17 C 240/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 74.124 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] byla uzavřena dne 29.4.2019 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 36-ti splátkách ve výši 2.916,41 Kč, a to vždy k 29. dni příslušeného měsíce. Dále se žalovaný zavázal zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 54.990,76 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 104, 990,76 Kč. Následně byl dne 4.7.2019 uzavřen dodatek shora uvedené smlouvy, kdy byla prodloužena doba splatnosti úvěru do 29.4.2022. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nezaplatil, a dostal se do prodlení, a ke dni 29.10.2019 byl úvěr zesplatněn. Jistina činí částku ve výši 49.446 Kč. S ohledem na uvedené byla dále žalovanému vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takého prodlení. Smluvní pokuta činí částku ve výši 24.678 Kč za období od 30.10.2019 do 12.3.2021. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 256 Kč na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky, paušální náhradu nákladů za zaslané upomínky ve výši 150 Kč, částku ve výši 1.678 Kč představující nesplacený úrok a částku ve výši 10.024,67 Kč za úroky z prodlení do dne zesplatnění. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 s účinností ke dni 10.12.2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16.12.2021. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2.6.2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne 29.4.2019 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostně na účet [bankovní účet] úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 36-ti splátkách ve výši 2.916,41 Kč, a to vždy k 29. dni příslušeného měsíce. Úrok byl sjednán na 56,72% RPSN činilo 74,10%. Na úroku se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 54.990,76 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 104.990,76 Kč a poslední splátka byla splatná dne 29.4.2022. Ze smlouvy (str. 3, třetí odstavec) bylo dále zjištěno, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% za každý den prodlení, kdy tato byla splatná den následující po dni takového prodlení, dále byl žalovaný z uvedeného důvodu povinen hradit zákonný úrok a za každou zaslanou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 50 Kč. Dne 4.7.2019 byl uzavřen dodatek této smlouvy d tím, že poslední splátka byla splatná dne 29.5.2022 kdy Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy ze dne 29.4.2019 [číslo] vč. dodatku ze dne 4.7.2019 a formulář pro doplnění čísla bankovního účtu žalovaného. 5. Dne 29.4.2019 byla žalovanému na účet č. [bankovní účet] zaslána částka úvěru ve výši 50.000 Kč, a to v souvislosti se shora uvedenou úvěrovou smlouvou [číslo] což bylo zjištěno z výpisu z účtu právního předchůdce k datu 27.4.2019 – 29.4.2019. 6. Z důvodu prodlení žalovaného byl tento vyzván k úhradě dlužných částek ve výši 2.983,80 Kč, 5.982,86 Kč a 58.926,72 Kč (zesplatnění úvěru k datu 29.10.2019 – jistina 49.446 Kč, poplatky ve výši 150 Kč, smluvní pokuta ve výši 151,14 Kč a úroky částku ve výši 9.178,66 Kč). Uvedené zjištěno z upomínky ze dne 29.8.2019, opakované výzvy k úhradě ze dne 28.9.2019 a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 29.10.2019. 7. Následně byla pohledávka ve výši 75.952 Kč vč. příslušenství postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16.12.2021 a přípisem ze dne 12.1.2022, ve kterém byl žalovaný současně upozorněn na možnost vzniku dalších nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis, ve výši 50 Kč za doporučený dopis, ve výši 72 Kč za odchozí telefonní hovor a ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. Postoupená jistina činila částku ve výši 49.446 Kč, poplatky částku ve výši 150 Kč, smluvní pokuta částku ve výši 24.678 Kč a úroky částku ve výši 1.678 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2021 vč. poštovního podacího archu a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12.1.2022. 8. Přípisem ze dne 1.2.2022 byl žalovaný informován, že věc byla předána advokátní kanceláři s tím, že dlužnou částku ve výši 76.656,44 Kč byl žalovaný povinen zaplatit do 25.2.2022. Uvedené bylo zjištěné z přípisu ze dne 1.2.2022. 9. Předžalobní výzvou ze dne 7.4.2022 byl žalovaný, a to nejpozději do 15.4.2022 vyzván k úhradě částky ve výši 75.952 Kč a vyčísleného úroku z prodlení ve výši 1.584,98 Kč a příslušenství. Žalovaný byla upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 6.6.2022. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu. 10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhaní pohledávky ze dne 25.4.2022 bylo zjištěno, že v souvislosti s pohledávkou ze smlouvy [číslo] měl být zaslán dne 1.2.2019 obyčejný dopis, a dne 8.3.2022 se měl na kontaktní adresu žalovaného dostavit terénní pracovník žalobkyně. 11. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 14. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, s