení a na jeho nepřiměřenou délku dne 21. 8. 2013. V řízení bylo rozhodnuto o revizi znaleckého zkoumání. Znalec byl ustanoven dne 11. 2. 2014. Dne 14. 5. 2014 vznesl žalobce námitku podjatosti proti přísedícím. Na jednání dne 6. 3. 2015 slyšen revizní znalec. Znalec rovněž slyšen na jednání dne 29. 5. 2015. 11. Městský soud v Brně opětovně ve věci rozhodl rozsudkem dne 29. 5. 2015, č.j. [číslo jednací]. Uvedený rozsudek byla částečně potvrzen, částečně zrušen a vrácen k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně, a to rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2017, č.j. [číslo jednací], kdy dle odvolacího soudu nebyl řádně odůvodněn nárok na zaplacení částky 48 210 Kč a dále soud prvního stupně nezabýval důvodností a výší požadovaného příslušenství. Ve věci bylo opětovně rozhodnuto soudem prvního stupně rozsudkem ze dne 2. 6. 2017, č.j. [číslo jednací] Krajský soud v Brně uvedený rozsudek opětovně zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil k dalšímu řízení, a to usnesením ze dne 24. 4. 2018, č.j. [číslo jednací]. Ve věci bylo tedy opětovně rozhodnuto rozsudkem dne 30. 11. 2018, č.j. [číslo jednací] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil, částečně změnil a ohledně části úroků z prodlení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce dovolání, o kterém bylo Nejvyššího soudem rozhodnuto tak, bylo zamítnuto, a to rozsudkem ze dne 25. 11. 2020, č.j. [číslo jednací]. 12. Ve věci tedy opětovně rozhodl Městský soud v Brně rozsudek ze dne 8. 6. 2021, č.j. [číslo jednací]. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 28. 7. 2021. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 14. Řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podanou žalobou dne 29. 12. 2000. Dle shora popsaného průběhu bylo pravomocně skončeno dne 28. 7. 2021. Žalobci bylo žalovanou vyplaceno přiměřené zadostiučinění v celkové výši 274 167 Kč. 15. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení. 16. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998