55 C 26/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu 26. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 2 671 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný byl u žalobce v období od 22. 10. 2020 do 31. 8. 2021 zaměstnán jako řidič autobusu. Ke dni skončení pracovního poměru byl žalovaný povinen vrátit žalobci oděvní součástky pracovního stejnokroje převzaté dne 19. 12. 2020 a čipovou kartu, tuto povinnost však nesplnil, čímž žalobci vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 1 471 Kč za nevrácené oděvní součástky a nárok na zaplacení částky ve výši 200 Kč za nevrácení čipové karty. Žalovaný dále dne 18. 3. 2021 způsobil na vozidle žalobce, r.z. [anonymizováno] [číslo], ev. [číslo] škodu ve výši 5 564 Kč, když poškodil roh pravé přední obliny autobusu. Žalovaný svůj dluh ve výši 5 564 Kč vzniklý poškozením vozidla žalobce písemně co do důvodu a výše uznal dne 5. 5. 2021 a zavázal se jej uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč počínaje dnem 1. 7. 2021. Škoda ve výši 5 564 Kč byla žalovanému dne 27. 5. 2021 vyúčtována i fakturou [číslo]. Dne 1. 6. 2021 byla ze strany [pojišťovna], uhrazena částka ve výši 4 456 Kč, žalovaný tak byl povinen uhradit pouze spoluúčast ve výši 1 000 Kč, tuto povinnost však nesplnil. Jelikož žalovaný ani přes upomínky ze strany žalobce dlužnou částku v celkové výši 2 671 Kč neuhradil, domáhá se žalobce jejího zaplacení podanou žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodl v souladu s ustanovení § 115a o.s.ř. bez jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů; žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil, souhlas žalovaného se za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Z pracovní smlouvy ze dne 22. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou od 22. 10. 2020 do 21. 10. 2021 na pozici řidič autobusů. 6. Z výpovědi z pracovního poměru soud zjistil, že žalobce převzal dne 30.6.2021 od žalovaného výpověď z pracovního poměru s tím, že pracovní poměr mezi účastníky skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty ke dni 31.8.2021. 7. Z nástupního protokolu ze dne 22.10.2020 soud zjistil, že žalobce při nástupu převzal od žalobce služební průkaz s čipovou kartou a zavázal se v případě jeho zničení nebo ztráty uhradit částku 200 Kč. 8. Z výdejky č. 67 ze dne 9. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný převzal od žalobce pracovní oděv, a to zimní bundu velikosti L (1ks), mikinu Frosty velikosti L (1ks), zimní kalhoty velikosti 54 (2ks), polokošili velikosti M (31ks), košili KR velikosti 41 (1ks), košili DR velikosti 41 (1ks), kravatu (1ks), šálu (1ks), celoroční polobotky velikosti 43 (1ks), pracovní rukavice (1ks) a ručník (1ks). 9. Z oděvního řádu žalobce soud zjistil, že dle čl. 4 bod 04 byl žalovaný povinen při skončení pracovního poměru vrátit nevynošené zboží na oděvní sklad žalobce; v případě jeho nevrácení byl povinen uhradit alikvotní část hodnoty oděvů. 10. Z vyčíslení úhrady za nevynošené oděvní součásti soud zjistil, že žalovaný při skončení pracovního poměru nevrátil pánskou zimní bundu v hodnotě 1 337 Kč a pánskou šálu v hodnotě 134 Kč. 11. Ze zápisu o náhradě škody ze dne 5. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný dne 18. 3. 2021 při najíždění k hraně zastávky s autobusem ev. [číslo] poškodil pravý přední roh nárazníku. Žalovaný svoji odpovědnost za vzniklou škodu uznal co do důvodu a výše 5 564 Kč a zavázal se dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč počínaje dnem 1. 7. 2021 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný souhlasil, že v této výši mu budou prováděny srážky ze mzdy ve prospěch uvedené částky. 12. Z faktury [číslo] ze dne 27. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce vyčíslil žalovanému škodu na autobuse ev. [číslo] r.z. [anonymizováno] [číslo], ve výši 5 564 Kč. Faktura se stala splatnou dne 26. 6. 2021. 13. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že s ohledem na skončení pracovního poměru žalovaného ke dni 31. 8. 2021, byl žalovanému vyčíslen dluh v celkové výši 2 671 Kč sestávající z částky 200 Kč za nevrácenou čipovou kartu, z částky 1 471 Kč za nevrácené oděvní součástky a z částky 1 000 Kč za spoluúčast na způsobené dopravní nehodě (škoda vyčíslená ve výši 5 564 Kč byla společností [pojišťovna], uhrazena ve výši 4 564 Kč). Žalovaný byl ze strany žalobce na existenci dluhu v celkové výši 2 671 Kč upomenut a byl vyzván k jeho zaplacení do 20. 9. 2021. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 16. Nárok na zaplacení částky 1 471 Kč za nevrácení oděvních součástek pracovního stejnokroje a částky 200 Kč za nevrácení čipové karty soud posoudil podle § 255 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Žalovaný jako zaměstnanec je povinen nahradit žalobci jako zaměstnavateli škodu, kterou způsobil tím, že nevrátil žalobci při ukončení pracovního poměru oděvní součástky a čipovou kartu. 17. Nárok na zaplacení částky 1 000 Kč soud posoudil podle § 263 odst. 2 zákoníku práce. Žalovaný způsobil žalobci škodu na vozidle r.z. [anonymizováno] [číslo], ev. [číslo] ve výši 5 564 Kč. S ohledem na skutečnost, že [pojišťovna], uhradila z titulu pojistné smlouvy za žalovaného částku 4 464 Kč, činil zbývající dluh žalovaného vůči žalobci částku 1 000 Kč. Žalobce pak dluh písemně co do důvodu a výše dne 5. 5. 2021 uznal, soud má tedy za to, že dluh v době uznání trval. 18. Současně soud přiznal v souladu s § 4 zákoníku práce a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalobci nárok na úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 2. 7. 2021 a z částky 1 671 Kč od 21. 9. 2021 Kč. Při určení počátku prodlení vycházel soud ze zjištění, že ohledně částky 1 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit dluh z titulu náhrady škody formou pravidelných měsíčních splátek od 1. 7. 2021 pod ztrátou výhody splátek, na svůj dluh však neuhradil ničeho. Ohledně částky 1 671 Kč poté soud vycházel ze lhůty stanovené v předžalobní upomínce, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 20. 9. 2021. 19. Výrok II. je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Tuto částku tvoří částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částka 600 Kč za hotové výdaje (2 krát 300 Kč za přípravu a převzetí věci a sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku