30 C 207/2021-65 — Městský soud v Brně

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal uhrazení částky 12 508,50 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy, která byla mezi společností žalobcem a žalovaným uzavřena dne 30. 6. 2009. Požadovaná částka představuje jistinu ve výši 12 508,47 Kč. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Podáním ze dne 23. 2. 2022 z důvodu chyby v počtu žalobce vzal žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 1,67 Kč. Soud tedy podle § 96 o. s. ř. částečně řízení zastavil. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 30. 6. 2009. Soud zjistil, že žalobce se žalované zavázal poskytnout úvěrový limit 10 000 Kč na její sporožirový účet č. [bankovní účet] vedený u žalobce. Součástí smlouvy byly sazebník [právnická osoba], pro bankovní obchody a všeobecné obchodní podmínky. Z dokumentu„ sporožirové účty“ soud zjistil, že úroková sazba pro poskytnutý úvěrový limit činí 18,90 %. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] žalované za období od 1. 10. 2019 do 31. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná překročila limit úvěrového rámce, kdy konečný zůstatek představoval částku mínus 12 508,47 Kč ke dni 1. 8. 2020. Z dopisu ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dlužné částky, kdy bylo žalované oznámeno, že dnem 1. 8. 2020 ji byla dlužná částka zesplatněna podle čl. VI bod 3 písm. c) úvěrové smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení žalované částky. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení: Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právním žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 a násl. občanského zákoníku). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná porušila smluvní ujednání a překročila úvěrový limit stanovený žalobcem, proto žalobce ke dni 1. 8. 2020 zesplatnil celý dluh žalované na základě ustanovení čl. VI bod 3 písm. c) smlouvy o úvěru prohlásil úvěr za splatný ke dni 1. 8. 2020. Žalobce žalovanou vyzýval k uhrazení dluhu, ale žalovaná neplnila. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by byl nárok uplatněný žalobou z hmotněprávního hlediska nedůvodný. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. Soud tedy rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci dlužnou jistinu ve výši 12 508,50 Kč, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 12 508,50 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 508,50 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení (§ 1970 o. z.), dále kapitalizovaný úrok ve výši 157,50 Kč (úrok ve výši 18,90 % ročně z čerpané částky 10 000 Kč za období od 1. 7. 2020 do 30. 7. 2020) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 64,06 Kč (zákonný úrok z prodlení za období od 15. 4. 2020 do 1. 8. 2020). Výše smluvního úroku odpovídá smluvené výši úroků dle smlouvy o úvěru. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni splatnosti dluhu (1. 10. 2017). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 v kombinaci s § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce, jenž nebyl v řízení sice zcela úspěšný, ale neúspěšný byl pouze do výše 1,67 Kč (nepatrná část žalované částky), tak soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta po 300 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (dle ustanovení § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jež bylo aplikováno se zřetelem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jakož i se zřetelem k výši tarifní hodnoty) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 23. 2. 2022, když informace v tomto podání měli být již součástí žaloby, ale byli doplněny až na základě výzvy soudu.