51 C 126/2021-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28.7.2021 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 34 906,73 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovanou dne 23.9.2016 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalované poskytl zápůjčku ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci vrátit celkem částku 58 550 Kč (tj. jistina ve výši 45 000 Kč a náklady zápůjčky ve výši 13 550 Kč), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4 880 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy celkem uhradila pouze částku 16 200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu dne 24.6.2019. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požadoval jistinu ve výši 34 906,73 Kč, kapitalizované smluvní úroky ve výši 17 224,73 Kč (tj. 27,80 % ročně z částky 34 906,73 Kč od 29.9.2017 do 24.6.2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 709,60 Kč (tj. 8,05% ročně z částky 34 906,73 Kč od 22.6.2017 do 24.6.2019), a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 34 906,73 Kč od 25.6.2019 do zaplacení a úrok 27,8% ročně z částky 34 906,73 Kč od 25.6.2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaná dne 23.9.2016 uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 13 550 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 880 Kč. 5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, vyživuje 3 osoby, kdy její jediný příjem činí výplata ve výši 12 131 Kč. Jako příjem celé domácnosti pak uvedla částku 28 000 Kč Celkem je pak jako příjem uvedena částka 30 131 Kč. U výdajů žalovaná uvedla částku 2 380 Kč na interní splátky a částku 9 200 Kč na ostatní výdaje. Dle karty zákazníka byla tvrzení žalované ověřována dle pracovní smlouvy na dobu určitou do 31.12.2016 a na základě předložených tří výpisů z bankovního účtu. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku žalované na žalobce. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2019 bylo zjištěno, že byla žalovaná vyrozumívána o postoupení pohledávky, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 14.7.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 29.7.2020. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 15. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku 45 000 Kč a žalovaná se zavázala předchůdci žalobce vrátit částku 58 550 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 880 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované zápůjčku splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaná uvedla v rámci zákaznické karty. Z této listiny však nevyplývá, že by předchůdce žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V zákaznické kartě je uvedeno, že byly doloženy pouze bankovní výpisy ohledně příjmů a pracovní smlouva. Pokud pak jde o výdaje, tyto žalobce nijak neověřoval. V tomto ohledu má soud za to, že předchůdce žalobce nejen dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splácet, ale dokonce výdaje žalované podhodnotil. Je dost nereálné si představit, že by žalovaná za nájemné, inkaso, služby a stravu měla výdaje pouze 9 200 Kč, zvlášť když má vyživovací povinnost k dalším třem osobám. Předchůdce žalobce výdajovou stránku žalované dle zákaznické karty neověřoval, přičemž si však jako profesionál musel být vědom skutečnosti, že pokud nějaká osoba bydlí v nájmu a má vyživovací povinnost ke třem osobám, nemůže mít reálné výdaje ve výši 9 200 Kč, a proto by za této situace měl věnovat zvláštní pozornost při ověřování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. 16. Soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon. 17. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce pouze z tvrzených příjmů a výdajů, kdy si ověřil pouze příjmy na základě bankovních výpisů (předpokládal by-li soud, že byly opravdu doloženy), pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdce žalobce poskytl žalované peně