17 C 202/2022-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 25.965,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena dne 12.3.2018 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč, který se žalovaná zavázala celkem splatit částku ve výši 45.458 Kč, kdy částka ve výši 20.458 Kč představovala kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. 9.840 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3.247 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 12.5.2019. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas nezaplatila a dostala se do prodlení. Celkem uhradila částku ve výši 19.200 Kč s tím, že na jistině dlužní 14.965,75 Kč a na smluvním příslušenství částku 11.292,25 Kč. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 postoupena pohledávka žalobkyni. Žalobkyně tedy požadovala úhradu částky ve výši 14.965,75 Kč na jistině se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 20.7.2021 do zaplacení, dále částku ve výši 11.000 Kč na smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý dne prodlení od 13.5.2019 do 17.5.2021, dále částku 3.038,25 Kč za kapitalizované úroky z prodlení,částku ve výši 15.966,48 Kč za kapitalizovaný úrok a částku ve výši 256 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 18.10.2021 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne 12.3.2018 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek a formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut v hotovosti (stvrzeno podpisem) v místě bydliště žalované úvěr ve výši 25.000 Kč, který se žalovaná zavázal splatit vč. souhrnného poplatku ve výši 20.458 Kč tj. úroku ve výši 2.407 Kč, roční pevná zápůjční úroková sazba činila 15%, RPSN 252,65% (uvedeno v části smlouvy splatnost, úrok a RPSN úvěru), dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11.250 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.301 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 4.500 Kč tj. celkem tedy částku ve výši 45.458 Kč, a to ve 14-ti pravidelných měsíčních splátkách po 3.247. Úvěr byl sjednán bezúčelový s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy ze dne 12.3.2018. 5. Z žádosti o úvěr ze dne 12.3.2018 bylo zjištěno, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 10.491 Kč, z brigády ve výši 5.000 Kč tj. celkem měsíčně disponuje částkou ve výši 15.495 Kč (výplatní pásky a pracovní smlouva v žádosti zatržení nebyly předloženy) a výdaje činily celkem 9.000 Kč tj. 7.000 Kč na bydlení, 2.000 Kč na dopravu, jídlo a jiné výdaje (tyto nedoložen vůbec). Použitelný příjem činil 6.491 Kč. 6. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnila, výzvou ze dne 6.9.2021 byla vyzvána k úhradě částky ve výši 50.045,59 Kč, a to do 22.9.2021 s tím, že byla upozorněna na možnost vzniku soudních a exekučních nákladů. Uvedené bylo zjištěno z předmětné výzvy ze dne 6.9.2021. 7. Následně byla pohledávka ke dni 19.7.2021 ve výši 50.056,58 Kč postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 17.8.2021 a ze dne 5.8.2021. Dlužná jistiny činila částku ve výši 14.965,75 Kč. Dlužný smluvní příslušenství činilo 11.292,25 Kč tj. úrok částku ve výši 865,86 Kč, dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6.497,36 Kč, dlužný poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.333,09 Kč, dlužný poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2.598,94 Kč. Z uvedené bylo zjištěno, že pokud měla žalovaná zaplatit 45.458 Kč a postoupeno bylo mimo jiné 26.258 Kč, žalovaná na předmětnou smlouvu, a to na jistinu a smluvní příslušenství zaplatila 19.200 Kč. Dále byla postoupena vymáhaná smluvní pokuta činila 11.000 Kč. Dále byl poustoupen sanační poplatek ve výši 3.000 Kč, paušální náklady za vymáhání ve výši 500 Kč, smluvní úrok ve výši 5.576,79 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3.721,79 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 vč. přílohy, potvrzení o úhradě kupní ceny ze dne 30.7.2021 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17.8.2021 a ze dne 5.8.2021 vč. poštovního podacího archu. 8. Předžalobní výzvou ze dne 18.10.2021 byla žalovaná, a to nejpozději do 1.11.2021 vyzván k úhradě částky ve výši 49.853,70 Kč a příslušenství. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 20.10.2021. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu. 9. Žalobkyně v souvislosti s úvěrovou smlouvou [číslo] měla dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání ze dne 22.1.2021 zaslat žalované dne 6.9.2021 obyčejný dopis a dne 22.9.2021 měl žalovanou na kontaktní adrese navštívit pověřený terénní pracovník Výše nákladů jednotlivých nevyplývala z žádné předložené listiny. 10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměře