31 C 190/2021 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 20. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 234 Kč s příslušenstvím, a to z titulu, že žalobce vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba] do 16. 5. 2017 uzavřel se žalovaným distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace 17. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] dle které byl žalovanému poskytnut úvěr 5 000 Kč bankovním převodem na číslo účtu dle smlouvy. Žalovaný měl uhradit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru ve výši 1 000 Kč z titulu pokrytí nákladů se zpracováním, vyhodnocením, schválením žádosti o čerpání úvěru. Žalovaný měl povinnost zaplatit z peněžních prostředků, které byly žalobcem poskytnuty, úrok 20 % měsíčně. Tento úrok ve výši 20 % se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu, když výše takto dohodnutého úroku měsíčně dle výpisu k revolvingovému úvěru činí 2 871 Kč. Žalovaný nezaplatil na úhradě revolvingového úvěru ničeho. Podle bodu 6.5 smlouvy se celý dluh stává splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti úvěru neuhradil a je od 1. 4. 2021 v prodlení. Žalobci vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny 5 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč, úroků ve výši 2 871 Kč a smluvní pokuty ve výši 363 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, na což nereagoval. 2. Žalovanému byla zaslána výzva, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce poskytl souhlas přímo v žalobě, zatímco žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Je tedy zřejmé, že v případě žalobce se jedná o obchodní korporaci podnikající v oblasti poskytování úvěrů. Z občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že se jedná o fyzickou osobu, když z údajů v této identifikační kartě byla potvrzena existence žalovaného. 4. Žalobce uzavřel se žalovaným jako úvěrující s klientem smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] z obsahu této smlouvy bylo zjištěno, že úvěr mohl být poskytnut až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč s prvním čerpáním ve výši 5 000 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovanému touto smlouvou byly poskytnuty peněžní prostředky 5 000 Kč, a to formou bankovního převodu na účet č. [bankovní účet], když číslo tohoto účtu bylo uvedeno u specifikace žalovaného jako účastníka smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaný měl dle tvrzení žalobce poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl hradit ve výši minimální splátky 1/5 dluhu k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce s minimální výší 300 Kč. Žalovanému byly dle bodu 4.5 smlouvy zasílány výpisy z úvěru s aktuální výší dluhu, minimální splátkou a datem splatnosti a dle bodu 5.1 smlouvy měl žalovaný uhradit poplatek 20 % z čerpané jistiny úvěru. Úrok byl sjednán v článku 6.1 smlouvy ve výši 20 % měsíčně! od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. Úrok vyčíslený ke konci každého kalendářního měsíce se stal dle ujednání ve smlouvě součástí jistiny dluhu žalovaného, když takto vypočtený úrok činí v kapitalizované výši 2 871 Kč. Dále pak mezi účastníky sporu byla dohodnuta smluvní pokuta dle bodu 6.2 smlouvy, podle bodu 6.3 smlouvy činí požadovaná smluvní pokuta 363 Kč (skutková tvrzení žalobce v žalobě, smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 17. 12. 2020 [číslo]). Žalovaný nezaplatil na svém dluhu nic. Podle bodu 6. smlouvy se bez dalšího stává dluh splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení dlužné částky, celá dlužná jistina úvěru, poplatky a kapitalizované úroky 20 % měsíčně z jistiny úvěru činily 8 871 Kč. Po připočtení smluvní pokuty tak žalobce požaduje z titulu smlouvy o úvěru 9 234 Kč. Výše uvedená skutková zjištění soud zjistil z občanského průkazu žalovaného a z výpisu k revolvingovému úvěru. Před uzavřením úvěru měl žalobce k dispozici jeden výplatní list žalovaného za měsíc listopad 2020, dle kterého dosahoval příjmu 24 158 Kč, který mu byl poukazován na účet č. [bankovní účet]. 5. Závěrem tedy lze shrnout, že žalobce odvíjí uplatnění svého nároku z titulu smlouvy o revolvingového úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, žalovaný čerpal na revolvingovém úvěru částku 5 000 Kč, k čemuž měl uhradit poplatek 1 000 Kč a kapitalizované dohodnuté úroky 2 871 Kč. K úhradě dluhu zbývá z titulu úvěru 8 871 Kč a na smluvní pokutě 363 Kč, což v součtu znamená žalobcem požadovanou částku 9 234 Kč. 6. Co se týče právní kvalifikace věci, soud tuto věc posoudil s ohledem na dataci smlouvy dle § 3028 odst. 1 OZ, tedy dle platné právní úpravy. 7. Mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným či klientem došlo ve smyslu § 1721 a násl. OZ distančním způsobem k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ, kdy tímto typem smlouvy se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných nejen od spotřebitele ale také z veřejně dostupných zdrojů, databází dlužníků za účelem posouzení úvěruschopnosti klienta. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o možnostech spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje, schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů, výdajů spotřebitele a plněním dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, neboť jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen, bez ohledu na příjmy, splácet spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 OZ, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, které odporuje zákonu, či narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že nejprve se z úřední povinnosti (SDEUC -679/18 OPR-FINANCE) zabýval tím, zda žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když je zřejmé, že úvěrová smlouva v rámci revolvingového úvěru měla být uzavřena z titulu spotřebitelských vztahů dle § 419 OZ i s ohledem na charakter žalobce, který podniká právě v oblasti poskytování úvěru. Jak vyplývá z dikce citovaného ustanovení § 86 odst.