37 C 155/2021-39 — Městský soud v Brně

Žalobou soudu doručenou dne 11. 8. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal nedoplatku za služby poskytované žalovanému s nájmem bytu [číslo] domu na ulici [ulice a číslo] Brno v roce 2018 ve výši 9 153 Kč a v roce 2019 ve výši 16 509 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce pronajal žalovanému ode dne 11. 7. 2006 na dobu neurčitou byt [číslo] domu na ulici [ulice a číslo], jehož vlastníkem je žalobce, jak se podává z informací o stavbě (č. l. 6) a z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 6 p. v.), za což se žalovaný zavázal žalobci hradit úhradu za služby spojené s užíváním tohoto bytu, jak se podává nájemní smlouvy (č. l. 3). Na službách spojených s užíváním tohoto bytu vznikl žalovanému za rok 2018 nedoplatek ve výši 9 153 Kč, jak se podává z vyměřených předpisů za rok 2019 (č. l. 7 p. v.) a jak je rovněž zřejmé z vyúčtování služeb za rok 2018 (č. l. 9), a za rok 2019 nedoplatek ve výši 16 509 Kč, jak se podává z vyměřených předpisů za rok 2020 (č. l. 8) a jak je rovněž zřejmé z vyúčtování služeb za rok 2019 (č. l. 10 p. v.). Výše nedoplatků též vyplývá z přehledu předpisů a jejich uhrazení (č. l. 19 až 22). Ani přes předžalobní výzvu (č. l. 16) a upomínku ze dne 8. 10. 2020 (č. l. 17) a ze dne 24. 6. 2021 (č. l. 25, 26) žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, jak se z nich ve spojení s obálkou (č. l. 18) podává. Z výpočtového listu (č. l. 8 p. v.), z podpisové listiny (č. l. 10), z poštovního podacího archu (č. l. 11 p. v.), z evidence přiřazených plateb (č. l. 22 p. v. až 24 p. v.) soud neučinil žádná skutková zjištění, stejně jako z žaloby (č. l. 12), z rozsudku (č. l. 13 p. v.) a z vyrozumění o zahájení exekuce (č. l. 15), neboť tyto se týkají jiného nároku. V projednávané věci soud s ohledem na ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) aplikoval právě OZ. Dle ustanovení § 2247 odst. 1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Takové služby žalobce žalovanému poskytoval, za což žalovanému vznikl v letech 2018 a 2019 předmětný nedoplatek, jež žalobci přes opakované výzvy neuhradil, a tak ho k tomu zavázal soud, a to i s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne v souladu se zákonem - § 2252 odst. 2 OZ, požadované žalobcem. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 4 280 Kč za dva úkony právní služby po 2 140 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za dva úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 1 027 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 025 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit činí 6 932 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce.