52 C 200/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 domáhal zaplacení částky 4.719,13 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovaným dne 20. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 6.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit tuto částku včetně úroku ve výši 29 % ročně a poplatků v celkové výši 4.640 Kč formou týdenních splátek. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a věřitel tak úvěr zesplatnil ke dni 11. 7. 2017. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4.719,13 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 14. 6. 2018 ve výši 356,67 Kč a úroku z úvěru kapitalizovaného ke dni 14. 6. 2018 ve výši 520,81 Kč. Pohledávka byla postoupena z věřitele na žalobce. Žalobce dále nárokuje smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny a další úrok z prodlení z jistiny za období od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Věřitel s žalovaným uzavřeli dne 20. 3. 2017 smlouvu [číslo] na základě které věřitel poskytnul žalovanému při podpisu smlouvy částku 6.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem ve výši 29 % ročně v celkové výši 4.640 Kč formou týdenních splátek ve výši 237 Kč Poslední splátka měla být zaplacena dne 29. 1. 2018. Žalovaný na dluh naposledy zaplatil 4. 7. 2017 podle přehledu plateb. Dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena z věřitele na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dne 14. 6. 2018. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 28. 11. 2019. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi věřitelem a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), na základě které byly žalovanému poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s příslušenstvím a poplatky. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a neprokázal, že by svou povinnost byť jen z části splnil, soud tak přisvědčil tvrzení žalobce. Žalovaný tak svoji smluvní povinnost nedodržel. Žalovaný se rovněž dostal tedy od osmého dne následujícího po poslední zaplacené splátce, tedy 12. 7. 2017, do prodlení s plněním peněžitého závazku a věřiteli vzniklo právo na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 OZ. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ust. § 1879 a násl. OZ na žalobce, který je tak oprávněn pohledávku vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl ve výši tvrzené žalobcem a zavázal žalovaného k úhradě žalované jistiny ve výši 4.719,13 Kč, spolu se správně kapitalizovaným úrokem z prodlení do 15. 6. 2018 ve výši 356,67 Kč a se správně kapitalizovaným úrokem z úvěru do 14. 6. 2018 ve výši 520,81 Kč, s úrokem z jistiny za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 29 % p.a. a dalším úrokem z prodlení z jistiny za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % p.a. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném ke dni vykonání úkonu. Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 200 Kč (§ 14b advokátního tarifu). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 100 Kč. Zástupce žalobce vykonal v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci – žaloba. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 1.489 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit tuto částku přímo k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení, se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b advokátního tarifu.