54 C 219/2022-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 22. 8. 2022, doplněnou o podání ze dne [datum], se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 27.000 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“) a žalovanou, byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 27.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.400 Kč, úrokovou sazbou 23,79 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 5.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.800 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 810 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 1.010 Kč. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 27.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.400 Kč, úrokovou sazbou 23,79 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 5.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.800 Kč, tj. celkem 48.600 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 810 Kč. 5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne [datum] vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je osobou samostatně výdělečně činnou, je rozvedená, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Příjem žalované činil 18.439 Kč, výdaje činily 11.000 Kč (nájem 4.000 Kč, osobní výdaje 4.000 Kč, výživné 3.000 Kč). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje předložením daňového přiznání, fakturami za elektřinu, vodu, plyn, teplo a SIPO, a nájemní smlouvou. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka s účinností k témuž dni postoupena na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne [datum], kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu v celkové výši 51.190 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. 7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce žalovanou opětovně vyzval k úhradě dluhu. 8. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 9. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § [číslo], mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 11. Podle § 2395 občanského zákoníku, Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. V závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Právní předchůdce žalobce řádně a s odbornou péčí zkoumal osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované, informace získané od žalované o jejích příjmech a výdajích předložením listin dostatečně ověřil a následně hodnotil. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla na žalobce řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum]. 13. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v částce 27.000 Kč a žalovaná současně porušila svoji povinnost, když dluh ve lhůtě splatnosti do [datum] neuhradila. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k [datum], žalovaná uhradila částku 9.949,04 Kč. Úhrada žalované byla ve výši 650 Kč započtena na dlužný úrok a ve výši 360 Kč na dlužný poplatek. Soud proto žalobě v této části vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení dlužné jistiny ve výši 27.000 Kč. Ohledně zbylé části dlužného poplatku žalobce výslovně uvedl, že tento nepožaduje. 14. Vedle jistiny soud dále přiznal žalobci i příslušenství pohledávky. Příslušenství je představováno jednak úroky z prodlení a dále úroky smluvními, které byly mezi účastníky sjednány ve výši 23,79 % ročně v souladu s ustanovením § 1802 občanského zákoníku. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaná dostala do prodlení s jejím splácením dne [datum]. Za období od [datum] do [datum], tj. do dne postoupení pohledávky na žalobce, činí kapitalizovaný úrok v sazbě 23,79 % ročně z dlužné jistiny 27.000 Kč částku 802,91 Kč. Žalobci dále přísluší úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Z důvodů shora vyložených proto soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.802 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.350 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 252 Kč. 17. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 1.080 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2, vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. b) činí poplatková povinnost žalobce částku 1.350 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem IV. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 270 Kč.