29 C 97/2022-53 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 460 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když mu žalovaný sdělil informace: že bydlí v podnájmu, je zaměstnán, rodinná domácnost má měsíčně příjem 18 000 Kč a výdaje 8 500 Kč, nemá uzavřenu jinou smlouvu o úvěru či zápůjčce, na požádání předložil podklady: pracovní smlouvu, výplatní pásky, smlouvu o podnájmu, žalobkyně zjistila ze svého interního systému, který na základě statistických dat o klientech vyhodnocuje tzv. skóre klienta, tj. míru schopnosti klienta úvěr splácet, že skóre žalovaného nasvědčuje schopnosti úvěr splácet. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr ve splátkách výši 360 Kč měsíčně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky v částce 12 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 8 800 Kč, kdy si ujednali, že sestává z úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, alespoň ne u všech, za co jsou, a to v 58 splátkách ve výši 360 Kč v hotovosti, přičemž první nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření a každou následující nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejprve na poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil splátky řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 3 420 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek, poté na jistinu, blíže specifikováno v přehledu plateb, na který žalobkyně odkázala. Celková dlužná částka tak nyní činí 17 460 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 17 460 Kč s úrokem 8 273,11Kč a dále ve výši 23,66 % z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení 2 796,03 Kč a dále ve výši 8,05 % z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud z výpisu z obchodního rejstříku, karty zákazníka, smlouvy o půjčce ze dne [datum], smluvních podmínek a přehledu splátek zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když mu žalovaný sdělil informace: že bydlí v podnájmu, je zaměstnán, rodinná domácnost má měsíčně příjem 18 000 Kč a výdaje 8 500 Kč, nemá uzavřenu jinou smlouvu o úvěru či zápůjčce, na požádání předložil podklady: pracovní smlouvu, výplatní pásky, smlouvu o podnájmu, žalobkyně zjistila ze svého interního systému, který na základě statistických dat o klientech vyhodnocuje tzv. skóre klienta, tj. míru schopnosti klienta úvěr splácet, že skóre žalovaného nasvědčuje schopnosti úvěr splácet. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr ve splátkách výši 360 Kč měsíčně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky v částce 12 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 8 800 Kč, kdy si ujednali, že sestává z úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, alespoň ne u všech, za co jsou, a to v 58 splátkách ve výši 360 Kč v hotovosti, přičemž první nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření a každou následující nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejprve na poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil splátky řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 3 420 Kč. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočet plnění žalovaného řádně. Soud tedy plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) 8 580 Kč. Celková dlužná částka tak činí 8 580 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 8 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 29. 1. 2017 do zaplacení. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně přílohy, soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu, k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a i z jiných zdrojů, a z výsledků posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když jednal, jak bylo uvedeno ve zjištění soudu výše. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nic nebránilo uzavřít smlouvu o úvěru a úvěr žalovanému poskytnout (§ 9 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky v určité částce, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit poplatek, to vše ve splátkách (§ 2390 o. z.). Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (§ 1 věta druhá zák. č. 145/2010 Sb., o některých podmínkách spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit poplatek, je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta první o. z.). Poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly dostatečně určitě, za co poplatek, resp. všechny jeho složky, jsou, činí 8 880 Kč, spotřebitelský úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 12 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy poplatek dosahoval 74 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno dostatečně určitě, za co poplatek, resp. všechny jeho složky, jsou, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení poplatku. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejprve na poplatek, poté na jistinu. Žalovaný nezaplatil splátky řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 3 420 Kč. Vzhledem k právnímu posouzení soudu výše, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočet plnění žalovaného řádně. Soud tedy plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) 8 580 Kč. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s plněním. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou