54 C 145/2022-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalovaném zaplacení částky 17.475 Kč s příslušenstvím, s tím, že uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny, a to dne [datum], kdy uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu, a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období [datum] - [datum] elektřinu za cenu 9.958 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku k dnešnímu dni ničeho neuhradil. 2. Podle této smlouvy se žalobce zavázal dodávat elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Součástí Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne [datum] smluvní strany učinily i [ulice] podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. Podle čl. 2 odst. 2.2 Obchodních podmínek platí, že zákazník se zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy, odebírat elektřinu pouze od žalobce jako dodavatele. Toto ustanovení se nevztahuje na dodávku elektřiny z výrobny zákazníka, instalované v odběrném místě. V opačném případě, tedy v případě porušení výše uvedeného ustanovení Obchodních podmínek, je podle čl.„ Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“ odst. 4 smlouvy zákazník povinen zaplatit žalobci jako dodavateli smluvní pokutu ve výši 5.500 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 24 měsíců od data zahájení dodávky, a to s možností automatického a opakovaného prodloužení smlouvy o 1 rok. [příjmení] elektřiny dle smlouvy byly zahájeny dne [datum] a doba dodávky elektřiny sjednaná smlouvou tak měla skončit nejdříve ke dni [datum]. V období od [datum] do [datum] se žalovaný smlouvou zavázal odebírat elektřinu v odběrném místě č. [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, neboť uzavřel novou smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa s novým dodavatelem v době, kdy byl vázán smlouvou. [příjmení] elektřiny do odběrného místa dle smlouvy tak byla ukončena již dne [datum]. Žalobce proto v souladu s porušením výše uvedeného čl. 2 odst. 2.2 Obchodních podmínek a v souladu s čl.„ Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“ odst. 4 smlouvy fakturou [číslo] ze dne [datum] vystavil žalovanému vyúčtování smluvní pokuty za porušení obchodních podmínek a smlouvy, a to částkou ve výši 5.500 Kč se splatností [datum]. K úhradě faktury [číslo] byl žalovaný vyzván upomínkou žalobce k úhradě závazků ze dne [datum] a dále upomínkou žalobce ze dne [datum]. Žalovaný takto vyúčtovanou smluvní pokutu do data podání žaloby ani zčásti neuhradil. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období [datum] - [datum] elektřinu za cenu 2.017,00 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku k datu podání žaloby ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.500 Kč za předčasné ukončení smlouvy, soud žalobní návrh žalobce zamítl. Žalobce uvedl, že součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí smluvní strany učinily obchodní podmínky, v nichž podle čl. 2 odst. 2.2 bylo uvedeno, že zákazník se zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) od odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy, odebírat elektřinu pouze od žalobce jako dodavatele. Na základě tohoto ustanovení z důvodu, že žalovaný uzavřel novou smlouvu o dodávce elektřiny do stejného odběrného místa s novým dodavatelem, ačkoliv byl vázán smluvně k žalobci, požadoval tedy žalobce smluvní pokutu. Žalovaný v předmětném vztahu vystupoval jako spotřebitel, neboť uzavřel smlouvu jako zákazník pro svou domácnost. Ujednání o smluvní pokutě bylo sice zařazeno přímo v textu smlouvy, ovšem v sekci označené jako„ Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“, což může v běžném spotřebiteli vyvolat představu o ujednáních vysvětlujících, doplňujících či o ujednáních pouze informativního charakteru ve vztahu k podstatným náležitostem smlouvy. Použité písmo i formulářové provedení smlouvy (drobné písmo, členění, nemožnost eventuální změny, resp. jiné dohody účastníků), naplňuje typický charakter nepoctivých ujednání. Běžnou praxí minulých let bylo uzavírání smluv tím způsobem, že účastníky byla podepsána jen část označená jako smlouva a účastníkem smlouvy nebývaly podepsány obchodní podmínky, které se někdy nacházely i na druhé straně smlouvy, a až v nich byla umístěna ujednání o smluvní pokutě. V daném případě je smlouva o sdružených dodávkách elektřiny označena jako dvoustranná (strana 1/2 a 2/2), na straně 2/2 jsou pak společně s označením účastníků smlouvy zařazeny podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny a ujednání o smluvní pokutě je včleněno do odstavce, jenž upravuje tyto podmínky bez většího zdůraznění závazku, který na sebe účastník smlouvy v roli spotřebitele přebírá. Vizuálně pak tato část smlouvy působí jako méně podstatná část. Ujednání je tak možné považovat za nepřiměřené, když jednostranně nutí stranu odběratele pod pohrůžkou zaplacení smluvní pokuty k setrvání ve smluvním vztahu s poskytovatelem služby. Soud má za to, že dodavatel by měl obecně generovat zisk z toho, že dodává energie, a ne z toho, že byla dodávka předčasně ukončena a dodavatel energii nedodává, ale jen inkasuje finanční plnění z titulu smluvní pokuty, které tvoří měsíčně až několik desítek procent ceny potencionálně dodávané energie. V projednávané věci žalobkyně vystupovala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy pak obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu, nad to byla smluvní pokuta sjednána tak, že bránila spotřebiteli se svobodně rozhodnout a bez dalšího změnit poskytovatele služby. 6. Podle ust. § 1811 odst. 1 OZ, veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. 7. Podle ust. § 1813 OZ, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle ust. § 1815 OZ, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Podle ust. § 2048 odst. 1 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankcí smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 – 2052 OZ jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má tedy funkci prevenční, reparační a sankční. Zákon č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11) nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu byl artikulován obecně, a nikoliv jen s poukazem na některé spotřebitelské smlouvy, a nikoliv jen s poukazem na dnes již neúčinná ustanovení zákona o písemném sjednání smluvní pokuty, ale s odkazem na ustanovení § 55 a 56 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále „obč. zák.“) Zatímco citovaná n