15 C 4/2019-230 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 7. 1. 2019 domáhala ve výroku I. uvedeného určení, když [stát. instituce] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] vyslovil žalobkyni jako matce nezletilého [jméno] [celé jméno původního účastníka] stejně jako jeho otci napomenutí pro opakované a závažné narušování řádné výchovy nezletilého ve smyslu § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném ke dni rozhodnuté správního orgánu prvního stupně (dále jen„ ZSPOD”). Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala, přičemž její odvolání bylo rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala nedůvodnost napomenutí, nikdy nebyla ze strany orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen„ OSPOD”) upozorněna na nevhodnost svého jednání, což je obligatorní podmínkou uložení napomenutí, aby mohlo plnit svoji nápravnou funkci, namítala dále nesprávná skutková zjištění, kdy nebylo vůbec prokázáno, že by jakýmkoliv svým jednáním, tím méně pak opakovaným či závažným, narušovala řádnou výchovu nezletilého, namítla dále, že v rozhodnutí není řešena subjektivní stránka jejího jednání. S orgány i s odborníky spolupracovala. Ze znaleckého posudku vyplývá, že je výchovně způsobilá a syn k ní má kladný vztah. Nezletilý prospívá, nebyl zařazen pod ustanovení § 6 ZSPOD). Z ničeho nevyplývá, že by zhoršená komunikace mezi rodiči měla přímý negativní vliv na nezletilého. Rodiče nezletilého jsou komunikace schopni, mají ale rozdílné názory. Žalobkyně se snažila o komunikaci s otcem nezletilého, když navrhovala styk nezletilého s otcem od středy do neděle, tato dohoda byla schválena OSPODem, bylo od ní ale následně upuštěno, neboť nebyla v zájmu nezletilého, neboť se takovýto styk zdál nezletilému dlouhý. Předmětná rozhodnutí správních orgánů jsou nepřezkoumatelná, neboť není zřejmé, v jakém konkrétním jednání žalobkyně je ze strany správních orgánů spatřováno pochybení, uložení napomenutí není nikterak odůvodněno. Vina je paušálně přičtena oběma rodičům. Princip kolektivní viny nelze akceptovat. Žalobkyně dále poukázala na procesní vady řízení, kdy bylo uvedeno nesprávné datum zahájení správního řízení i jiné ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí /§ 13 odst. 1 písm. b) ZSPOD napomenutí neupravuje/. Oznámení o zahájení správního řízení nesplňovalo zákonné požadavky, když v něm není uvedeno, co tvoří skutkový stav, k čemu se měla žalobkyně vyjádřit, není v něm uvedeno o jakých právech a povinnostech má být v řízení rozhodováno a pro jaký skutek. Tento stav nelze následně zhojit. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné i proto, že odvolací správní orgán nijak nereagoval na argumentaci uvedenou v odvolání žalobkyně. Žalobkyně se přezkumu předmětných rozhodnutí původně domáhala ve správním soudnictví, kdy byla v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2018, doručeným jí dne 7. 12. 2018, jak se podává z doručenky tohoto rozhodnutí (č. l. 9, 10), poučena ve smyslu ustanovení § 82 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) o možnosti podat předmětnou žalobu ve lhůtě 1 měsíce, žaloba v projednávané věci byla tedy podána včas. [stát. instituce] ve svém vyjádření podle ustanovení § 250c odst. 2 OSŘ uvedl, že je pravdou, že ve svém rozhodnutí uvedl ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. ZSPOD, nejedná se ale o nesprávné skutkové zjištění, ale pouze o formální chybu. Žalobkyně svoji odpovědnost na OSPOD a nepřipouští si své vlastní rodičovské selhání. Pracovníci OSPODu [stát. instituce] jsou v kontaktu s rodiči nezletilého od listopadu 2012 a po celou tu dobu rodiče nezletilého nejsou schopni se domlouvat a kooperovat v záležitostech syna. Oba rodiče nejsou schopni se řídit doporučeními odborníků, a dlouhodobý konflikt rodičů je příčinou výchovných a vzdělávacích potíží nezletilého. Oba rodiče tím, že nezletilého vystavují svým rodičovským konfliktům, zanedbávají svoji rodičovskou odpovědnost. Ani jeden z rodičů přes opakovaně nabízenou odbornou pomoc aktivně neučinil nic, čím by těmto konfliktům předešel. Krajský úřad Jihomoravského kraje k věci uvedl, že z obsahu opatrovnického spisu vyplynulo, že se OSPOD od roku 2012, kdy bylo zahájeno soudní řízení o úpravu rodičovské odpovědnosti, které nebylo pravomocně skončeno ani do vydání předmětných správních rozhodnutí, pokoušel smírčí cestou dosáhnout urovnání neutěšených partnerských vztahů žalobkyně a otce nezletilého, opakovaně doporučoval využití služeb specializovaných pracovišť, čehož žalobkyně s otcem nezletilého třikrát využili, sepsal s rodiči několik dohod ve věci realizace styku s nezletilým, což ale nevedlo k nápravě. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že vztahy mezi rodiči projevující se i nekvalitní komunikací nezletilého ovlivňují. S ohledem na uvedené pro neschopnost žalobkyně domluvit se s otcem nezletilého v oblasti zdravotní péče, předávání osobních věcí nezletilého a bránění styku s druhým rodičem, musel po případové konferenci OSPOD rodičům nezletilého uložit nejmírnější výchovné opatření, neboť nastalá situace ohrožovala řádnou výchovu a příznivý vývoj nezletilého. [stát. instituce] jednal v souladu s platnou právní úpravou, když před uložením napomenutí vyčerpal v rámci poradenské činnosti dostupných nástrojů a metod, ke zlepšení vztahu rodičů, aby nebyly poškozovány zájmy nezletilého. Předmětná rozhodnutí nejsou aplikací kolektivní viny, ale projevem skutečnosti, že oba rodiče jsou nositeli rodičovské odpovědnosti a oba by měli dbát nejlepšího zájmu dítěte, kterými též jsou fungující rodičovské vztahy. Úkolem OSPOD není hledat viníka, ale hájit zájmy nezletilého. Správní řízení zahájené z moci úřední je zahájeno doručením oznámení o tomto zahájení poslednímu z účastníků řízení. Je pravdou, že [stát. instituce] ve svém rozhodnutí uvedl ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZSPOD, tuto skutečnost odvolací správní orgán vzal v úvahu, nicméně nejedná se o důvod pro zrušení předmětného rozhodnutí. Krajský úřad se argumenty žalobkyně uvedenými v jejím odvolání zabýval, i když tuto skutečnost v příslušné větě opomněl uvést. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žaloba není důvodná. Oznámením ze dne [datum rozhodnutí] zn. [spisová značka] [stát. instituce] v souladu se závěry případové konference konané dne [datum] zahájil řízení o uložení výchovného opatření dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) ZSPOD žalobkyni a otci nezletilého [jméno] [celé jméno původního účastníka], jak se z tohoto oznámení / č. l. 1 spisu [stát. instituce] zn. [spisová značka] (dále jen„ správní spis”) a č. l. 137 soudního spisu/ podává. Toto oznámení bylo žalobkyni doručeno dne [datum], jak je zřejmé z přiložené doručenky. Z protokolu ze dne 6. 2. 2013 (č. l. 5 správního spisu) je zřejmá stížnost otce nezletilého na žalobkyni, která jej v rozporu s protokolem [stát. instituce] ze dne 16. 1. 2013 neměla informovat o zdravotním stavu syna a měla jej odkázat na synova ošetřujícího lékaře, neměla ho informovat ani o nasazení antibiotik synovi dne 30. 1. 2013. Informace o zdravotním stavu nezletilého se jeho otec dozvěděl od svého švagra. Z tohoto protokolu je dále zřejmé, že mezi rodiči nezletilého byla tak špatná vzájemná komunikace, že ji museli řešit s Mgr. [jméno] [příjmení], psychologem, jak je zřejmé ze sdělení ze dne 14. 3. 2013 (č. l. 7 správního spisu a č. l. 138). Z tohoto sdělení se dále podává, že pomoc tohoto psychologa rodiče nezletilého vyhledali na doporučení OSPODu [obec], nicméně konzultace nebyly úspěšné, když se nepodařilo dostat jejich vzájemnou komunikaci do korektní normy ani dosáhnout schopnosti spolu komunikovat o potřebách a zájmech nezletilého. Z tohoto sdělení se dále podává, že vzájemná komunikace rodičů nezletilého je velmi málo konstruktivní a produktivní, často sklouzává do roviny vzájemného obviňování, osočování a přisuzování zlých úmyslů, absentuje v ní sebereflexe a kooperace. Rodiče nezletilého se na kontaktech se synem byli schopni dohodnout pouze rámcově. Možnost zprostředkování dohody rodičů, a nastavení jejich spolupráce za pomoci standartních prostředků psychologického poradenství považoval Mgr. [příjmení] za velmi málo pravděpodobnou, rodiče poučil, jak spolu mají komunikovat, aby byl dopad konfliktů na nezletilého minimální, jak je z této zprávy rovněž zřejmé. S ohledem na ukončení spolupráce rodičů nezletilého s Mgr. [příjmení] jim OSPOD navrhl spolupráci s poradenským zařízením v [obec], jak se podává z protokolu ze dne 8. 4. 2013 (č. l. 8 správního spisu), ze kterého je dále zřejmé, že Mgr. [příjmení] spolupráci s rodiči nezletilého z výše uvedených důvodů ukončil. Není tedy podstatné, zda jej otec nezletilého kontaktoval, čili nic, jak se podává z úředního záznamu ze dne 3. 12. 2014 (č. l. 134 a 219) a ze dne 2. 10. 2014 (č. l. 220). Obdobně jako Mgr. [příjmení] kritizovala vzájemnou komunikaci rodičů též [anonymizováno] pro [anonymizováno], manželství a mezili