48 C 46/2021-57 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 246.469,23 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že žalovaný v době od 12. 11. 2009 do 28. 6. 2016 z poboček žalobce v Brně a v České republice využil u žalobce službu„ doporučená zásilka do zahraničí“ a s úmyslem získat neoprávněný majetkový prospěch v celkem 561 případech zaslal tzv. aerogram na různé adresy do Republiky Nauru, kdy jeho cílem nebylo doručení zásilek či jeho snaha získat zpět nedoručitelné aerogramy opatřené poštovními známkami, ale vyplacení příslušné náhrady od žalobce. Konkrétně se pak jedná o zásilky uvedené v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2019, č. j. [číslo jednací] pod číslem 313) až 561). Žalovanému byla žalobcem v souvislosti s doručením předmětných zásilek vyplacena v reklamačním řízení vždy částka uvedená u jednotlivých zásilek. Žalovaný byl za toto jednání odsouzen shora specifikovaným rozsudkem, kterým byl současně zavázán k povinnosti uhradit žalobci škodu. Rozsudek Krajského soudu v Brně byl částečně ve výroku o náhradě škody zrušen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, č. j. [číslo jednací] a žalobce byl se svým nárokem odkázán na občanskoprávní řízení. Žalobce se tak v tomto řízení domáhá vůči žalovanému náhrady škody ve výši 246.469,93 Kč. Žalobce na základě zrušeného trestního rozsudku vedl vůči žalovanému exekuci, kde byla soudním exekutorem vymožena částka 169.600 Kč, kterou žalobce následně započetl na náhradu škody vyplacené v souvislosti se zásilkami uvedenými pod č. 164) – 312) odsuzujícího rozsudku. Nárok žalobce není promlčen, neboť se se svým nárokem v původní výši 773.359 Kč přihlásil do trestního řízení dne 12. 12. 2017, čímž k tomuto dni došlo ke stavění promlčecí doby, které skončilo ke dni právní moci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, č. j. [číslo jednací]. Nejstarší náhrada pak byla žalobci vyplacena dne 8. 9. 2015. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný se již cca 50 let zabývá odbornou filatelistkou se specializací na tzv. aerofilatelistiku. Jeho snahou bylo získat tzv. celistvou zásilku, kdy jediným jeho zájmem bylo získat zásilku zpět jako zásilku nedoručenou, kdy zásilka vykazuje, že v určitou dobu byla v určité destinaci. Žalovaný se tak jednání, které mu bylo kladeno za vinu, nedopustil s úmyslem získat neoprávněný majetkový prospěch, ale za účelem získání kompletní sbírky aerogramů opatřených poštovními razítky ze všech dostupných destinací. Destinace Nauru byla poslední destinací, která mu chyběla ke zkompletování jeho sbírky aerogramů. Žalovaný odeslal zásilky do destinace Nauru s tím, že žalobce v souladu s poštovní smlouvou a svými poštovními podmínkami vrátí žalovanému jím odeslané zásilky jako nedoručené. Žalobce ale nebyl s to zajistit doručení zásilek a jejich následné vrácení zpět žalovanému. Žalobce tak nedostál svému závazku doručit řádně zásilky žalovaného a v případě jejich nedoručení je žalovanému vrátit zpět, neboť veškeré snahy žalovaného o doručení aerogramů do destinace Nauru skončily jejich nedoručením a ztrátami zásilek. Žalobci nevznikl na vrácení poskytnuté náhrady škody nárok, neboť žalovaný obdržel náhradu škody v souladu s právními předpisy a poštovními podmínkami žalobce. Proti žalovanému byla na základě exekučního titulu, a to rozsudku Krajského soud v Brně ze dne 3. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], vedena u [exekutorský úřad] [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], exekuce. Exekuce byla dle § 268 odst. 1 písm. b) o.s.ř. zastavena, neboť exekuční titul byl zrušen. V této exekuci byla vůči žalovanému vymožena částka 169.600 Kč, kterou žalobce přípisem ze dne 9. 10. 2020 započetl oproti své pohledávce z titulu náhrady škody. Žalovaný se zápočtem nesouhlasil a vyzval žalobce dopisem ze dne 22. 10. 2020 k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce se tak v tomto řízení domáhal vzájemným návrhem ze dne 15. 4. 2021 vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení částky 169.600 Kč s příslušenstvím. 3. Žalobce v replice ze dne 2. 8. 2021 uvedl, že pohledávka žalobce z titulu náhrady škody není nejistá a je způsobilá k započtení. Žalovaný se měl od 26. 3. 2018 možnost seznámit s obsahem trestního spisu, žalovaný tak byl od tohoto dne seznámen s požadavkem žalobce na úhradu náhrady škody. Žalobce navrhl zamítnout vzájemný návrh žalovaného. Trestním rozsudkem bylo prokázáno, že žalovaný nejednal v rámci svého koníčku, ale výhradně za účelem získání neoprávněného prospěchu. Žalovaný uváděl na zásilkách smyšlené adresy či osoby, které se v republice Nauru nenacházely a uváděl tak žalobce v omyl. Pohledávka žalobce je jistá, když vznikla jako škoda způsobená trestnou činností žalovaného, za niž byl pravomocně odsouzen. 4. Na základě provedeného dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutkový stav. 5. Žalobce se podáním ze dne 8. 12. 2017 připojil se svým nárokem na náhradu škody vůči žalovanému ve výši 773.359 Kč s příslušenstvím v trestním řízením vedeném vůči němu u Policie České republiky, [stát. instituce] [obec], [anonymizována čtyři slova], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] s tím, že tato částka představuje součet žalovanému vyplacených náhrad škod v rámci jím uplatněných reklamací zásilek (viz uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 8. 12. 2017). 6. Žalovaný byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], pravomocně ke dni 3. 12. 2019 uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, čímž žalobci (tam poškozenému) způsobil škodu ve výši 536.374 Kč, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, který byl podmíněně odložen do zkušební dobu tří let. Současně byla tímto rozsudkem žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu náhrady škody částku 536.374 Kč. Žalovaný v době od 12. 11. 2009 do 28. 6. 2016 z poboček žalobce využil službu„ doporučená zásilka do zahraničí“, kterou žalobce poskytuje a s úmyslem získat neoprávněný majetkový prospěch v celkem 561 případech zaslal tzv. aerogram na různé adresy do Republiky Nauru, avšak jeho cílem nebylo doručení zásilek či snaha získat zpět nedoručitelné aerogramy opatřené poštovními razítky, ale vyplacení příslušné náhrady od žalobce. Žalovanému byla žalobcem vyplacena v celkem 561 případech vždy částka uvedená v jednotlivých skutcích uvedených v tomto rozsudku pod bodem 1) až 561), kdy předmětem tohoto řízení byly skutky uvedené pod bodem 313) až 561). Žalovanému byla na základě reklamace ze dne 29. 6. 2015 vyplacena žalobcem dne 2. 12. 2015 částka 982 Kč (viz skutek pod bodem 313) a na základě reklamace ze dne 29. 6. 2015 dne 8. 9. 2015 částka 2 x 982 Kč (viz skutek po bodem 319) a 325). Z odůvodnění rozsudku se pak mj. podává, že žalovaný min. od listopadu 2019 musel předpokládat a počítat s tím, že předmětné zásilky se v rámci poštovní přepravy ztratí a jemu bude vyplacena paušální náhrada. Žalovaný zasílal aerogramy na Nauru v desítkách, vyšších desítkách a v letech 2014, 2015 pak i ve stovkách ročně, v jednotlivých měsících je zasílal opakovaně, od roku 2012 téměř každý kalendářní měsíc. Žalovaný uváděl žalobce (tam poškozeného) v omyl v tom směru, že má zájem o využití poštovní služby, s ohledem na své zkušenosti a odbornost věděl, že pravděpodobnost, že se mu aerogram adresovaný do Republiky Nauru vrátí se limitně blíží nule a na toto spoléhal a využil toho k vlastnímu obohacení. 7. Soud ve věci k návrhu žalobce provedl důkaz i obsahem spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], a to postupem dle § 129 o.s.ř. Nad rámec toho soud k výslovnému návrhu účastníků pak provedl k důkazu i účastníky explicitně označené listiny z tohoto spisu. Z obsahu trestního spisu zdejšího soudu pak soud zjistil, že žalobce podal dne 13. 3. 2017 trestní oznámení. Z jeho odůvodnění se podává, že žalobce poskytoval opakovaně žalovanému službu„ doporučená zásilka do zahraničí“ a tento v období let 2012 –2016 odeslal 511 ks doporučených zásilek do zahraničí, které následně reklamoval. Reklamace byly žalobcem uznány jako důvodné a žalovanému byla postupně žalobcem vyplacena na náhradě škody částka 463.888 Kč a na vrácených službách částka 28.635 Kč. Dle žalobce mohlo docházet ke zneužití práva na výplatu náhrady škody a pravým účelem jednání žalovaného mohlo být získání náhrady škody za nedoručení zásilek. Součástí trestního oznámení žalobce pak byl seznam 511 tam specifikovaných zásilek odeslaných žalovaným, za nějž byla žalovanému žalobcem vyplacena v rámci reklamačního řízení náhrada škody ve výši v seznamu uvedeném. Jednalo se konkrétně o zásilky odeslané žalovaným v období od 13. 7. 2012 do 22. 12. 2015. Žalovanému pak byla na základě jednotlivých reklamací vyplacena v období od 4. 4. 2013 do 7. 9. 2016 částka 492.523 Kč (viz trestní oznámení žalobce včetně seznamu zásilek založeného na čl. 146 a na čl. 146 –168 trestního spisu). Žalobce následně své trestní oznámení