18 C 138/2022-41 — Městský soud v Brně

1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovanou vzniká z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] dne 26.1.2021 elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované částku 3.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit jednorázově nejpozději do 23.2.2021 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 969,85 Kč. Žalovaná úvěr ani poplatek ve sjednané době splatnosti neuhradila. Žalobci vznikl v důsledku prodlení nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 3.000 Kč od 24.2.2021 do 16.9.2021 v celkové částce 615 Kč. 2. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 3. Na základě listinných důkazů vzal soud ohledně stručného skutkového stavu za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 26.1.2021, a to elektronickou formou, když na základě této smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“) byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč s 36% úrokovou sazbou roční, když žalovaná se zde zavázala vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 887 Kč, úrok byl určen částkou 82,85 Kč, celkem se tedy zavázala žalovaná vrátit částku 3.969,85 Kč do 28 dnů, tedy do 24.2.2021. Žalobce soudu dále doložil úvěrové podmínky, občanský průkaz žalované – fotokopie, výpis z účtu žalobce, ze kterého vzal soud za prokázáno, že na účet žalované žalobce odeslal 26.1.2021 3.000 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalované žalobce doložil výpis z účtu žalované za prosinec 2020, ze kterého soud zjistil, že počáteční zůstatek na jejím účtu činil 8.924,19 Kč a končený 19.487,64 Kč, dále se z tohoto výpisu podává, že žalovaná velmi často sází na [anonymizováno] (celkem vsadila za prosinec 17 x celkovou částku 16.250 Kč, obdržela 9.540 Kč), dále jí [číslo] byla připsána půjčka scool kredit 12.600 Kč, hradila nájem ve výši 8.750 Kč, dále jí přišla 29.12.2020 částka [číslo] [právnická osoba] Dále žalobce doložil výplatní listiny od zaměstnavatele žalované ([právnická osoba]) za říjen 2020, její čistá mzda činila 27.098 Kč, za prosinec 2020 činila čistá mzda 22.413 Kč, dále bylo doloženo potvrzení o výši příjmů žalované s tím, že ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky, kdy výše čistého příjmu za posledních 12 měsíců činila 239.880 Kč. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Žalobce soudu doložil předžalobní výzvu a emailovou zprávu. 4. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 5. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 6. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 7. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 8. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 9. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že účastníci uzavřeli dne 26.1.2021 předmětnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na základě které žalobce poskytl žalované částku 3.000 Kč na její účet, žalovaná se zavázala tuto vrátit zpět spolu s úrokem a poplatkem, tedy celkovou výši 3.969,85 Kč do 24.2.2021. Žalovaná ničeho nevrátila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, musel soud hodnotit smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. 16. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 17. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Žalobce soudu doložil výpis z účtu žalované, výplatní pásky, soud dovodil, že byť si žalovaná počíná pokud jde o své finanční hospodaření poněkud nezodpovědně, nicméně příjmy ze zaměstnání má, žalobce tedy posoudil řádně úvěruschopnost žalované, soud proto uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je platná a z tohoto titulu je žalovaná povinna zaplatit žalobci dohodnutou částku. Také pokud jde o smluvní pokutu, tato vyplývá z předmětné smlouvy o úvěru, opírá se o ust. § 2048 a násl. o.z. Soud shledal žalobu žalobce jako důvodnou, proto jí vyhověl. Vyhověno bylo i pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 315/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti příslušného úvěru. 18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a ve 3 úkonech právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b, v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokátky.