44 C 134/2021-62 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21.435,05 Kč s přísl. (po provedeném částečném zpětvzetí žaloby). Žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 5. 2016 uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 165.000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 10. 5. 2016. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 5.379 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 13. 6. 2016. Úrok byl sjednán ve výši 23,45 % ročně. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 237.276 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost splácet úvěr řádně a včas porušil, byl úvěr zesplatněn ke dni 29. 5. 2020 a žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 20.485,05 Kč na neuhrazené jistině a částku 950 Kč na smluvních pokutách (sjednaná smluvní pokuta za každou neuhrazenou splátku činila 500 Kč, nebyly uhrazeny 4 splátky, žalobkyně však požaduje na smluvních pokutách pouze 950 Kč). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1.939,06 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 323 Kč, úrok ve výši 23,45 % ročně z jistiny od 7. 8. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od 7. 8. 2020 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu nezaplatil. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že ve vztahu k žalovanému brala v úvahu výši úvěru, výši měsíční splátky, čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 50.000 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti ve výši 20.000 Kč, měsíční výdaje na bydlení ve výši 5.608 Kč, životní minima členů domácnosti ve výši 9.080 Kč (2 dospělí, 2 děti), souhrnné splátky jiných úvěrů ve výši 14.861 Kč, dále skutečnost, že žalovaný je ženatý, má 2 vyživované děti a bydlí ve vlastní nemovitosti. Žalobkyně dále provedla kontrolu žalovaného v registrech [příjmení], [příjmení] a NRKI. V registrech [příjmení] a [příjmení] žalovaný neměl záznam. Z registru NRKI vyplynulo, že žalovaný má 3 další úvěry, jež řádně a včas splácí, v minulosti již dva úvěry splatil. Na základě uvedených hledisek žalobkyně shledala žalovaného jako schopného splácet předmětný úvěr. 3. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou úplné ani přesné. Žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok v rozsahu předloženém žalobkyní. 4. K projednání věci soud nařídil na den 3. 5. 2022 v 13:30 hod. jednání. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 18. 2. 2022. Emailem ze dne 2. 5. 2022, doručeným soudu v 13:08 hodin, žalovaný požádal o odročení jednání s tím, že prodělává od 17. 4. 2022 respirační onemocnění a k lékaři jde 3. 5. 2022. Žalovanému bylo soudem sděleno, že žádost o odročení není řádná ani včasná a jednání se bude konat. Dne 3. 5. 2022 v 9:47 hod. žalovaný soudu sdělil, že je v pracovní neschopnosti a dále sdělil, že po dohodě s lékařem byl od 19. do 24. 4. 2022 v domácím léčení bez pracovní neschopnosti a v týdnu od 25. do 29. 4. pracoval z domova (doklad o pracovní neschopnosti ani lékařskou zprávu žalovaný soudu nezaslal). Soudem bylo žalovanému sděleno, že žádost o odročení není včasná ani řádná a jednání se bude konat. Emailem doručeným soudu dne 3. 5. 2022 v 12:10 hod. žalovaný soudu zaslal rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a email, ve kterém zdůraznil, že byl sice od 17. 4. 2022 nemocen, ale až do 2. 5. 2022 byl, byť v omezeném režimu, práce schopen. Lékařskou zprávu žalovaný nedoložil s tím, že ji nemá k dispozici. 5. Soud konstatuje, že žádost žalovaného o odročení jednání nařízeného na den 3. 5. 2022 v 13:30 hod. není včasná ani řádná. Žalovaný byl nemocen již od 17. 4. 2022, o odročení však požádal až 2. 5. 2022 odpoledne, tj. jeden den před konáním jednání. Doklad o své nemoci (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) pak žalovaný soudu zaslal až hodinu a 20 minut před konáním jednání. Takovouto žádost o odročení jednání nelze považovat za včasnou, žalovaný mohl a měl požádat o odročení jednání mnohem dříve. Soud dále dodává, že žádost o odročení není ani řádná. Z doloženého rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti neplyne, že by nemoc žalovanému bránila v účasti na jednání (lékařskou zprávu žalovaný nedoložil). Žalovaný přitom v předchozích týdnech, i když byl nemocný, pracoval. Z ničeho přitom neplyne (nic takového ani žalovaný netvrdí), že by se žalovanému nemoc dne 2. 5. 2022 zhoršila. Soudu se proto daná situace jeví tak, že žalovaný i přes nemoc v předchozích týdnech pracoval, a jen z důvodu konaného jednání si nechal„ napsat pracovní neschopnost“, aby se mohl jednání vyhnout. Omluva a žádost o odročení se tak soudu jeví jako účelová. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavírá, že žádost žalovaného o odročení jednání není včasná ani řádná a jednání se proto dne 3. 5. 2022 konalo v nepřítomnosti žalovaného. 6. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. 7. Dne 4. 5. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 165.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 5.379 Kč, splatných vždy 15. dne v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,45 % ročně. Ve smlouvě byla taktéž sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, která se účtuje jednou za dobu trvání smlouvy při prodlení delším než jeden měsíc. V úvěrové smlouvě taktéž žalovaný uvedl, že je ženatý, vyživuje dvě děti, má vysokoškolské vzdělání a bydlí ve vlastním domě/bytě. Zdroj příjmu žalovaného je z podnikání a jeho čistý měsíční příjem činí 50.000 Kč, čistý měsíční příjem partnerky žalovaného pak činí 20.000 Kč. 8. Z doložené Úvěrové zprávy (na č.l. 57 spisu) plyne, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů o příjmech sdělených žalovaným v úvěrové smlouvě. Žalobkyně dále jako výdaje použila životní minimum a výdaje na bydlení dle ČSÚ. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech [příjmení], [příjmení] a NRKI s kladným výsledkem. Z registru NRKI žalobkyně zjistila, že splátky žalovaného u jiných společností jsou 14.261 Kč měsíčně. Dále žalobkyně zohlednila splátky jiných úvěrů u žalobkyně ve výši 600 Kč. Žalobkyně uzavřela, že i po splátce předmětného úvěru ve výši 5.379 Kč měsíčně žalovanému zbyde měsíčně 25.072 Kč na jeho další výdaje. 9. Z výpisu z NRKI plyne, že žalovaný měl jeden hypoteční úvěr se splátkou 12.261 Kč měsíčně, dále jeden kontokorentní úvěr a jeden úvěr z kreditní karty se splátkou 600 Kč měsíčně. 10. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že žalovaný úvěr ve výši 165.000 Kč čerpal dne 10. 5. 2016. Z výpisu dále plyne, že žalovaný se začal dostávat do prodlení se splátkami ve druhé polovině roku 2019, poslední úhradu pak provedl dne 17. 2. 2020. Žalovaný na úvěr celkem zaplatil 237.276 Kč. K úhradě zbývá na jistině částka 20.485,05 Kč, dále 950 Kč na smluvních pokutách, 1.939,06 Kč na úroku a 327,97 Kč na úroku z prodlení. 11. Dne 29. 5. 2020 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 22.796 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy. Předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 24. 6. 2020, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 12. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování dotazem na [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] ke zjištění uživatele telefonního čísla [tel. číslo] a IP adresy [číslo] ke dni 10. 5. 2016 soud pro nadbytečnost zamítl. Soud měl na základě již provedených důkazů za dostatečně prokázané, že Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 4. 5. 2016 uzavřel žalovaný. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením