242 C 15/2021-93 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky ve výši 51.741 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Na žádost žalované žalobce poskytl této peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná byla dle smlouvy povinna vždy k 22. dni kalendářního měsíce uhradit žalobci splátku ve výši 2.186 Kč. [příjmení] kromě dlužné jistiny zahrnuje rovněž nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 2.495 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované v částce 1.800 Kč, vedle toho žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru (včetně smluvní pokuty a nákladů za prodlení žalované) počínaje dnem [datum] ve výši 8.254,51 Kč. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství ve formě zákonných a smluvních úroků z prodlení v sazbě 62,46 % ročně z dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, byť jí byla jak žaloba, tak výzva k vyjádření se přípustným způsobem podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), zaslány. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná po řádném a včasném předvolání bez omluvy nedostavila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované a rozhodl po provedeném dokazování na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto dílčím skutkovým závěrům: 5. Z výpisu se seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobce má povolení k činnosti poskytovat spotřebitelské úvěry dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Z kopie občanského průkazu žalované je zjevné, že totožnost žalované byla dne [datum] žalobcem ověřena. 7. Z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne ze dne [datum] vyplývá, že ta byla podepsaná žalovanou a zprostředkovatelem žalobce. Žalobce sám smlouvu akceptoval dne [datum]. Z obsahu smlouvy soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč na účet označený jménem žalované č. [bankovní účet] s tím, že žalovaná se zavázala vrátit žalobci úvěr formou 60 měsíčních splátek po 2.186 Kč splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce. Celkem se žalovaná zavázala žalobci uhradit částku ve výši 131.160 Kč. Ve smlouvě byly definovány úroky ve výši 83,83 % p. a. a roční procentní sazba nákladů úvěru ve výši rovněž 83,83 % /část A) smlouvy/, dále údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta /bod 6.3 smlouvy/. Součástí smlouvy o úvěru byl splátková kalendář, který evidoval počet jednotlivých splátek úvěru ve sjednané výši. 8. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje k návrhu úvěrové smlouvy, vyplývá, že jej žalovaná podepsala rovněž dne [datum]. V předsmluvním formuláři smlouvy jsou stejně jako ve smlouvě zachyceny parametry úvěrové smlouvy odpovídající obsahu zákona o spotřebitelském úvěru. 9. Z prohlášení klientů ve vztahu k informacím pro klienty poskytnuté zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaná měla seznámit s právy a povinnostmi pohledem ustanovení § 92 zákona o spotřebitelském úvěru. 10. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce dopisem z téhož dne žalované potvrdil, že došlo ke schválení úvěrové smlouvy. 11. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že částka 40.000 Kč byla dne [datum] poukázána z účtu žalobce na účet žalované, uvedený v úvěrové smlouvě jako č.: [bankovní účet]. Ověření existence účtu žalobcem vyplývá z kopie hlavičky výpisu z účtu žalované. 12. Z přehledu karty klienta, žalované, je patrné, že na dluh bylo celkem uhrazeno 20 splátek po 2.186 Kč, dále jedna splátka ze dne [datum] ve výši 4.425 Kč a jedna splátka ze dne [datum] ve výši 2.200 Kč, s tím, že již u první splátky se dostala žalovaná do prodlení a učinila tak úhradu 5 dní po splatnosti. 13. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek vyplývá, že se žalobce pokusil prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] vysvětlit způsob výpočtu efektivní úrokové sazby s porovnáním s nominální úrokovou sazbou, kterou vždy (jak je patrné z přílohy k vyjádření se znalce) převyšuje. Z výpisu ze systému [příjmení] ze dne [datum] je zjevné, že žalovaná nebyla vedena jako dlužník. Z listiny týkající se interního screeningu žalobce se podává, že žalovaná byla pohledem CBS skóre hodnocena [číslo] kterému odpovídá, pohledem katalogu žalobce (hodnocení bonity klienta), tzv. kategorie III., tzn. měnší riziko ve vztahu k poskytnutí a splacení úvěru. 14. Z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 5.220 Kč měsíčně. Z oznámení [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova] v [obec] o změně výše státní sociální podpory ze dne [datum] je zřejmé, že je žalovaná příjemcem příspěvku na bydlení, který byl zvýšen na částku 5.810 Kč měsíčně. 15. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná označila za svůj čistý měsíční příjem v podobě vypláceného důchodu částku 5.000 Kč, dále uvedla, že její ostatní příjmy dosahují částky 3.500 Kč měsíčně. Za výdaje zde označila žalovaná částku 1.300 Kč vynaloženou měsíčně na bydlení a částku 200 Kč představující měsíční náklady na ostatní záležitosti (doprava, kurzy, záliby apod.). Žalobce vnímal celkové výdaje žalované jako součet tvrzených částek nákladů a k tomu částky, kterou je nutné rezervovat na životní minimum jednotlivce ve výši 3.410 Kč. Celkové výdaje žalované tak dosahovaly částky 4.910 Kč. Tudíž volné měsíční zdroje žalované po započtení rezervy ve výši 500 Kč byly žalobcem stanoveny na částku 3.090 Kč měsíčně. Žalovaná v hodnocení dále uvedla, že je svobodná a žije s rodiči ve společné domácnosti. 16. Z výzev ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzývána k uhrazení dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky po zesplatnění. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], dle podacího archu odeslané žalované téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení. 17. Z výše uvedeného soud zjistil, že žalovaná podepsala s žalobcem dokument označený jako„ smlouva o úvěru“, na jejímž základě poskytl žalobce žalované částku 40.000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná se tímto ujednáním zavázala uhradit žalobci částku 131.160 Kč formou 60 pravidelných splátek, uhradila však žalobci prostřednictvím 22 splátek částku v celkové výši 50.345 Kč. 18. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Žalovaná s