44 C 38/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 16.560 Kč s přísl. z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]). [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 7. 1. 2021 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 12.000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 4.560 Kč do 6. 2. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny zápůjčky ve výši 12.000 Kč a z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 4.560 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z [právnická osoba] na žalobkyni. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná skutečně dne 7. 1. 2021 uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce. Doložená Smlouva o zápůjčce [číslo] není žalovanou podepsána. V záhlaví Smlouvy o zápůjčce [číslo] jsou sice uvedeny identifikační a kontaktní údaje žalované, to však ale ještě neznamená, že to byla právě žalovaná, kdo tyto údaje v žádosti o zápůjčku na internetových stránkách [právnická osoba] vyplnil. Totožnost osoby podávající žádost o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek [právnická osoba] nebyla nijak ověřena (tvrzení žalobkyně, že totožnost žalované byla ověřena kopií průkazu totožnosti, výpisem z bankovního účtu či výplatními páskami nebylo nijak doloženo – žalobkyně tyto listiny soudu nepředložila). Z ničeho tedy nelze dovodit, že by právě žalovaná dne 7. 1. 2021 uzavřela s [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo], resp. že by požádala o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek. 4. Z provedených důkazů nicméně vyplynulo, že [právnická osoba] zaslala žalované na její bankovní účet dne 7. 1. 2021 částku 12.000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne 7. 1. 2021, přípis [příjmení] [příjmení] na č.l. 23 spisu, výpis z účtu na č.l. 24 spisu). 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena z [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 26. 5. 2021. 6. Předžalobní výzvou ze dne 26. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 19.446 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne 26. 5. 2021. 7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 8. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jelikož se žalobkyně nařízeného jednání soudu dne 28. 7. 2022 nezúčastnila, soud jí nemohl vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. a v řízení tak nebylo prokázáno, že by mezi [právnická osoba] a žalovanou vznikl dne 7. 1. 2021 závazkový vztah uzavřením Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z ničeho totiž neplyne, že by právě žalovaná dne 7. 1. 2021 požádala o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek [právnická osoba] či jiným způsobem uvedenou smlouvu uzavřela (doložená Smlouva o zápůjčce [číslo] nebyla podepsána žalovanou). Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že [právnická osoba] vyplatila žalované bankovním převodem částku 12.000 Kč, soud na daný skutkový stav nahlížel jako na bezdůvodné obohacení žalované na úkor [právnická osoba] Pohledávka za žalovanou byla postoupena z [právnická osoba] na žalobkyni. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku má tak nyní žalovaná vůči žalobkyni. 11. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat předžalobní výzvu ze dne 26. 5. 2021, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 19.446 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva ze dne 26. 5. 2021 byla předána k poštovní přepravě dne 26. 5. 2021. Za použití domněnky doby dojití dle § 573 občanského zákoníku tedy byla předžalobní výzva doručena žalované dne 31. 5. 2021 a od 4. 6. 2021 je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tedy od 4. 6. 2021 do zaplacení náleží úrok z prodlení z nevráceného bezdůvodného obohacení (§ 1970 občanského zákoníku). 12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě částečně vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.000 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta ohledně částky 4.560 Kč s úrokem z prodlení (požadovaný poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky) a ohledně požadovaného úroku z prodlení z částky 12.000 Kč za období od 7. 2. 2021 do 3. 6. 2021. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků z prodlení ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 70,75 % předmětu řízení (ohledně částky 13.139,17 Kč), žalovaná byla úspěšná v 29,25 % předmětu řízení (ohledně částky 5.430,81 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalované právo na náhradu 41,50 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč a částkou 252 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2.252 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 41,50 %, tj. 934,58 Kč.