2119 C 41/2019-153 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce udělil dne 4.4.2016 žalovanému generální plnou moc, na základě které měl žalovaný žalobce zastupovat„ ve všech právních věcech“. Žalobce dále uvedl, že dne 13.10.2012 byl účastníkem dopravní nehody, při které utrpěl škodu na zdraví. Žalovaného pověřil v zastoupení vymáhat pojistné plnění z titulu pojištění žalobce a škody na zdraví. Právo na výplatu pojistného se promlčuje ve 3 leté promlčecí době, tato počíná běžet jeden rok po pojistné události. Žalobce měl sjednáno pojištění u [právnická osoba], které uzavřel v roce 1988. Žalovaný jeho jménem uplatnil nárok na pojistné plnění u shora označené pojišťovny až dne 31.10.2017, tedy po uplynutí promlčecí doby, následkem čehož pojišťovna dopisem ze dne 14.11.2017 a 5.3.2018 sdělila, že toto právo je promlčeno. K promlčení došlo dne 13.10.2016. Z tohoto důvodu pojišťovna odmítla žalobci plnit. Žalovaný žalobce o této skutečnosti neinformoval, učinil tak až v roce 2018. Žalobce uzavřel pojistnou smlouvu s [právnická osoba] v roce 1988, jednalo se o úrazové pojištění, pojistné plnění bylo sjednáno na částku 100.000 Kč Smlouva byla sjednána s počátkem pojištění od 6.1.1988 [ulice] hranice plnění je omezena výší plnění odpovídajícího anatomické ztrátě údu, orgánu nebo jeho části. Pojistné plnění je stanoveno ve výši 50% sjednaná částky pro případ ztráty dolní končetiny. Tato úprava vychází z vyhlášky č. 55/1979 Sb. Podanou žalobou se žalobce domáhá náhrady ušlého pojistného plnění ve výši 50.000 Kč. Vyplacení této částky představující pojistné plnění by se žalobci dostalo v případě, že by jeho nárok nebyl promlčen. Na výzvu soudu žalobce doplnil žalobu v tom smyslu, že nikdy netvrdil ztrátu končetiny, nicméně žalobce ani jeho právní zástupkyně nebyli schopni vyčíslit výši pojistného plnění. Dopisem ze dne 1.4.2019 se obrátili na zástupce [právnická osoba] s žádostí o vyčíslení nároku. K této výzvě jim pojišťovna dopisem ze dne 17.4.2019 sdělila, že hodnocení se provádí podle zásad oceňovací tabulky B, tato je přílohou vyhlášky č. 49/1964 Sb. [obec] plnění je omezena výší plnění odpovídající anatomické ztrátě údu, orgánu nebo jeho části. V případě žalobce se jednalo o komplikovanou zlomeninu nohy s dlouhodobým léčením, po jehož skončení byl v důsledku tohoto úrazu žalobce uznán invalidním. Pro případ trvalých následků byl žalobce pojištěn na částku 100.000 Kč [obec] plnění je omezena výší plnění odpovídající anatomické ztrátě údu, orgánu nebo jeho části částkou ve výši 50% pojistné částky, tedy 50.000 Kč. Blíže žalobce ani jeho zástupkyně výši žalované částky 50.000 Kč nespecifikovali. Přes předžalobní výzvu k plnění ze dne 17.9.2019 žalovaný dosud žalobci ničeho neplnil. Pro zjednodušení se žalobce domáhá příslušenství představovaného úrokem z prodlení od 1.10.2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává. Nerozporuje skutečnost, že byl dne 4.4.2016 žalobcem zplnomocněn na základě plné moci, nicméně v tomto okamžiku přijal pokyny k uplatnění nároku žalobce vůči [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec], ve které byl žalobce léčen a operován. Žalovaný popírá, že by dne 4.4.2016 byl pověřen zastupovat žalobce ve věci uplatňování jeho nároků z pojistného plnění. O tyto nároky bylo pověření žalovaného rozšířeno až na základě smlouvy ze dne 31.5.2017, kdy s žalobcem uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb. Původně si své nároky z pojistného plnění žalobce uplatňoval a vymáhal u pojišťovny sám, resp. prostřednictvím svého syna [celé jméno žalobce], který byl činný jako [anonymizována dvě slova]. Přes skutečnost, že žalovaný popírá svoji odpovědnost za pozdní uplatnění nároku z pojistného plnění za žalobce, byl ochoten s ním nastalou situaci řešit prostřednictvím jeho profesního pojištění, což žalobce nevyužil a následně po roce a půl podal tuto žalobu. Žalobcem tvrzené a vylíčené skutečnosti v žalobě nebyly podány úplně a pravdivě. Žalobce žalovaného neinformoval úplně o všech rozhodných skutkových okolnostech jeho případu. Z počátku chtěl uplatňovat nároky z titulu poškození zdraví nesprávným lékařským postupem, to byl první okruh nároku, které žalobce chtěl vznést. Po konzultaci se znalkyní bylo zjištěno, že tyto nároky není reálné uplatnit. Pojištění si řešil žalobce sám po své linii za pomoci svého syna. Podklady žalovanému za žalobce posílal především jeho syn. Další nároky, které žalovaný navrhoval uplatnit, byly nároky ze ztížení společenského uplatnění po 1 roce od operace, kde žalobce uváděl datum 3.6.2016 s tím, že touto cestou by bylo možné se vydat. Až později, a to smlouvou ze dne 31.5.2017 měl žalovaný zkusit uplatnit nějaké další nároky u pojišťovny. Při uplatňování nároku na ztížení společenského uplatnění žalovaný zjistil od Policie v [obec], že žalobce byl viníkem dopravní nehody, takže díky tomu by bylo neúspěšné i uplatňování těchto nároků. 3. Mezi účastníky nebyly sporné a soud vzal za své (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.) tato rozhodná skutková tvrzení účastníků. Dne 4.4.2016 udělil žalobce žalovanému generální plnou moc k zastupování. Dne 31.5.2017 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o poskytování právních služeb dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů. 4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 5. Z plné moci ze dne 4.4.2016 podepsané žalobcem jako zmocnitelem a žalovaným jako zmocněncem vzal soud za prokázáno, že touto plnou mocí zmocnil žalobce žalovaného k zastupování ve všech právních věcech. Na základě této plné moci byl žalovaný zmocněn pro žalobce vykonávat veškeré právní úkony související s občanským soudním řízením, správním řízením a trestním řízením. Ze smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dle ust. § 85/1996 Sb., o advokacii dne 31.5.2017 mezi žalobcem jako klientem a žalovaným jako advokátem soud zjistil, že předmětem této smlouvy bylo poskytování právní služby dle zákona o advokacii spočívající zejména v poskytování právních porad, zastupování ve všech řízeních, sepisování návrhů, žádostí, podání či opravných prostředků, a to především v oblasti práva občanského a dalších věcech klienta, zejména ve věci náhrady škody za neoprávněnou exekuci, zastupování klienta jako oprávněného z náhrady škody v rámci občanskoprávního, správního a trestního řízení. V článku II. bod 2 se žalobce zavázal poskytovat žalovanému potřebnou součinnost nezbytnou ke splnění předmětu této smlouvy, poskytovat mu úplné, správné a pravdivé informace o skutečnostech, které jsou předmětem poskytované právní pomoci, nebo které jsou nezbytné pro správné posouzení věci, uplatnění věci před soudy, orgány státní správy, případně jejími orgány. Pro případ, že informace poskytnuté žalobcem budou neúplné, nesprávné nebo nepravdivé, ať na základě takového jednání vznikne škoda, nebude tato škoda posuzována jako škoda způsobená advokátem. 6. Z dopisu zástupkyně žalobce žalovanému ze dne 9.9.2019 soud zjistil, že tímto dopisem se obrátila zástupkyně žalobce na žalovaného, kdy uplatnila vůči žalovanému nároky v tvrzené částce 50.000 Kč, které měly představovat ušlé pojistné plnění, o které měl údajně žalobce přijít v důsledku profesního pochybení žalovaného. Odkazuje na ochotu žalovaného, případně plnit tuto částku ze svého profesního pojištění. Z dopisu zástupkyně žalobce [právnická osoba] ze dne 1.4.2019 soud zjistil, že tímto dopisem se zástupkyně žalobce obracela na pojišťovnu ve věci, kdy se žalovaný obrátil na pojišťovnu v zastoupení žalobce a žádala o sdělení, o jakou částku by byl nárok žalobce vyčíslen v případě, že by byl podán včas. 7. Z dopisu žalovaného adresovaného [právnická osoba] dne 1.11.2017 soud zjistil, že tímto dopisem se obrátil žalovaný v zastoupení žalobce na [právnická osoba] a uplatnil takto nároky žalobce z pojištění trvalých následků úrazu a dále uplatnil nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupení dosud klientem zaplacených. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného žalovanému ze dne 14.11.2017 se podává, že pojišťovna sdělila žalovanému promlčení nároku na pojistné plnění žalobce s tím, že veškeré eventuální nároky z úrazu ze dne 13.10.2012 jsou již promlčeny, a to dle ust. § 101 a ust. § 104 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy pro tyto události je stanovena 3 letá promlčecí doba, která počíná běžet za rok od okamžiku, kdy k úrazu došlo. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného žalovanému ze dne 5.3.2018 se podává, že toto je reakce na dopis žalovaného ze dne 21.2.2018, opět je sděleno, že nárok na pojistné plnění z úrazového pojištění je posuzován dle pojistných podmínek a právních norem platných v době sjednání, kdy připojištění sjednané s počátkem pojištění dne 6.1.1988 se toto řídí vyhláškou č. 49/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 55/79 Sb. K pojistné události představované úrazem pojištěného, tedy žalobce, došlo dne 13.10.2012, jeho nároky byly tedy proml