219 C 27/2020-160 — Městský soud v Brně

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 21. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 68.198 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že s žalovanou uzavřel dne [datum] kupní smlouvu o koupi použitého motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále také jen„ Vozidlo“), a to za kupní cenu ve výši 66.998 Kč (dále také jen„ Smlouva“). Vozidlo mělo dne [datum] poruchu, kterou žalobce dne [datum] reklamoval emailem u žalované společnosti. Vozidlo pak v návaznosti na telefonický pokyn přivezl na brněnskou pobočku žalované k posouzení a vyřízení reklamace. Reklamací žalobce požadoval vyřídit odstranění vad vozu. Žalovaná společnost dopisem, doručeným žalobci dne [datum], reklamaci odmítla s poukazem na to, že se jedná o vadu, za kterou neodpovídá, a že kupující (žalobce) byl se stavem vozidla seznámen předem a s tímto jej koupil. Na to žalobce, prostřednictvím právní zástupkyně, zaslal žalované odstoupení od kupní smlouvy, a výzvu k vrácení částky kupní ceny a zaplacení nákladů reklamace a dále nákladů právního zastoupení. Výzva byla zaslána do datové schránky žalované dne [datum] a následujícího dne, tedy dne [datum], byla doručena. Výzva byla současně zaslána jako výzva předžalobní. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], kde veškeré uplatněné nároky opět odmítla. Žalobce opírá důvodnost své žaloby o to, že žalovaná, jako prodávající podnikatel vůči spotřebiteli, tedy žalobci, odpovídá za vady, kterou měla věc již při převzetí, a to v souladu s ust. § 2100 občanského zákoníku. V této souvislosti je zde pak zákonná domněnka dle ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku, že vady, které se na věci projevily do 6 měsíců od převzetí věci, se mají za přítomné již v okamžiku jejího převzetí. Věc byla zakoupena a převzata dne [datum] a vady se projevily dne [datum], tedy v této šestiměsíční lhůtě. Vyvrácením zákonné domněnky se žalovaná při vyřízení reklamace vůbec nezabývala, když protokol o vyřízení reklamace neobsahuje ani přesné vymezení vady, která poruchu vozu způsobila, a za kterou žalovaná údajně nenese odpovědnost. Stejně tak žalovaná žalobci vozidlo neprodala s upozorněním, že by jej prodávala s konkrétně vymezenou vadou, jak žalovaná tvrdí. S poukazem na ust. § [číslo] se prodávající (žalovaná) povinnosti vyvrátit zákonnou domněnku nemůže zbavit ani odkazem na údajné tvrzení kupujícího (žalobce) v reklamačním protokolu. Žalobce pak od smlouvy odstoupil v souladu s ust. § 2106 občanského zákoníku, když mu prodávající (žalovaná) oznámila, že neodstraní vady reklamované věci. Žalobce tak nárokuje zaplatit částku odpovídající pohledávce za vrácení kupní ceny z odstoupené smlouvy, tj. částku ve výši 66.998 Kč spolu s částkou nákladů uplatnění reklamace podle ust. § 1924 občanského zákoníku, když musel nechat vozidlo odvézt na provozovnu žalované, za což vynaložil částku 1.200 Kč. Stejně tak žalobce nárokuje zaplatit zákonný úrok z prodlení, které nastalo dne [datum] (den po uplynutí lhůty k placení). 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že s žalobcem uzavřela dne [datum] kupní smlouvu, jejíž předmětem je převod vlastnického práva k osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], přičemž se jednalo o vozidlo použité. Dále žalovaná uvedla, že v kupní smlouvě účastníci sjednali, že kupující automobil kupuje za kupní cenu, která byla stanovena s ohledem na stav a opotřebení automobilu, jak je popsáno v předávacím protokole. Společně s kupní smlouvou totiž podepsal žalobce též protokol o zkušební jízdě a předání vozidla (dále jen„ Protokol“). Žalobce v protokolu potvrdil převzetí vozidla, a zároveň jeho technický stav v době převzetí. Žalovaná dále uvedla, že se jedná o automobil více jak 12 let starý a se stavem tachometru [číslo] km, u kterého žalovaná žalobce upozornila, že podle zjištění žalované tento stav v podstatě neodpovídá skutečnému stavu najetých kilometrů a technický stav automobilu vykazuje oproti údaji na tachometru značné nadměrné opotřebení. V daném případě žalovaná neodpovídá za vady odpovídající míře používání a opotřebení, které měl automobil při převzetí kupujícím, a za vady, které žalovaná notifikovala při prodeji kupujícímu v předávacím protokole. Žalobce u žalované po ujetí cca [číslo] km reklamoval vadu, spočívající v přeskočení rozvodu vytahaného rozvodového řemenu, v jehož důsledku došlo k potkání ventilů s válci motoru. Žalovaná tuto reklamaci zamítla, protože při koupi automobilu, jak ostatně odpovídá předávajícímu protokolu, byl žalovaný výslovně upozorněn na to, že bez zbytečného odkladu po koupi automobilu, má nechat vyměnit rozvody automobilu, včetně vodní pumpy. I přes tuto výzvu však žalobce rozvody včetně vodní pumpy vyměnit nenechal a s automobilem najel více jek [číslo] km, v důsledku čehož následně došlo k závadě, respektive k přeskočení rozvodů a potkání motoru. Žalovaná již při prověřování automobilu zjistila, že stav tachometru automobilu neodpovídá skutečnému stavu najetých kilometrů, a to podstatně, a že technický stav automobilu vykazuje oproti údaji na tachometru značné nadměrné opotřebení. Stejné nadměrné opotřebení vykazovaly i rozvody daného automobilu, proto žalovaná upozornila žalobce, že je nutné neprodleně, bez zbytečného odkladu po koupi, nechat tyto rozvody vyměnit, včetně vodní pumpy. To však žalobce neučinil, a proto následně došlo na rozvodech k závadě a následnému potkání motoru. 3. Žalobce se písemně vyjádřil dne [datum], kde uvádí, že jeho nájezd kilometrů ve výši 3.500 km po koupi vozidla nebyl nijak nadprůměrný, naopak odpovídá za půl roku průměrnému nájezdu českých řidičů. Dále žalobce uvádí, že vypracování znaleckého posudku ve věci je nadbytečné, a to s ohledem na to, co žalovaná uplatnila jako důvod pro zamítnutí reklamace. Žalobce upozornil na ust. § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), dle kterého má prodávající na vyřízení reklamace 30 dnů. Delší vyřízení je podstatným porušením smlouvy zakládající právo kupujícího odstoupit od smlouvy. Při provádění znaleckého dokazování pak by dle názoru žalobce nastaly dvě situace, a to zaprvé znalec by tvrzení žalované nepotvrdil, nalezl by jinou příčinu nepojízdnosti vozu. Bezprostředním důsledkem tohoto závěru by bylo, že důvody uplatněné prodávajícím pro odmítnutí reklamace byly neoprávněné a kupující tedy od smlouvy odstoupil po právu. Popřípadě zadruhé znalec by tvrzení žalované, že k nepojízdnosti vozu došlo způsobem popsaným v odmítnutí reklamace, potvrdil. V takovém případě by stála věc na právním hodnocení, kdy žalovaná tvrdí, že za popsanou vadu neodpovídá. Kdežto žalobce tvrdí opak. Pokud by bylo právní hodnocení žalobce nesprávné a žalovaná za popsanou vadu neodpovídala, bylo by znalecké zkoumání vozu nadbytečným, neboť jakýkoliv závěr znalce by vedl k týmž důsledkům. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná za vadu způsobivší nepojízdnost vozu odpovídá, a to z následujících důvodů. Žalobce kupoval vozidlo jako spotřebitel. Bylo tedy povinností žalované řádně a úplně informovat žalobce o všech vlastnostech prodávaného zboží. Tuto povinnost žalovaná nesplnila. V předávacím protokolu je totiž uvedena řada relativně určitých tvrzení o vadách vozu (např. neúplná povinná výbava, brzdný efekt – snížený, nefunkční dálkový ovladač), ale také množství informací obecných (např. jednotlivé součástky podléhají opotřebení, oprava karoserie a laku, spojení … mohou být na hraně životnosti), a dokonce i informace protichůdné (prodejce současně uvádí najeté kilometry a současné toto číslo označuje za nesprávné pojmem„ nesoulad“). Spotřebiteli je tak předložena řada informací, o kterých není schopen udělat si obrázek, v jaké míře se na ně má spolehnout, nebo jaký význam jim má přikládat. Například všechny položky v bodě IV. protokolu označeno jako„ Doporučený základní servis“, odpovídají součástkám, které je potřebné v pravidelných intervalech stanovených výrobcem vyměňovat. Není tedy zřejmé, zda žalovaná v protokolu odkazuje na tento interval výměny, na poškození těchto součástek, nebo na něco jiného. Z celkového vyznění protokolu se ale jeví, že ne každá informace v něm uvedená je poukázáním na vadu. Naproti tomu mnoho formulací v protokolu má na první pohled vyvolat dojem, že na nějakou vadu poukazují. Dle žalobce se žalovaná v protokolu dopouští klamavé obchodní praktiky ve smyslu ust. § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele. Žalobce uvádí, že hlavním smyslem neurčitých formulací je zbavit žalovanou co největší odpovědnosti za eventuální vady prodávaného vozu. Dále žalobce poukazuje na to, že sama žalovaná vadu v žalobě upřesňuje jako vytáhání rozvodového řemene. Na straně dva protokolu, kde jsou v části VII. popisovány vlastnosti hnacího ústrojí a hned v prvém řádku vlastnosti motoru, se o vytahaném rozvodovém řemenu nepíše ani slovo. V ostatních částech, kde jsou hypotetické vady rozvodů nepřímo naznačovány, není jejich vada konkretizována na vytahaný rozvodový řemen. Dále žalobce poukazuje na