42 C 115/2022-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 74.581 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil žalobce tak, že je vlastníkem bytu [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], kdy tento byt pronajímal žalovanému na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Nájemní vztah měl zaniknout ke dni [datum] doručením výpovědi žalovanému. Žalovaný však byt vyklidil teprve dne [datum] prostřednictvím soudního vykonavatele. Předmětem této žaloby je bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu bez právního důvodu za období od ledna 2020 do [datum] v poměrné částce 74.581 Kč, spolu s příslušenstvím ve formě úroků z prodlení. 2. Žalovaný se ani přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí pro k.ú. [ulice] pole, [územní celek], [list vlastnictví]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným a dalším nájemcem smlouvu o nájmu bytu [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 54 C 256/2020 bylo prokázáno, že druhý nájemce předmětného bytu (nikoli žalovaný) již od února 2016 byt neužíval. Z obsahu nájemní smlouvy vyplývá, že výše nájmu byla odvozena od platných cenových předpisů. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] a oznámení o jednostranném zvýšení nájemného soud zjistil, že měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 7.741 Kč a částku za vybavení prostoru ve výši 30 Kč. Nájemní vztah účastníků byl ukončen doručením výpovědi dne [datum]. Žalovaný však byt vyklidil teprve dne [datum]. Z předpisů plateb se dále podává, že žalovaný nehradil žalobci platby spojené s užíváním bytu po skončení nájemního vztahu za období ledna 2020 do [datum]. Z vyúčtování služeb za rok 2019 je zřejmé, že vyšším předpisem záloh vznikl přeplatek na službách spojených s užíváním bytu v částce 1.668 Kč, o který byla ponížena částka dlužného bezdůvodného obohacení. Dluh žalobce tak dosahuje částky 74.581 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě celkové dlužné částky dopisem ze dne [datum] s dodatečně stanovenou lhůtou k zaplacení do [datum]. Zásilka byla dle kopie přiložené obálky připravena k vyzvednutí ode dne [datum], žalovaný však i přes uvedené ničeho žalobci neuhradil. 5. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014, i když vyplývají z nájemní smlouvy uzavřené před účinností občanského zákoníku. 6. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Podle § 2295 o. z., má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle §2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaný si s žalobcem sjednal nájemní vztah k předmětnému bytu, přičemž se zavázal v souvislosti s užíváním bytu hradit nájemné a platy za služby spojené s užíváním bytu. Ohledně uplatňované jistiny žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní ke skutečnosti, že žalovaný po datu skončení nájemního vztahu ke dni [datum] v bytě nadále bydlel ještě do [datum], kdy předmětný byt vyklidil. Nájemné pro rok 2020 dosahovalo částky 7.771 Kč měsíčně. Náklady za období od ledna 2020 do [datum] však žalovaný nehradil řádně a včas ve sjednaném rozsahu. Žalobce tak v řízení prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky a rovněž jeho ukončení, existenci dluhu a jeho složení, žalovaný naopak v řízení netvrdil a neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci plnění v podobě bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalovaným v době následující po skončení nájemní smlouvy. Konkrétně částku ve výši obvyklého nájemného za měsíce leden 2020 – poměrná část října 2020 ([datum]), na kterou navíc započetl přeplatek vzniklý na vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 1.668 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně stanovené lhůty k zaplacení v předžalobní výzvě. Lhůtu k plnění v délce 3 dnů soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 13. Jelikož žalobce nezaplatil soudní poplatek za podanou žalobu a současně byl v řízení zcela úspěšný, byla v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. (procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení žalovaným) tato povinnost doměřena žalovanému coby neúspěšné straně sporu, který je tak povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3.730 Kč. Žalovaný je povinen uloženou povinnost splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).