31 C 80/2022-39 — Městský soud v Brně

Žalobou soudu doručenou dne 16. 12. 2020 se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím (úroků, zákonných úroků z prodlení) z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet]. Uvedenou smlouvou účastníci sjednali možnost žalované přečerpat zůstatek na uvedeném bankovním účtu až do výše 5 000 Kč a současně povinnost takový úvěr spolu s úroky ve výši 18,9 % ročně a poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu vrátit. Dodatkem ke smlouvě o úvěru následně došlo k navýšení limitu na částku 12 000 Kč. Žalovaná své povinnosti porušila, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna bance neprodleně uhradit. Žalovaná nereagovala na výzvu k úhradě nepovoleného debetního zůstatku ze dne 1. 4. 2020, v níž banka současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky [bankovní účet]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 6. 7. 2016 smlouvu o účtu a následně smlouvu o kontokorentním úvěru. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 5 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr využívat. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala uhradit úroky ve výši 18,9 % ročně. Dodatkem k uvedené smlouvě byl limit kontokorentu navýšen na částku 12 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila, nadto povolený úvěrový rámec nepovoleně přečerpala, na tuto skutečnost byla upozorněna žalobcem v dopise ze dne 3. 4. 2020, kterým jí žalobce současně sdělil, že pohledávku z nesplaceného úvěru ke dni 2. 4. 2020 převedl na evidenční účet pro splácení pohledávky [bankovní účet]. Z podkladů pro soudní řízení soud zjistil, že žalovaná žalobci dluží z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobci částku 11 047,68 Kč na jistině dluhu, částku 1 542,80 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % p. a. počítaného z jistiny kontokorentu za období od 2. 4. 2020 do 23. 11. 2020, částku ve výši 885,63 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od 2. 4. 2020, kdy se žalovaná dostala do prodlení, do 23. 11. 2020 a dále smluvní úroky 18,90 % p. a. z částky 11 047,68 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a dále zákonné úroky z prodlení 10 % p. a. z částky 11 047,68 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 30. 11. 2020 (výzva ze dne 30. 11. 2020 včetně podacího archu). Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, z níž vyplývala žalobci povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky-úvěr do výše 5 000 Kč resp. 12 000 Kč, žalované pak povinnost úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru ve výši 18,9 % ročně a poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr využívat (§ 2395 občanského zákoníku). Žalobce své povinnosti splnil, když žalované sjednaný úvěr poskytl. Žalovaná však své smluvní povinnosti nedodržela, úvěr nesplatila, nadto povolený úvěrový rámec nepovoleně přečerpala. Dostala se proto do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalované tak žalobce přistoupil v souladu se smlouvou k výpovědi smlouvy o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedl na evidenční účet pro splácení pohledávky [bankovní účet].). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení, jejichž výše byla v řízení prokázána podklady ro soudní řízení. Pokud jde o výši a složení celkové dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, tj. jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení (§1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 11 047,68 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč; celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.