49 C 60/2022-37 — Městský soud v Brně

Žalobce se – žalobou doplněnou k výzvě soudu - domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 12.100,56 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o [anonymizováno] účtu, že podle této smlouvy žalovaný využil služeb“ žalobce v celkové ceně 9.415 Kč, když prostřednictvím„ aktivované [anonymizováno] karty“ uskutečnil platební transakce v částce 9.415 Kč. Z této částky žalovaný žalobci nezaplatil ničeho. Žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky, marně. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – nevyjádřil, k jednání nařízenému na 28. 7. 2022 se bez omluvy nedostavil, ač předvolán řádně a včas. K tomuto jednání se nedostavil ani žalobce, který ovšem svou neúčast omluvil. Svou neúčastí nicméně zabránil soudu v postupu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (kdy jej soud hodlal vyzvat k doplnění tvrzení, jak žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval, že žalovaný bude schopen řádně podle smlouvy splácet). Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: Ze„ smlouvy ke službě [anonymizováno] účet“ soud zjistil, že jde o formulář smlouvy podepsaný ze strany žalobce, nikoli však žalovaného. Svou neúčastí u jednání pak žalobce zabránil soudu, aby jej poučil a vyzval k označení důkazů o uzavření smlouvy postupem pdoel sutanvoení § 118a odst. 3 o. s. ř. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud vzal za prokázané, že tuto kopii žalovaný žalobci poskytl, tedy zjevně se žalobcem jednal. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 7. 10. 2021 soud vzal za prokázané, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 17.557,61 Kč. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tato listina byla žalovanému odeslána dne 7. 10. 2021. Z vyúčtování za červenec 2020 soud vzal za prokázané, že žalovaný čerpal v uvedeném měsíci prostředky (provedl platby) v celkové výši 8.274,30 Kč. Z vyúčtování za srpen 2020 soud vzal za prokázané, že žalovaný čerpal v uvedeném měsíci prostředky (provedl platby) v celkové výši 1.073 Kč. Z vyúčtování za září 2020 soud vzal za prokázané, že žalovaný čerpal v uvedeném měsíci prostředky (provedl platby) v celkové výši 67,70 Kč. Celkově tedy žalovaný za uvedené tři měsíce čerpal prostředky (provedl platby) v celkové výši 9.415 Kč. Ze smlouvy o poskytování služeb [anonymizováno] soud zjistil, že ji dne 4. 3. 2015 uzavřel žalobce a [právnická osoba] Pro rozhodnutí ve věci obsah smlouvy není určující. Z listin označené jako„ [anonymizována čtyři slova]“ soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující zjištění. Jde o listinu předloženou v anglickém jazyce bez překladu do jazyka českého, přičemž jednacím jazykem soudu je jazyk český. Bez ohledu na právě uvedené z listiny nevyplývá nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. Z listiny bez označení, obsahující tabulkový přehled, v němž první sloupec je označen„ Transaction ID“ soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Jde o přehled psaný extrémně malým písmem na hranici čitelnosti, není zřejmé, co by z něj mělo vyplývat. Z mailové korespondence adresované na mail: [email] soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Není zřejmé, kdo využívá adresu„ [anonymizováno] cz“ a není nijak zřejmé, kdy a zda vůbec předložené zprávy byly adresátovi doručeny. Z listiny„ [anonymizováno] účet“ soud nevzal za prokázané žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Jde o listinu obsahující výklad pojmů používaných žalobcem a obecné informace o službách, které žalobce poskytuje, ceník apod. Po provedeném dokazování soud, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: V období červenec – září 2020 žalovaný čerpal prostředky (provedl platby) v celkové výši 9.415 Kč, přičemž se jednalo o prostředky žalobce. Soud nemá za prokázané, že by účastníci spolu uzavřeli jakoukoli smlouvu a jaký byl její obsah (k tomu srov. shora). Přípisem odeslaným dne 7. 10. 2021 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 17.557,61 Kč. Po právní stránce soud věc hodnotí takto: Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření jakékoli smlouvy mezi účastníky, avšak žalovaný čerpal prostředky žalobce v celkové výši 9.415 Kč, aniž k tomu měl právní důvod, došlo u něho ke vzniku bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobci dosud (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) nezaplatil ničeho, zbývá vydat 9.415 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení přípisem odeslaným dne 7. 10. 2021. Žalobce netvrdil a neprokazoval, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen (a s ohledem na jeho absenci při jednání dne 28. 7. 2022 jej soud v tomto smyslu nemohl poučit a vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. dne 12. 10. 2021. Dne 12. 10. 2021 bylo úterý, za dobu„ bez zbytečného odkladu“, v níž je dlužník povinen splnit (srov. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.) za této situace soud považuje následující čtvrtek, tj. 14. 10. 2021 (nelze předpokládat, že žalovaný hned v úterý reálně mohl stihnout zadat bankovní příkaz k úhradě; pokud jej zadal následující den, tj. ve středu 13. 10. 2021, ve čtvrtek 14. 10. 2021 mohla být částka připsána na účet žalobce). Ke dni 14. 10. 2021 tedy podle názoru soudu nastala splatnost částky 9.415 Kč a od následujícího dne, tj. od 15. 10. 2021, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky. Soud proto shledal žalobu důvodnou v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 9.415 Kč s úroky z prodlení (k právu na zaplacení úroku z prodlení srov. ustanovení § 1970 o. z.) z této částky ode dne 15. 10. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci (který soud posuzoval nejenom ve vztahu k jistině, ale též k žalovanému úroku z prodlení, který soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, k tomu srov. ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 70 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 30 %, tzn. rozdíl je 40 % Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 750 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 300 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 150 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 220,50 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., tj. celkem 220,50 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 40 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 828,20 Kč. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 828,20 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).