47 C 208/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 6 655 Kč s úrokem z prodlení specifikovaný ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky 16. 3. 2020 ohledně [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] v [obec]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud nařídil jednání, k němuž se dostavil pouze žalobce a soud na prvním jednání též vyhlásil rozsudek. V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav. 4. Dne 16. 3. 2020 a 17. 3. 2020 proběhla mezi žalovaným a žalobcem SMS komunikace - žalovaný žalobci poslal fotodokumentaci vozíku, který žalovaný požádal žalobce vyprostit. Žalobce učinil žalovanému dne 16. 3. 2020 SMS zprávou nabídku ceny za provedení jeřábnické práce - 2 500 Kč/hodina bez DPH a 100 Kč bez DPH za 1 km přepravy jeřábu. Tuto cenu žalovaný (v SMS komunikaci ve dnech 16. – 17. 3. 2020) akceptoval. Dohodnuté plnění (vyproštění jeřábu pro žalovaného) žalobce pro žalovaného provedl dne 17. 3. 2020, kdy žalobce vyzvedl vozík žalovaného. Jeřábnická práce trvala jednu hodinu a celkový počet kilometrů přepravy jeřábu činil 2 x 15 km. Cena díla ve výši 6 655 Kč se tak skládá z částky 2 500 Kč (smluvně dohodnutá cena za 1 započatou hodinu výkonu autojeřábu) a ceny 3 000 Kč (30 km přepravy jeřábu po 100 Kč za každý km), to celé zvýšeno o DPH 21% ve výši 1 155 Kč. 5. Shora uvedený skutkový stav soud právně posoudil následovně. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, v níž se dohodli na smluvní ceně díla a žalobní částka odpovídá smluvní ceně díla a žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní ceny díla ve výši 6 655 Kč, pročež je namístě podřadit pod následující ustanovení. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“)„ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“. Podle § 2610 odst. 1 o. z.„ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla“. Podle § 2604 o. z.„ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno“. Podle § 2605 odst. 1 o. z.„ dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.“. Podle § 2608 odst. 1 o. z.„ Je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.“. Podle § 2088 o. z.„ prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.“. Podle § 2623 o. z.„ není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu“ (tj. § 2586 o. z. až § 2619 o. z.). 6. Pokud jde splatnost žalobního závazku a prodlení žalovaného, pak žalobce neprokázal své tvrzení o uzavření ústní dohody o splatnosti závazku do 15 dnů od provedení díla, tedy od 17. 3. 2020. Žalobce ani neprokázal doručení faktury žalovanému. Proto se žalobní závazek stal splatným až v závislosti na doručení žaloby žalovanému, k čemuž došlo 25. 10. 2021 (to v souladu s judikaturou, podle níž je možné předložit fakturu k placení dlužníku formou doručením stejnopisu žaloby jako výzvy k zaplacení - např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2003 sp. zn. 32 Odo 176/2002). Podle § 1958 odst. 2 o. z.„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Tudíž žalovaný byl povinen zaplatit žalobní částku žalobci dne 26. 10. 2021 (den po doručení žaloby) a od 27. 10. 2021 je v prodlení, přičemž zákonný úrok z prodlení činil v době prodlení 8,5 % ročně. Navíc šlo o závazek mezi podnikateli, a proto má žalobce právo i na paušální náklady ve výši 1 200 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. - § 3:„ Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč“). Z uvedených důvodů soud žalobě ve výroku II. vyhověl a žalobu zamítl jen ohledně části úroku z prodlení uvedeného ve výroku I. 7. Žalobce byl v řízení téměř plně úspěšný, a proto má právo podle § 142 odst. 3 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v nákladech právního zastoupení za čtyři úkony právní služby: příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a účast na jednání po 1 500 Kč na úkon (odměna), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a náhrada DPH ve výši 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 512 Kč Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 112 Kč, k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Za doplnění žaloby z 29. 11. 2021 soud žalobci nic nepřiznal, nejednalo se o účelný úkon dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v tom smyslu, že tam uvedené mohlo a mělo být obsaženo již v žalobě a opak nelze klást k tíži žalovaného v tom smyslu, že by měl o to větší platit náklady řízení žalobci.