18 C 132/2022-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 4.1.2022 domáhá po žalované zaplacení částky 29.700 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli dne 8.11.2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč na účet, kdy žalovaný se zavázal za jejich poskytnutí uhradit poplatek ve výši 7.200 Kč ve třech měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce. Žalovaný své závazky neuhradil řádně a včas. Celková výše dluhu žalovaného činí 23.700 Kč, z toho jistina spolu s poplatkem 22.200 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.500 Kč. Dále se žalobce domáhá smluvní pokuty ve výši 7.500 Kč, a to pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 8.11.2018 (dále jen„ předmětná smlouva“), na základě které poskytl žalobce žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 22.200 Kč, a to na jeho bankovní účet, kdy žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí ve výši 7.200 Kč, a to ve třech splátkách po 7.400 Kč, kdy první splátka byla splatná 30. den ode dne poskytnutí, druhá 60. den a třetí 90. den. Žalovaný žádnou splátku neuhradil. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalobce doložil výpisy z bankovního účtu žalovaného za září a říjen 2018, ze kterých vyplývá, že počáteční zůstatek v září měl žalovaný 16,32 Kč a konečný 2.693,96 Kč, připsána na účet mu byla částka 154.546 Kč a odepsána částka 151.868,36 Kč, kdy příchozí úhrada byla od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (17.770 Kč a 8.966 Kč), dále od společnosti [právnická osoba] (127.810 Kč). Z říjnového výpisu vyplývá konečný zůstatek 19.934,54 Kč, kdy připsána na účet žalovanému byla částka 67.370,86 Kč a odepsána 50.130,28 Kč, kdy dále z tohoto výpisu vyplývá pouze výplata půjčky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve výši 20.000 Kč. Žalobce dále doložil sjetiny z nahlédnutí do [příjmení] a ISIR, které prováděl žalobce ohledně žalovaného v den podání žádosti o zápůjčku, ze kterých vyplývá, že žalovaný neměl žádnou exekuci, žádné insolvenční řízení. Žalobce dále pouze tvrdil, že mu žalovaný sdělil, že jeho měsíční příjem činí 100.590 Kč, že je samostatně výdělečně činný v oboru zprostředkování financí a služeb, dále že mu byly doloženy také výplatní pásky, tyto však soudu nedoložil. Ohledně výdajů žalobce také pouze uvedl, že žalovaný tvrdil, že jeho měsíční výdaje činí 20.000 Kč, že je ženatý, bezdětný s tím, že bydlí u rodičů. Žalobce soudu dále doložil všeobecné obchodní podmínky, upomínky zasílané žalovanému ze dne 11.12.2018, 23.12.2018 a 22.1.2019, potvrzení o platbě, výzvu k úhradě před podáním žaloby z 23.11.2021 spolu s podacím lístkem. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 13. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z. dne 8.11.2018, na základě které žalobce poskytl žalovanému na účet částku 15.000 Kč, kdy žalovaný se zavázal vrátit ji spolu s poplatkem ve výši 7.200 Kč, tedy celkem částku 22.200 Kč, a to ve třech měsíčních splátkách po 7.400 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil. Účastníci si ve smlouvě sjednali také smluvní pokutu (bod II [číslo]) dle § 2048 a násl. oz. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl spotřebitelem, soud smlouvu hodnotí jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tedy proto také tím, zda žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když dospěl k závěru, že tomu tak bylo, neboť z předložených výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že za září 2018 činil jeho příjem 127.810 Kč, kdy celkem mu na účet byla připsána částka 154.546 Kč. Byť žalobce nedoložil nic dalšího k výdajům, nedoložil ani výplatní pásky, soud má za to, že s ohledem na výši příjmu žalovaného v září 2018 je namístě uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena dobře žalobcem. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena řádně, žaloba žalobce je proto důvodná, neboť žalovaný závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas. Pokud se žalobce domáhá také úhrady smluvní pokuty, rovněž v této části soud shledal žalobu jako důvodnou v návaznosti na smlouvu o zápůjčce a na prodlení žalovaného. Vyhověno bylo také pokud jde o požadované příslušenství žalobce ve formě zákonného úroku z prodlení, které se opírá o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení se odvíjí ode dne, kdy mělo dojít k poslední úhradě splátky. Rovněž výše účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) jsou odůvodněny smlouvou účastníků. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.236 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b, celkem náklady řízení žalobce představují částku 2.436 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokátky.