29 C 25/2014-360 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] podanou u podepsaného soudu, v rozsahu po rozhodnutí soudu o připuštění její změny, domáhal proti žalovanému – insolvenčnímu správci dlužníka [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec] (dále jen„ [právnická osoba]“), zaplacení částky 929 306,70 Kč s úroky z prodlení z její majetkové podstaty. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce jako osoba oprávněná ve smyslu zák. č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, uplatnil u [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] podáním ze dne [datum] restituční nárok na vydání pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], o výměře [výměra] (dříve p. č. [anonymizována dvě slova]), v k. ú. [obec], v době podání část pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], v k. ú. [obec]. Přesto, že jim bylo známo, že k předmětnému pozemku byl uplatněn restituční nárok, [právnická osoba] jako osoba povinná ve smyslu zák. č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, převedla do vlastnictví [právnická osoba] pozemky a stavby na nich v jejím průmyslovém areálu, včetně pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Na základě této kupní smlouvy bylo zapsáno vlastnické právo do katastru nemovitostí ve prospěch [právnická osoba] Rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že vlastníkem pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno], v k. ú. [obec], v době rozhodnutí p. č. [anonymizováno] [číslo] – zastavěná plocha, o výměře [výměra] (dále jen„ předmětný pozemek“), p. č. [anonymizováno] [číslo] – zastavěná plocha, o výměře [výměra] a p. č. [anonymizováno] [číslo] – zastavěná plocha, o výměře [výměra], v k. ú. [obec], je žalobce. Na základě tohoto rozhodnutí bylo zapsáno vlastnické právo do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce. Vlastnické právo k předmětnému pozemku tedy bylo zapsáno duplicitně ve prospěch [právnická osoba] a žalobce. Dle § 5 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, osoba povinná nemůže věc, k níž je uplatněn restituční nárok, ode dne účinnosti tohoto zákona převést do vlastnictví jiného. Pokud tak učiní, je takový právní úkon absolutně neplatný. Výše uvedená kupní smlouva tak byla uzavřena v rozporu se zákonem a je absolutně neplatná. Žalobce se proto byl nucen domáhat žalobou u soudu určení vlastnického práva k předmětnému pozemku. V době podání žaloby nebylo rozhodnuto. Do doby rozhodnutí soudu bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], že výlučným vlastníkem předmětného pozemku je žalobce. [právnická osoba] byl usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] zjištěn úpadek. Žalovaný – insolvenční správce [právnická osoba] zapsal předmětný pozemek do soupisu její majetkové podstaty. Žalobce se proto byl nucen domáhat žalobou u soudu vyloučení předmětného pozemku z její majetkové podstaty. V době podání žaloby nebylo rozhodnuto. Ani do doby rozhodnutí soudu nebylo rozhodnuto. [anonymizována dvě slova], nevydala předmětný pozemek žalobci. Žalobce uvedl, že [právnická osoba] užívala předmětný pozemek jako součást svého průmyslového areálu, když na části předmětného pozemku se nacházela stavba haly, vlastníkem této haly byla [právnická osoba], která ji vybudovala dle stavebního povolení z roku 2005 a žalobce nezjistil žádnou informaci, že by stavba změnila vlastníka, ani z kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které [právnická osoba] převedla do vlastnictví [právnická osoba] pozemky a stavby na nich sousedící s předmětným pozemkem v průmyslovém areálu, a když na jiné části předmětného pozemku se nacházela stavba haly, tuto část pozemku užívala [právnická osoba] dle nájemní smlouvy ze dne [datum], na základě které [právnická osoba] dala do užívání tuto část pozemku [právnická osoba], a když zbývající část pozemku, tuto užívala [právnická osoba] jako součást svého areálu dle smlouvy, na základě které [právnická osoba] dala do užívání tuto část pozemku [právnická osoba], neboť původně [právnická osoba] převedla pozemky sousedící s předmětným pozemkem v průmyslovém areálu do vlastnictví [právnická osoba] na základě již výše zmíněné kupní smlouvy, [právnická osoba] však od této smlouvy odstoupila a [právnická osoba] jí zřídila k původně převedeným pozemkům sousedícím s předmětným pozemkem věcné břemeno spočívající v právu průchodu a průjezdu, právu skladování a užívání za účelem provozování výroby, obchodu a služeb na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], a když po zjištění úpadku žalovaný – insolvenční správce [právnická osoba] zapsal předmětný pozemek do soupisu její majetkové podstaty. [právnická osoba] tak užívala předmětný pozemek i v době dle žaloby od 15. 10. 2012 do 31. 1. 2015 (dále jen„ předmětná doba dle žaloby“), aniž by k tomu byl právní důvod. Tím se [právnická osoba] na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalovanému – insolvenčnímu správci [právnická osoba] tak vznikla povinnost k vydání tohoto bezdůvodného obohacení z její majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že vydání není dobře možné, neboť obohacení záleželo ve výkonech, vznikla mu povinnost zaplatit žalobci náhradu. Výše náhrady za bezdůvodné obohacení záležející v užívání předmětného pozemku se určí peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného pozemku, zpravidla právě formou nájmu, kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit na základě nájemní smlouvy. Výše náhrady za bezdůvodné obohacení tak za předmětnou dobu dle žaloby činí celkem částku 929 306,70 Kč, když v jiném souvisejícím řízení byla zjištěna dle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] ze dne [datum] vyžádaného soudem výše nájemného za užívání pozemku sousedícího s předmětným pozemkem 145,20 Kč/m2 a rok, a proto za předmětnou dobu dle žaloby od 15. 10. 2012 do 31. 12. 2012 činí výpočet náhrady – [výměra] x 145,20 Kč/m2/rok: 365 x 76 dnů = 84 381 Kč, za předmětnou dobu dle žaloby od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 činí výpočet náhrady – [výměra] x 145,20 Kč/m2/rok = 405 253,20 Kč, za předmětnou dobu dle žaloby od 1. 1. 2014 do 31. 1. 2014 činí výpočet náhrady – [výměra] x 145,20 Kč/m2/rok: 365 x 31 dnů = 34 418,80 Kč, za předmětnou dobu dle žaloby od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2015 činí výpočet náhrady – [výměra] x 145,20 Kč/m2/rok = 405 253,20 Kč. Vzhledem k tomu, že u [právnická osoba] byl zjištěn úpadek, pohledávka žalobce dle žaloby je ve smyslu § 168 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „insolvenční zákon“), pohledávkou za majetkovou podstatou. Žalobce proto vyzval žalovaného – insolvenčního správce [právnická osoba] k zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení ve lhůtě, nejdříve za část předmětné doby dle žaloby ve výši celkem 524 053,50 Kč výzvou ze dne 15. 1. 2014, která byla odeslaná žalovanému prostřednictvím [anonymizována dvě slova] dne 17. 1. 2014, a následně za další část předmětné doby dle žaloby ve výši celkem 405 253,20 Kč výzvou ze dne 16. 2. 2015, která byla odeslaná žalovanému prostřednictvím [anonymizována dvě slova] dne 16. 2. 2015. Žalobce z důvodu právní jistoty následně ve smyslu § 21a insolvenčního zákona odstranil vady těchto výzev a doplnění nebo opravu těchto vad doručil žalovanému. Žalovaný – insolvenční správce [právnická osoba] však náhradu za bezdůvodné obohacení z majetkové podstaty ve lhůtě nezaplatil. Žalovaný je tak v prodlení s plněním náhrady a je proto povinen zaplatit také úroky z prodlení v zákonné výši z částky 524 053,50 Kč od 1. 2. 2014 do zaplacení a z částky 405 253,20 Kč od 25. 2. 2015 do zaplacení. 2. Žalovaný – insolvenční správce [právnická osoba] navrhl žalobu zamítnout. Ve svém vyjádření uvedl, že mu není známo, jakým způsobem měl být předmětný pozemek žalovaným užíván, že nebyl specifikován rozsah užívání, že mu není známo, v čem je bezdůvodné obohacení žalobcem spatřováno, žalovaný na úkor žalobce nijak neobohacoval. Uvedl, že pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení, není jasné, v jaké vzniklo výši. Dále uvedl, že pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení, jednalo by se ve smyslu § 168 insolvenčního zákona o pohledávku za majetkovou podstatou, ale majetková podstata [právnická osoba] nedisponuje a ani nebude disponovat dostatkem finančních prostředků a její majetek je zajištěn, nelze tak předpokládat, že by nárok dle žaloby byl splněn a žaloba je tak bezdůvodná, nadbytečná, odporující zásadě hospodárnosti soudního řízení. Dále uvedl, že pokud osoba povinná převedla předmětný pozemek do vlastnictví [právnická osoba] na základě kupní smlouvy v rozporu se zákonem a tato je proto neplatná, nemohlo [právnická osoba] vzniknout bezdůvodné obohacení a žalovaný není pasivně věcně legitimován. Dále uvedl, že žalobce mu výzvu k plnění doručil, tato však neobsahovala náležitosti dle § 21a insolvenčního zákona. 3. Soud rozsudkem Městského soudu v