31 C 268/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 50 370,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne 8. 11. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 573 Kč, úroky z úvěru ve výši 17,35 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 375 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 11 608 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 365 Kč do 8. 5. 2018. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 15 211 Kč a ke dni 20. 1. 2020 činila dlužná jistina 17 353,33 Kč, kapitalizované úroky 5 202 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 2 425,13 Kč. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel dne 8. 2. 2017 i další smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 155 Kč, úroky z úvěru ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 9 380 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 17 632 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 237 Kč do 4. 4. 2018. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částku 15 051 Kč a ke dni 20. 1. 2020 činila dlužná jistina 33 016,84 Kč, kapitalizované úroky 17 447,57 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 4 529,27 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. K dotazu soudu, jakým způsobem právní předchůdce žalobce prověřil před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalované úvěr splácet, doplnil, že právní předchůdce žalobce vycházel z údajů, které mu žalovaná sdělila v zákaznické kartě a zdůraznil, že při hodnocení žalovanou sdělených údajů vycházel z presumpce jejich správnosti a poctivosti jednání spolukontrahenta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. 5. Dne 8. 11. 2016 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 17 556 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 42 556 Kč) splácet v 18 měsíčních splátkách po 2 365 Kč. Dle zákaznické karty žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru právnímu předchůdci žalobce předložila výplatní pásky (soudu však žalobcem předloženy nebyly) za měsíc červenec, srpen a září 2016. V zákaznické kartě uvedla, že její příjem činí 16 787 Kč, další příjem 2 500 Kč, celkem dosahuje příjmu 19 287 Kč. Její běžné měsíční výdaje činí 8 000 Kč a uvedla, že má předchozí interní splátku u PF ve výši 2 500 Kč. Z tabulky umoření vyplynulo, že žalovaná splatila právnímu předchůdci žalobce 15 211 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne ze dne 20. 1. 2020. Dopisem, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. 6. Dne 8. 2. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 34 167 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 74 167 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 1 237 Kč. Dle zákaznické karty žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru právnímu předchůdci žalobce předložila 3 výpisy z bankovních účtu (soudu však žalobcem předloženy nebyly). V zákaznické kartě uvedla, že její příjem činí 13 458 Kč, další příjem 4 000 Kč a 21 500 Kč, celkem dosahuje příjmu 38 958 Kč. Její běžné měsíční výdaje činí 16 000 Kč a uvedla, že má předchozí interní splátku u PF ve výši 3 900 Kč. Z tabulky umoření vyplynulo, že žalovaná splatila právnímu předchůdci žalobce 15 051 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne ze dne 20. 1. 2020. Dopisem, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. 7. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo